Kristian

Na první pohled obyčejný člověk vedoucí obyčejný život. Ve skutečnosti osoba dvou tváří, z nichž ani jedna není tou ideální. Pan Alois Novák musí svést nejtěžší souboj svého života, souboj s vlastní identitou. Režisér Martin Frič se roku 1939 rozhodl zpracovat na český film poměrně nezvyklé téma. Svou strukturou připomíná Kristián klasický film-noir. Hlavní hrdina postupně propadá stále většímu zoufalství a přibližuje se k pomyslné hraniční čáře, jejímž překročením již navždy zpečetí svůj osud. O věrohodnost tohoto psychického rozkladu se postaral výborný Oldřich Nový v hlavní roli. Nechybí samozřejmě ani svůdná femme fatale, zde v podání Adiny Mandlové. Kristián je působivým zástupcem u nás velmi vzácného žánru, jehož husté atmosféře neškodí ani několik odlehčujících prvků. Pouze závěr vyznívá příliš pozitivně a tudíž atypicky. (psáno 1.4.) 80% Zajímavé komentáře: Gemini, Oskar, Zloděj kol (01.04.2007)

Namet pre tuto komediu nema chybu. Pobavil som sa cely film, pretoze ak jedna osoba hra dve osoby, vzdy z toho vzidu problemy a v tomto pripade to boli problemy humorne. Nikdy som nechapal, ako mohli tieto stare filmy bavit moju mamu, po dnesnej premiere uz tomu chapem... 24.08.2010 ________ Oldřich Nový - (Alois Novák / Kristián) +++ Nataša Gollová - (Mařenka) +++ Bedřich Veverka - (Petr) +++ Raoul Schránil - (Fred) +++ Adina Mandlová - (Zuzana) +++ Jaroslav Marvan - (Ředitel Král) +++ František Filipovský - (JUDr. Dvořáček) +++ Hudba: Sláva Emanuel Nováček +++ (24.08.2010)

..."Bojíte se proto, poněvadž s Vámi nemluvím již slovy, ale údery svého srdce." Otevřete oči, pozvěte ho dál, přichází nezapomenutelná elegance sama, neodolatelný Kristián. Pro tu nezaměnitelnou, omamnou chvíli, výjimečně snový sen okamžiku. Drazí diváci, milé divačky, rozlučte se na čas s obyčejností a všedností, probuďte též své kristiánovské přednosti. (12.06.2016)

"Zavřete oči odcházím", to je tón hlasu, který mi zní v uších i s odstupeme času. Jeví se to pateticky, ale Kristián a jeho způsoby chování, noblesa, úroveň, gentlemanství a nezaměnitelný hlas, to vše na mě působí jak magnet, i když s nostalgií, která patří ke vzpomínkám. Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít.... (17.09.2010)

„A ty bys tetičko neplakala, kdyby tvůj muž…?“ - „Vyloučeno! Ostatně, já nikdy nepláči, protože bych si rozmazala řasenku.“ Film mě začal bavit již od chvíle, kdy Kristian poprvé promluvil na Zuzanu. Jeho postava je výborně napsaná a snad ještě lépe zahraná. Ale to i ostatní ve vedlejších rolích, od barového personálu přes mazaného svůdce s kapesníčkem, kolegu z práce až k uplakané manželce. Hodně z nich pobaví stejně jako řada vtipných situací (rozesmály i romantické řeči o „Cairo“ v reálu, ale nejvíc jsem se asi „tlemil“ při Nového kreacích „u něj doma“). Atmosféra je maximálně pohodová, člověk se tak nějak pořád musí usmívat a je úplně jedno, že je to film v zásadě předvídatelný. Snad jen za to (a že jsem možná čekal o něco více humoru) zůstanu „jen“ u solidních 4*. „Víte, nemohu totiž vystát muže, kteří využívají situace a zahlédnou-li někde osamělou dámu, klidně si k ní přisednou.“ - „Co to děláte?“ - „Sedám si.“ - „Proč?“ - „Musím s Vámi mluvit.“ - „Ale já Vám nemám co říci.“ - „No, to nevadí, budete jenom poslouchat.“ (14.10.2017)