42

Jack hrá celý život černošskú baseballovú ligu. Jedného dňa však príde životná šanca. Hlava týmu Brooklyn Dodgers, Branch Rickey sa totižto rozhodol, že najväčší talent tmavej pleti privedie do najvyššej súťaže, Major League. S prestupom, ktorý by sa dal nazvať, transfer storočia, však rozpúta tvrdší boj, ako by čakal. Rasizmom zmietaná Amerika musí dať predsudkom ráznu odpoveď. Výborný film podľa skutočnej udalosti, ktorý sa viac ako o športový zážitok, zameral na otázku riešiacu problematiku rasizmu. Amerika v období 40 rokoch 20 storočia súperila najmä s týmto problémom. Meniace sa vzťahy v kolektíve a zmena uhla pohľadu spoločnosti - to je to, čo si má divák vybrať. (19.08.2013)

Obstojný sportovní dokument, s pomalejší dějovou linkou, spíš než film mě zaujala doba a rasismus v té době, a že jeden negr dokázal přesvědčit a ovlivnit tolik bílých rasistů, že začali některé negry uznávat jako sobě rovné. A o 10 let později, teď myslím dobu ve snímku, už nikdo nebral v potaz jestli hraje bílej nebo černej, sport se stal zdrojem příjmů a bylo jedno jestli ten nebo ten. Každopádně jsem si to celkem užil a byl jsem zvědav, jak film dopadne. Pro mě bohužel žádné dramo nenastalo a tak pěkná 4ka. (10.03.2018)

Tyhle životopisný filmy a kort ze sportovního směru, kdy se člověk dostane ze dna až na vrchol, prostě maj něco do sebe. Ale musej co nejdřív zaujmout. V tomhle případě se dokonce jednalo o prvního černocha v baseballu v době obrovskýho rasismu. Je tu pěkně vidět, jakejm překážkám musel čelit díky svý barvě. Ale je to sympaťák, ono snad ani nejde mu to nepřát, aby se prosadil. Pravděpodobně kvůli tomu, co vytrpěl, dneska hrajou baseball a ostatní sporty obě rasy společně. Navíc ani není třeba baseballu rozumět, aby se na to dalo koukat, je to hlavně o tý lidský rovině. Mimo to se ale stejně na konci dozvíme zajímavý věci o čísle 42, o kterejch sem v životě neslyšel. Jestli opravdu takhle proběhla první sezona Jackieho Robinsona ve skutečnosti, tak klobouk dolu. (25.06.2015)

Reziser Brian Helgeland /Pojidac Hrichu/ natocil vcelku slusny film o rasovej tolerancii, ku ktorej sa hlasim. Krasne je zobrazeny rasizmus v USA okolo roku 1946, najma samozrejme voci ciernemu obyvatelstvu. Nedam vsak absolutorium, lebo baseball je pre nase konciny dost exotickym sportom. Takze slusnych 76 % (08.10.2014)

Začnu tím, že příběh Jackieho Robinsona nabízel ohromný potenciál. Ty pasáže, kde byl Jackie pod tlakem hloupých xenofobních hulvátů, ještě patřily k těm vydařenějším. Rozhodně všichni ti jižanští rasisti splnili beze zbytku svojí zpátečnickou úlohu, nebylo třeba angažovat k nim pro jistotu ještě germánského nadhazovače s „příznačným“ jménem Fritz Ostermueller. Film hodně trpí děravým scénářem, stopáž je nepochopitelně natáhnutá přes dvě hodiny, spousta záběrů a mnohé dialogy jsou přitom jen zbytečná vata. Vůbec mi v roli manažera nesedl Harrison Ford, za celou dobu jsem si na něj nezvykl. Pořád jsem tam viděl Clinta Eastwooda z jiného baseballového snímku Zpátky ve hře a Ford mu nesahal ani po kotníky. 60%. (13.08.2013)