Kantor Ideál

Tohle je strašnej film! Profesor a žačka, profláklejší zápletka prvorepublikové limonády snad ani neexistuje. Přičemž gymnazistka je ztvárněna třicítkou Ondrákovou, tak z toho aspoň tolik neční ten mírně pedofilní nádech podobných taškařic. Je vidět, že se zvukový film teprve hledal, i tak mi to na Friče přijde až nedůstojně špatné po všech stránkách. Snad jen to "Miťulije" ve mně kdysi vzbudilo trochu veselí, ale celý film to nezachrání. (19.09.2016)

Upraveno v květnu 2020. Film "Kantor Ideál" je švitořivou taškařicí ve větrné mlýnici nezbedného uličnictví, s karikovaným úsměvem nadhledu a drobnou kapkou romantického zadostiučinění zamilované školačky. Martin Frič naservíroval jásavě odlehčený filmový kousek, vše v tu chvíli může sloužit k znevážení i škádlivému obžerství z nespoutané radosti ze života. Pohonem dynamického pohybu je progrese, staré a překonané ustupuje novému a energičtějšímu, rakouskou disciplínu a upjatost střídá československé sebevědomí a mužná odvaha. Kantor Ideál chce rozveselit, potom už záleží jen na ochotě přistoupit na ztřeštěnost a prostorovou nevyrovnanost. Hvězdou nevázaného odlehčení je Věra Matysová (nezastavitelná Anny Ondráková), velmi vyspělá septimánka. Nezbedný kvítek spoléhá při páchání svých škodolibých lotrovin na koketně půvabnou tvářičku. Aneb zkrocení rozjíveného děvčátka. Motorem vtipu zápletek je Karel Suchý (příjemný Karel Lamač), profesor dívčího gymnázia, nezpůsobilý to muž zcela k praktickému životu. Ostych a ostentativní odstup k ženám je pouze marnou obranou vlastnímu strachu proti tomu nekontrolovatelnému podlehnutí zapálení mládeneckých lýtek. Ale pokroku se neubrání. Výraznější postavou filmu je také ředitel dívčího gymnázia (příjemný Theodor Pištěk), dobrotivý muž, bažící především po harmonii profesorského sboru i systému vzdělání. Vlastním divadelním kusem jde příkladem. Z dalších rolí: sebevědomý účetní s pohádkovým marketingovým mámením vlastní vznešené osobnosti Rudolf Junek (Oscar Marion), ta staropanensky tvrdá gymnaziální profesorka dr.Plášilová (Světla Svozilová), Věřina laskavá teta a skromná živnostnice s pohodlným domácím ubytováním (Antonie Nedošinská), bodrý školník moravského původu Ječmínek (Valentin Šindler), bývalý Suchého spolužák a majitel zámku a panství Paganov Karel Domin (Čeněk Šlégl), či nenáviděný žalobníček z třídy septimánek (Darja Hajská). Kantor Ideál je čerstvý uragán nevázané odlehčené zábavy. Ta sláva kabaretu a novodobých cirkusových klaunů pokračuje ve sbírání úsměvů. Příjemné, leč i nevyrovnané. (19.09.2009)

