Režie:
Aku LouhimiesKamera:
Tuomo HutriHudba:
Markus KoskinenHrají:
Alma Pöysti, Aino Louhimies, Sean Pertwee, Deogracias Masomi, Laura Birn, Konsta Mäkelä, Amanda Pilke, Taneli Mäkelä, Jasper Pääkkönen, Eemeli Louhimies (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Snímkem Odhalený přístav vypráví Louhimies příběh o finské lásce. Sleduje několik paralelních příběhů postav, které, jednoho šedého a chladného zimního týdne, čelí čemusi nevyhnutelnému, v touze najít lásku a uznání. Ve světě, kde jsou očekávání společnosti vysoká a tlaky každodenního života vše zahalují rouškou tajemství. Tato mozaika postav představuje lidi, kteří jsou nedokonalí, slabí a ztracení, ale jsou poháněni kupředu stejnou potřebou být milováni, viděni a objímáni. Nedokáží se podívat jeden druhému do očí, vzájemně se zraňují, ale v podvědomí jim stále přetrvává naděje. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
Evropské severské země si nesou stigma depresivních končin, kde se půl roku potýkají s nedostatkem světla a kde se daří alkoholikům a melancholickým duším. Na druhou stranu, Finsko se stabilně udržuje v indexu štěstí na absolutní špičce a většinou vyhrává, takže je to asi jen předsudek. Odhalený přístav tomu předsudku ale vychází vstříc, protože sledujeme množství postav, které jsou vystaveny stresu, nepřátelství a jsou vybavené neschopností vytvářet funkční partnerské vztahy. Tolik bolesti, hořkosti a zoufalství se hned tak nevidí. Je to takové emocionální depresivní porno, ze kterého jde úzkost a až poslední dvě minuty ukazují trochu povzbudivější pohled do budoucnosti některých hrdinů filmu. Velmi dobře zahrané, proti režii nemám připomínky, jen ten výběr motivů je příliš selektivní a rozhodně snímek nedoporučuju divákům se sklony k splínům. Celkový dojem: 75 %. ()
(Febio Fest) O malý kousek delší, než by bylo záhodno, ale přesto velice zajímavá koláž příběhů, které jsou dle režiséra všechny inspirované realitou a měly by nějak symbolizovat dnešní příběhy Finska (alespoň myslím, že to říkal). Obzvláště pán s břichem mne bavil. Druhý pozitivní finský zářez festivalu... 80% ()
Pokud od finských filmařů něco očekávám, tak jsou to z řetězu utržené komedie, v nichž si jejich tvůrci neberou servítky, nebo dramata, v nichž mě zaplaví pořádnou vlnou deprese. Tohle byl ten druhý případ a já jsem rozhodně nebyl zklamán. Příběh nebyl, pravda, z nejpřehlednějších, ale po chvíli jsem se už v tom množství postav zorientoval, a rázem to bylo lepší. Abych se přiznal, po celou dobu jsem čekal, že se v určité chvíli všechny příběhy v jednom bodě protnou, jak už jsem si v takových případech zvykl, ale Finové se zvysoka....se vykašlali na velké pointy, nechali závěry všech dějových linií volně povlávat a musím uznat, že to byla osvěžující změna. Netvrdím, že šlo o úžasný snímek, ale já jsem si ho celkem užil a slušně jsem se u něj bavil. A tu depresi jsem si vychutnal. / Poučení: Finská láska je dost neurčitý pojem. ()
Když vydržíš, uvidíš finský zlatý prasátko, říkám si první hodinu a stalo se, jen ne jedno, ale zrovna sedm, akorát žádné z nich zlaté... V severském bílém přítmí způsobuje zobrazení všech našich zoufalství hlubší frustraci - manželství bez lásky, neúplná rodina, samota, nemoc, šikana, lhostejnost, drogy, život na okraji - vše s pozadím té největší pokleslosti televizní zábavy, které jsme prozatím dosáhli. Jen drobná zranění duší, ale když není nikdo, kdo by je pofoukal, zanechají hluboké jizvy... Hodně smutná záležitost, u které se může dostavit pocit vlastního, prozatímního štěstí, kterému jde naproti i sílu dodávající konec se svým jedeme dál a já dodám - nebojme se být obyčejní, žádný Big Brother se nedívá! ()
,,VŠICHNI TOUŽÍME BÝT ŽÁDOUCÍ, POTŘEBNÍ. CÍTIT DOTEK…“ /// Mozaika příběhů na téma život, poskládaná z reality dětství, mládí, manželství… a lidí plnejch problémů bez rozdílu věku a pohlaví. Žádná filozofie. Příběhy všedních dní ze zasněženejch Helsink, který se nemusej vodehrávat jen ve čtvrti Vuosaari. Nemusej se vodehrávat ani ve Finsku. ,,CO SE TO S NÁMI STALO.“ Věta, která může zaznít všude (aha, takže si nemám myslet, že Finové jsou depresivní alkoholici se sklony k fetu a šikaně? Podle těch jejich dramat…). Stejně jako Zamrzlá země, zajímavá vážná podívaná. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Pro slávu udělám cokoliv (A kolik ti je? Aha, 55. Tak to nějak zajímavě umři… Další!...). 2.) Fotrovi se zdá, že tlustej. A tak nesmím jíst nic tučnýho. 3.) Thx za titule ,,Calixos“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Galerie (41)
Zajímavosti (3)
- Scény Antti Luusuaniemiho byly z konečného filmu vystřiženy a měly být vydány jako samostatný film. (Cheeker)
- Práva na skladbu "Feel" od Robbieho Williamse nestála režiséra Aku Louhimiese dle jeho slov více než jeho letenka z Finska do Prahy. (boshke)
- V originále se film jmenuje Vuosaari, což je jméno jedné helsinské čtvrti, která má ve svém rajonu i přístav. (Terva)
Reklama