Kantor Ideál

Hodně naivní a pitomé, stejně jako většina filmů z těchto let, ale přesto vtipné, a to dost. Lamač zde hraje bravurně a zdatně mu sekunduje i Anny Ondráková, která hraje i v mém oblíbeném Její zpověď (1929) od A.Hitchcocka. Nejkomediálnější mi ale přišla postava školníka. Nepamatuju se jak se ten herec jmenuje, ale když představoval ve sborovně Meneláa, tak jsem doslova vyprskl smíchy. Film má i své slabší chvilky a nepatří k tomu nejlepšímu 30 let, ale je to hodně povedená veselohra. (7,5/10) (18.03.2009)

Ideální kantor své vlastní nezpochybnitelné kouzlo má, zejména se o to postaral Karel Lamač v roli nového učitele a Václav Wasserman, který mu do úst vložil roztomilé perličky a úsměvné hlášky.. Příběh v rámci žánru přijatelný, občas to funguje a je vtipný, sem tam to drhne.. Starší snímky hodnotím vždy shovívavě, udělám to i dnes a rychle zapomenu, jak mě ta obludná afektovanost odpuzovala.. (12.08.2021)

Kantor ideál je na svůj roku vzniku pozoruhodně zralé dílo uvážíme-li, že zvukový film byl pořád ještě mladý a nezkušený. Anny Ondráková zvyklá z němého filmu všecko vyjádřit tváří neustále pomrkává a různě gestikuluje a vůbec je to lehce groteskní. Anny nemá evidentně problém utáhnout sama celý film. Příběh je výborně napsaný a obsazený, veselohra jak má být. Frič byl prostě průkopníkem tohoto žánru...70% (10.01.2015)

Když české biografy ovládl nový fenomén jménem zvukový film, zdálo se, že je vyhráno. Brzy se ovšem ukázalo, že ne všechno půjde tak lehce, jak se mnozí domnívali. Byla to doba tvrdých zkoušek a nových experimentů, někdy předem prohraných, jindy naopak úspěšných. Někteří záhy odpadli, jiní v potu tváře dřeli, aby dokázali, že film se dokáže vymanit z letargie předchozích let. Martin Frič měl štěstí, že se po jeho boku objevoval o něco starší a zkušenější Lamač, který dokázal proplouvat v divokých vodách filmového kýče s jistou elegancí a neotřelými nápady. Je zřejmé, že v případě tohoto rozverného filmu myslel Lamač především na sebe, když si bez rozpaků přisoudil roli nesmělého a poněkud komického profesůrka, který dostane za úkol zkrotit čtveračivé dívenky školou povinné. Nutno dodat, že zábava je to notně omšelá a v lecčems spíš už mimoděčná, ale celuloidová partnerství Karla Lamače a Anny Ondrákové, jejíž věhlas tehdy výrazně překračoval hranice Československa, si přes všechnu pochybnost nesou pečeť jisté autenticity (sic!) a nezaměnitelného humoru, s nímž, jak vidno, dokáží porazit i nejednoho současného diváka. (03.10.2008)

Název filmu je tak blbej, že mi zkrátka utkvěl v paměti a musel jsem si to ze zvědavosti pustit... Film ale naštěstí zdaleka tak blbý není! „Silná čtyřka" (Lamač, Heller, Ondráková, Wasserman) vytvořili sice poněkud líbivou, ale zdařile natočenou taškařici. Lamač je ve své roli skvělý, Wasserman napsal obstojný scénář a Heller mnoha gegům kamerově dopomohl. Hlavním hrdinou pro mě ale zůstává Mac Frič, který vymyslel celou řadu režijních vychytávek a především tento film natočil velmi sofistikovaně a přehledně - což se mnohým autorům a méně erudovaným kolegům v raných 30. letech ne vždy dařilo - namátkou jmenuji chaoticky skákavé snímky Svatopluka Innemanna, Oldřicha Kmínka nebo režijní faily E. A. Longena. Za dva hlavní nedostatky tohoto snímku považuji asi samotnou Anny Ondrákovou - zkrátka mi nepřišlo, že by mezi ní a Lamačem byla jakákoliv chemie, i když byli v reálném životě partnery, a za druhé: občasné dialogové berličky ve scénáři, které mají radikální význam pro děj, ale přichází velmi nahodile a uspěchaně (Šlégl se ke konci náhodou zmíní, že je zámeckým pánem...), což, jak tak sleduji, bývá častým nešvarem prvorepublikových českých filmů a ve výsledku to pak působí dojmem, že ten který scénárista potřeboval své libreto zkrátka užuž nějak zakončit. (28.11.2022)