Nemají pokoj svévolníci

Po skvelom drsnom uvode bohuzial nasleduje nekonecne a miestami dost zmätene patranie, ktore vyusti v stavnatej prestrelke. Skoda tej neskutocenj prekombinovanosti a hlavne ma mrzi, ze sme cely film nesledovali z pohladu neskutocne charizmatickeho zkazeneho hrdinu, ktory aj ked zabija bezdôvodne ludi, tak mu ma divak chut fandit. Cela ta linia so sudkynou a jej vysetrovanim ma vôbec nebavila a ani zdaleka nie je taka zaujimava ako linia hlavneho hrdinu. Za jedno pozretie to stoji, ale potencial tu bol ovela väcsi. 6/10. Rad by som videl sviznejsi americky remake s nonstop drsnym pripitym Gibsonom, ktory by kántril islamskych hnusnych zmrdov. (30.05.2017)

Absolútne chápem, že je tento film v modrých číslach a mnohým ľuďom nesadol. Tento policajný triler nie je okrem začiatku a konca vôbec akčný a obsahuje na prvý pohľad zdanlivo veľa hluchých miest. Na druhej strane tak vytvára špecifické napätie, ukryté v bežnom veľkomestskom každodennom živote, čo sa potvrdí záverečnou sériou záberov. Z jednej strany pocta žánru (určite si vieme predstaviť, že v 70. rokoch by na takýto scenár reagovali Belmondo, Delon a ďalší), z tej druhej komentár k súčasným sociologickým problémom, akými sú terorizmus a obrovská neprehľadná celosvetová sieť drog. Môžeme ich vnímať ako svoje ekvivalenty, voči ktorým je polícia a špeciálne zložky vždy aspoň sčasti bezbranné. Potešia detaily ako telefonát sudkyne so svojim dieťaťom, ktorý v závere nadobudne svoj konotačný význam. Toľko aj k tým zdanlivo bezvýznamným a hluchým miestam. (05.12.2015)

Španělský film roku dle výročních národních filmových cen Goya. Obratně vystavěný scénář, hitchcockovské vyprávění obrazem a především těžkotonážní charizma José Coronada (ocenění za nejlepšího herce), který vládne celému filmu. Málomluvný "rum s colou" drsňák jako by vypadl z amerických kriminálek pár desítek let dozadu. Už dlouho jsem si během filmu neříkal, že bych s touhle postavou chtěl vidět další příběhy, nebo klidně celou sérii filmů. -- Jinak tenhle film vůbec nepřipomíná tón španělské kinematografie, na jaký jsem zvyklý posledních pár let - lehce přepjatá melodramatičnost (herecky, dialogově, hudebně, vizuálně). Tohle je nefalšovaná málomluvná cynická kriminálka, které by slušelo velké plátno. (27.02.2012)

Kriminální příběh, ke kterému si postupně nacházíte cestu. Inspektor Santos se neusměje, chlastá, má psychické problémy a současně nemá problém vás sejmout.Tak trochu Rambo, který si líže rány bez cizí pomoci a jde tvrdě za svým cílem. Minimalistické, syrové, až dokumentaristické drama s drsným finále. Myslím, že španělský divák bude mít asi delší dobu problém s hasícími přístroji... (25.08.2015)

Zkouknuto omylem na Film+ Europe... Jako nechápu, proč bych měl fandit poldovi, který si dá kolu s rumem a vystřílí bez výčitek svědomí bar - a ani nezjistíme proč (mimochodem na to, že by sťatý jak slíva, tak pak slušně mířil, chodil a běhal), pak jde po svědkovi a přitom odhalí nějaké muslimské spiknutí proti summitu? Teda asi. Ono je to celé takové nejednoznačné, polda prostě prochází lokacemi, v baru má v jedné ruce kapesník, aby nezanechal otisky, ale v druhé nic, jinak otisky trousí všude okolo, ale ostatní policisté složitě vraha hledají, pak polda ve služební době nikým nehlídán jezdí po městě a shání svědka, vloupává se beztrestně do bytů... A tomuhle jako divák mám fandit? Leda bych byl nějaký zvrácený. A ty dlouhé rozhovory o ničem, různé zbytečné náznaky, zbytečně dlouhé a pro děj zbytečné scény, to mě taky ubíjelo. (15.09.2021)