42

Brian Helgeland něco, pro co prostě musí mít pochopení i ten, který danému tématu absolutně nerozumí, přesto po shlédnutí snímku má pocit, že je znalý. 42 je ukázkou skvělé režie, výpravy a především bravurního scénáře o Jackie Robinsonovi. Jeden z nejlepších životopisných filmech, které jsem kdy viděl! Bravo! (10.09.2013)

Reziser Brian Helgeland /Pojidac Hrichu/ natocil vcelku slusny film o rasovej tolerancii, ku ktorej sa hlasim. Krasne je zobrazeny rasizmus v USA okolo roku 1946, najma samozrejme voci ciernemu obyvatelstvu. Nedam vsak absolutorium, lebo baseball je pre nase konciny dost exotickym sportom. Takze slusnych 76 % (08.10.2014)

Rok čo rok sa na nás privalí športový film o borcoch, ktorý menili svet športu, no nie sa vždy vydarí ako práve 42. Herecké obsadenie na veľmi dobrej úrovni, nové tváre s tými, ktoré veľmi dobre poznáme(Forda som skoro nespoznal). Réžia, scenár a vizuál filmu na mňa pôsobil veľmi príjemne nikto sa nesnažil tlačiť na pílu. Uctihodné spracovanie príbehu legendy menom Jackie Robinson. K dokonalosti celého toho všetkého čo som videl mi chýbala troška väčšia emócia pri ktorej by som si povedal Yes, niečo ako scéna z chodby kde Robinson rozbíja pálku, naozaj ma pri tom mrazilo. Ináč 128 minút prebehlo ako voda, krásne to všetko odsýpa. 80% (28.08.2013)

Čím jsem starší, tím víc mě štve, jak je bělochům házena na hrb veškerá špína světa a oni si ještě za pomoci menší, ovšem hlasité části dobroserů ochotně sypou hlavy popelem. Taky jsem si tou fází prošla, když jsem byla mladá a blbá, nikoliv černobílá realita však časem utloukla mou naivní část a dala vzniknout cynické čůze. Co se snažím sdělit: já k tomuhle filmu přistupovala s tím, že se budu šklebit: "No jó, chudinky černé, všichni jsou tak hodní, inteligentní, skvělí lidičkové a ti zlí, hnusní běloši jim pořád ubližují." Přesně na tuhle notu "42" brnkalo, ale kupodivu jsem sledovala bez šklebení: Jackie Robinson, jeden ze dvou basebalistů, jejichž jména mi za život uvízla v paměti, měl totiž mé plné sympatie a s nimi respekt. Ono to chce mamutí koule, aby byl člověk v něčem první, čelil hlouposti, primitivismu, nesmyslné zášti, nadávkám, výhrůžkám a omezování, kamkoliv se hne. A co je nejdůležitější, musel všechny ústrky snášet mlčky, nenechat se vytočit, nezavdat médiím žádnou záminku k pranýřování. Jedině tak mohl Jackie Robinson prošlapat cestičku pro ostatní černochy: nedopustit skandál, spolknout hrdost a vytřít všem zrak na hřišti. Palec nahoru pro Helgelanda a jeho tým za dobrý film, všechny palce nahoru pro Robinsona, jak důstojně ustál tlak, který by většinu lidí zlomil. (03.05.2019)

"Jackie is definitely brunet." U životopisných snímků, pokud sami o jejich životech nemáte páru, težko hodnotit, do jaké míry jsou autentické. Tento se mi ale líbil a docela i pozdával, že si snad moc nevymýšlel. Rozhodně tu platí jako u většiny sportovních filmů, že si tu najde své i nesportovec, tady konkrétně dobře rozvinutou reakci okolí na černochy v 50. letech. Velmi "krásný" byl takový malý okamžik, kdy tam seděl v tribuně otec se synem a otec začal pořvávat, ať ten černoch vypadne z hřiště. Syn nevěděl, co se děje, ale viděl, že bučí všichni, tak se začal opičit po dospělých, protože si myslel, že je to správné. No a takhle je to vždycky se vším i celým tímto filmem.. Předsudky, škaredá to věc. Rasismus ještě horší. Každopádně herecké výkony na výbornou, nějaký ten humor pro mě tam byl taky, přikápli tam trošku romantiky, trošku rebelantství, starého H. Forda, mladého Ch. Bosemana a krásnou N. Beharie a máte z toho parádní snímek na 4*. "Come on, take a shower with me, Jackie. I didn't mean it..." (14.05.2014)