Kantor Ideál

Hodně naivní a pitomé, stejně jako většina filmů z těchto let, ale přesto vtipné, a to dost. Lamač zde hraje bravurně a zdatně mu sekunduje i Anny Ondráková, která hraje i v mém oblíbeném Její zpověď (1929) od A.Hitchcocka. Nejkomediálnější mi ale přišla postava školníka. Nepamatuju se jak se ten herec jmenuje, ale když představoval ve sborovně Meneláa, tak jsem doslova vyprskl smíchy. Film má i své slabší chvilky a nepatří k tomu nejlepšímu 30 let, ale je to hodně povedená veselohra. (7,5/10) (18.03.2009)

Filmu z obdobia začiatkov českej kinematografie sa dá všeličo odpustiť. Aj to prehrávanie alebo naivita, ale tie pesničky, čo sa tu objavili, to už bolo priveľa. Zavýjanie inak sympatickej študentky ma otravovalo, to stálo film jednu hviezdu. Normálne neprípustné harašenie v škole sa nakoniec premenilo do sladkého konca, ale tak to musí byť v starej komédii. (07.11.2015)

S tímhle filmem bych neměl žádný problém - nebýt faktu, že jsem při jeho sledování měl neodolatelné nutkání uhodit Anny Ondrákovou něčím hodně těžkým po hlavě. Normálně bych mouše neublížil, ale Ondráková - podobně jako například Ferbasová - má v sobě něco, co ve mně probouzí surovce. Lamač v titulní roli je místy parádní, místy už tolik ne. Parádní naprosto pořád jsou potom Světla Svozilová coby pověrčivá učitelka Plašilová a Darja Hajská jako třídní práskačka. S tradičně solidními Nedošinskou, Pištěkem a Šléglem - a neodolatelnou Natašou Gollovou, která má ve filmu rozhodně víc než jednu větu a už tehdy neměla problém přehrát všechny v okolí - tvoří důvod, proč se na tuhle značně nablblou komedii dívat. (08.02.2009)

Tento film patří stále do Lehr- und Wanderjahre naší tehdejší národní kinematografie. Může se zdát, že ti, kdo stojí v popředí, dnes jen obtížně přijatelná a přesto výborná Anny Ondráková, i v zásadě stejně srovnatelný Karel Lamač, udávají tón této kmenové veselohře ze školského prostředí, v jejímž půdorysu lze tušit o pouhých 6 let mladší CESTU DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE, také udávají tón tomuto filmu. Je tomu - alespoň podle mého názoru - jinak. Film, rozervaný soubojem mezi příšernou mozek rvoucí červenoknižní literární předlohou a úpornou snahou tvůrců o překlenutí jejích nejhrůznějších míst, je veden pevnou rukou tehdy mladičkého Martina Friče, přičemž zůstává otázkou, nakolik se tu také jedná o spoluvklad Karla Lamače, další režisérské osobnosti třicátých let. Stejně tak stojí za připomenutí, že se jedná o vůbec první film, tedy filmový debut, začínající a přesto již tu výrazné Nataši Gollové. Iniciační potenciál díla je nepochybně právě tím, co v této místy nápady jiskřící veselohře zůstává i dnes oprávněně nadčasovým. (20.10.2007)

Herecké přehrávání je jednou nohou v němém filmu. Kantor Ideál se proto potácí někde mezi nechtěnou naivitou vyplývající z neohrabanosti Anny Ondrákové i Karla Lamače, a zcela záměrnou šestákovou naivitou dívčích románů, za kterou film oběma představitelům vděčí stejně tak. Někdy jim ten vtip vyjde, a někdy ne... Martin Frič se taky teprve hledal, a tak je film poslepován z poněkud nesouvislých obrázků, ve kterých se postavy chovají zcela nesmyslně, bez jakéhokoliv pokusu o psychologii - vše je řečeno spíš střihem, což je zejména u závěrečné názorové proměny hlavních postav trochu škoda. Je až k nevíře, kam se režisér i celá československá kinematografie za dalších pár let dostala. Kantor Ideál je tak v prvním řadě skvělou ukázkou raného zvukového filmu na našem území, a v neposlední řadě přehlídkouhned několika legendárních filmařů, ať už to je Karel Lamač, Anny Ondráková, či epizodní Nataša Gollová (první film) a Josef Šváb Malostranský (poslendí film). (12.10.2015)