V roce 1932 byl ještě Mac Frič cele v intenzivní spolupráci s Karlem Lamačem. Po té, co se poprvé osamostatnil jako režisér na konci 20. let, s nástupem zvukového filmu se opět stáhl a stal se Lamačovým pravidelným asistentem. Nyní přišla chvíle také na debut Karla Lamače jako herce ve zvukovém filmu a bylo nanejvýše logické, aby se zopakovalo jejich rozložení rolí jako v případě filmu Páter Vojtěch (1928). Pro ideální symbiózu Karla Lamače, filmového herce a jeho filmové postavy, byl i jeho profesor Suchý Karlem. Navázal tak na tradici svých postav z filmů Ukřižovaná (1921), Drvoštěp (1922), Starý hřích a Adjunkt Vrba (oba 1929). Příběh Kantora Ideála se odvinul od Všední příhody nevšedního člověka z humoresky Adély Červené z roku 1917, což by pseudonym chocenského historika, básníka a dramatika Ferdinanda Tomka, který se inspiroval praxí ředitelského působení na reálce v Nové Pace, kterou vykonával v letech 1910-1927. Septimánkou Věrou Matysovou se stala Anny Ondráková, v té době hvězda nejnovějších koprodukcí Německa, Rakouska a Francie Jedinou noc v ráji (1931) a Anny, ukrutná přítelkyně (1932). Dala tak svolení k závěrečné kapitole oblíbeného milostného páru českého filmu 20. let. Naposledy v němém filmu byla partnerkou Karla Lamače v Dcerách Eviných (1928) a nyní tedy bylo jasné, že na plátně naposledy svolila ke svazku s Kantorem Ideálem, zatímco v civilním životě již plánovala svatbu s Maxem Schmelingem. A zřejmě z důvodu dvojí produkce jazykových verzí, kdy Moldavia zastupovala českou a Elekta francouzskou, ve verzi Professeur Cupidon byl celý tvůrčí tým nahrazen. Režiséry se stali Robert Beaudoin a André Chemel, hlavní hereckou dvojicí pak Truda Grosslichtová a Pierre Bertin. Předtím Anny ve francouzské verzi Mam'zelle Nitouche (1931) zastoupila Janie Marèse a znovu po letech Renée Saint - Cyr v Donogoo (1936). Mezitím však sama hrála zrcadlově své role německy i francouzsky v sedmi dalších filmech. Ve vedlejších rolích filmu Kantor Ideál se na pozadí slavného páru O-L formovala také oblíbená Fričova sestava v čele s Oskarem Marionem, Světlou Svozilovou, Valentinem Šindlerem (který u něj debutoval ve Vše pro lásku v roce 1928) a v neposlední řadě s Pištěkem a Nedošinskou a epizodkáři Šléglem, Speergerem, Kysilkovou a Balek-Brodskou. Když toto všechno je nadto podbarveno předposlední rolí Švába - Malostranského a čtyřmi zdařilými šlágry Jarky Mottla a Járy Beneše, nelze být než spokojen. (14.02.2009)

Komedie z počátků zvukového filmu, která založila tradici filmů ze studentského prostředí, i když školní škamna zde působí jako kulisa chatrného milostného románku profesora a žačky. Film trpí příšernou kamerou a manýry Anny Ondrákové navyklé hrát v němých filmech. Na druhé straně ojedinělá příležitost zachytit legendární dvojici Lamač-Ondráková ve zvukovém filmu. Některé scény filmu patří k nejvtipnějším v rámci předválečné produkce, především zásluhou Lamače, Pištěka a stréčka Křópala. K herectví Karla Lamače - jeho postavy jsou hodně šablonovité, uznávám, že mnoha lidem se může zdát jeho herectví příšerné, ale právě díky jeho nepraktickým mládencům pro mě mají ty jinak průměrné komedie zvláštní půvab. Nebýt Anny (nahrazena např. T. Grosslichtovou) jednu hvězdičku bych přidal. (08.09.2003)

Zajímavý kousek české filmové historie. Ve své době to musela být divácky úspěšná komedie a ani zub času nedokázal z tohoto snímku ohlodat všechno jeho kouzlo, i když ta pachuť Červené knihovny dnes už přece jenom trochu ruší. Exceluje zde Anny Ondráková, kráska s andělskou tvářičkou a hlasem jak píšťalka. Je poznat, že zvukový film byl v té době ještě novinkou, neboť Ondráková používá výraznou gestikulaci a mimiku, jež byla v němém filmu nutností, aby divák pochopil děj, kdežto ve zvukovém filmu se staly takové herecké projevy nadbytečnými. Ale stejně jí to sluší. (15.10.2023)