42

Moc příjemný životopisný film se super herci, ve kterých dominuje především Chadwick Boseman a pak taky Harrison Ford. Sice to příběhově není nic originálního, ale na druhou stranu ta nálada něco změnit, pozitivní atmosféra a chuť vyhrávat prostě předčila průměrnost samotného příběhu. Ten totiž jede v klasickém schématu objevení talentu - počáteční rostoucí úspěšnost - nepochopení - pád - vstání z popela - dokonalé vítězství. Mně to ale vůbec nevadilo. Natočeno to bylo děsně příjemně a já jsem rád, že také konečně vím, že v Americe už tenkrát někdo chtěl jít proti zajetým pravidlům a něco změnit. A to se cení. (18.10.2014)

Povedený sportovně antirasistický film z prostředí baseballu, kterému vůbec nerozumím, ale naprosto to nevadí. Drama o gándhíovské filozofii neodporování zlu násilím, která jediná proti jasné přesile může mít úspěch. Znovu se musím divit, jak Američané bezprostředně po vyhrané válce proti fašismu a rasismu nebyli schopní smířit se s vlastní rasovou nesnášenlivostí. (11.01.2014)

Film o rasovej revolúcii v americkej bassebalovej súťaži ponúkol silný príbeh, v podobne zameraných dielach to viacmenej býva pravidlom. 42 však pokrivkáva na vyrozprávaní príbehu, kde sa striedajú silné momenty s menej nezáživnými či prvoplánovými, ktoré zhodili moje hodnotenie a výsledkom sú, aj napriek výbornému výkonu Harrisona Forda a krásnemu obrazu, len tri hviezdy. (29.07.2013)

Indy si opět nasazuje fedoru a... A vydává se ve jménu metodistického Boha spasit hru. Spojení sportovního filmu a humanisticky uvědomělého integračního hřejivého dramatu v naivním pohádkovém balení je již ze své podstaty kombinace natolik nebezpečná, že výsledný celkem solidní doják je tentokrát spíše nefalšovaným úspěchem. (30.06.2013)

Dolary nejsou černé a bílé, ale zelené. Každý dolar je zelený. Jasně, rasismus+sporty je věčně omílané téma v amerických filmech a natočilo se jich již mnoho, ale za mě je 42 mnohem stravitelnější, informativnější a emotivnější film pojednávající o velké rasové nenávisti vůči černochům v USA nežli třeba 12 let v řetězech. V baseballu se sice zrovna dvakrát moc nevyznám, tudíž mi všechna ta hvězdná jména přišla naprosto neznámá, ale naštěstí je zde baseball odsunut až na druhou (avšak neméně důležitou) metu, a tvoří spíše pojítko pro vyprávění. Mimochodem Harrison Ford se mi v roli coache Dodgers neskutečně líbil. (10.09.2014)