Kantor Ideál

Upraveno v květnu 2020. Film "Kantor Ideál" je švitořivou taškařicí ve větrné mlýnici nezbedného uličnictví, s karikovaným úsměvem nadhledu a drobnou kapkou romantického zadostiučinění zamilované školačky. Martin Frič naservíroval jásavě odlehčený filmový kousek, vše v tu chvíli může sloužit k znevážení i škádlivému obžerství z nespoutané radosti ze života. Pohonem dynamického pohybu je progrese, staré a překonané ustupuje novému a energičtějšímu, rakouskou disciplínu a upjatost střídá československé sebevědomí a mužná odvaha. Kantor Ideál chce rozveselit, potom už záleží jen na ochotě přistoupit na ztřeštěnost a prostorovou nevyrovnanost. Hvězdou nevázaného odlehčení je Věra Matysová (nezastavitelná Anny Ondráková), velmi vyspělá septimánka. Nezbedný kvítek spoléhá při páchání svých škodolibých lotrovin na koketně půvabnou tvářičku. Aneb zkrocení rozjíveného děvčátka. Motorem vtipu zápletek je Karel Suchý (příjemný Karel Lamač), profesor dívčího gymnázia, nezpůsobilý to muž zcela k praktickému životu. Ostych a ostentativní odstup k ženám je pouze marnou obranou vlastnímu strachu proti tomu nekontrolovatelnému podlehnutí zapálení mládeneckých lýtek. Ale pokroku se neubrání. Výraznější postavou filmu je také ředitel dívčího gymnázia (příjemný Theodor Pištěk), dobrotivý muž, bažící především po harmonii profesorského sboru i systému vzdělání. Vlastním divadelním kusem jde příkladem. Z dalších rolí: sebevědomý účetní s pohádkovým marketingovým mámením vlastní vznešené osobnosti Rudolf Junek (Oscar Marion), ta staropanensky tvrdá gymnaziální profesorka dr.Plášilová (Světla Svozilová), Věřina laskavá teta a skromná živnostnice s pohodlným domácím ubytováním (Antonie Nedošinská), bodrý školník moravského původu Ječmínek (Valentin Šindler), bývalý Suchého spolužák a majitel zámku a panství Paganov Karel Domin (Čeněk Šlégl), či nenáviděný žalobníček z třídy septimánek (Darja Hajská). Kantor Ideál je čerstvý uragán nevázané odlehčené zábavy. Ta sláva kabaretu a novodobých cirkusových klaunů pokračuje ve sbírání úsměvů. Příjemné, leč i nevyrovnané. (19.09.2009)

Nevyzrálý Frič příliš tonoucí v komediích s Burianem natočil komedii dle burianovského pojetí. Tento humor je mi velmi neblízký. Křečovité pitvoření mi nikdy nepřišlo zábavné a zde ho Ondráková rozdává měrou vrchovatou. Pozdější Frič dokázal vykouzlit i z chabého scénáře minimálně průměrný film. Zde spíše sváděl boj s plnohodnotným využitím zvukového filmu a na látání děr a zacelování hluchých míst mu nezbylo času. Příjemným vytržením z letargie, do které mne film uvrhnul, nebyla ani přítomnost Nataši Gollové v její první roli před kamerou, ale Jaroslav Marvan. Dlouhou dobu se zdá, že zde bude mít značně netradiční roli, tedy že bude pouze slyšet, nikoliv vidět. Ale pak u stolu s bývalými spolužáky čerstvého doktora Suchého zahlédneme mladistvě! vyhlížejícího Marvana. Fakt, že Marvan někdy skutečně vypadal mladě, by se možná mohl uplatnit i v místních zajímavostech. ;-) (01.10.2023)

Tento film patří stále do Lehr- und Wanderjahre naší tehdejší národní kinematografie. Může se zdát, že ti, kdo stojí v popředí, dnes jen obtížně přijatelná a přesto výborná Anny Ondráková, i v zásadě stejně srovnatelný Karel Lamač, udávají tón této kmenové veselohře ze školského prostředí, v jejímž půdorysu lze tušit o pouhých 6 let mladší CESTU DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE, také udávají tón tomuto filmu. Je tomu - alespoň podle mého názoru - jinak. Film, rozervaný soubojem mezi příšernou mozek rvoucí červenoknižní literární předlohou a úpornou snahou tvůrců o překlenutí jejích nejhrůznějších míst, je veden pevnou rukou tehdy mladičkého Martina Friče, přičemž zůstává otázkou, nakolik se tu také jedná o spoluvklad Karla Lamače, další režisérské osobnosti třicátých let. Stejně tak stojí za připomenutí, že se jedná o vůbec první film, tedy filmový debut, začínající a přesto již tu výrazné Nataši Gollové. Iniciační potenciál díla je nepochybně právě tím, co v této místy nápady jiskřící veselohře zůstává i dnes oprávněně nadčasovým. (20.10.2007)

Komedie z počátků zvukového filmu, která založila tradici filmů ze studentského prostředí, i když školní škamna zde působí jako kulisa chatrného milostného románku profesora a žačky. Film trpí příšernou kamerou a manýry Anny Ondrákové navyklé hrát v němých filmech. Na druhé straně ojedinělá příležitost zachytit legendární dvojici Lamač-Ondráková ve zvukovém filmu. Některé scény filmu patří k nejvtipnějším v rámci předválečné produkce, především zásluhou Lamače, Pištěka a stréčka Křópala. K herectví Karla Lamače - jeho postavy jsou hodně šablonovité, uznávám, že mnoha lidem se může zdát jeho herectví příšerné, ale právě díky jeho nepraktickým mládencům pro mě mají ty jinak průměrné komedie zvláštní půvab. Nebýt Anny (nahrazena např. T. Grosslichtovou) jednu hvězdičku bych přidal. (08.09.2003)

Trošku ohrané téma, ale asi ne v té době. Ovšem láska mezi studentem a kantorem se zrodí snad na každé škole a nevím, čím to je. Zde samozřejmě podáno s mírnou naivitou, ale přesto kouzelné. A taky ideální příležitost vidět hrát Lamače a pro mě navíc konečně možnost vidět hrát i hvězdu Anny Ondrákovou, kterou znám z přednášek ve škole i učebnic. (04.05.2013)