Nemají pokoj svévolníci

K tomuhle filmu jsem se po deseti letech vrátil kvůli tomu nakolik mi protagonista charakterově a vizuální připomíná hlavní postavu počítačové hry Disco Elysium. A opravdu mě dost překvapuje, že se o propojení těchto postav nikde nepíše. Buď je ona vize zlomeného detektiva v evropské kultuře tak vizuálně homogenní, že o sobě film se hrou nevědí nebo autoři Disco Elysium inspiraci nepřiznali. Když ale posuneme tenhle element stranou, pořád máme před sebou velmi unikátní krimi s morálně dost problematickým scénářem. SPOJLERY: Hlavní hrdina Santos zde během snahy zahladit stopy poté, co opilý zastřelil tři lidi v baru, odhalí nevědomky daleko rozsáhlejší plán, jehož úspěšná realizace by měla za výsledek smrt stovek nevinných lidí. A to mimo jiné tím, že naprosto rezignuje na technologie a odpojí se od byrokratického policejního systému, který jej tak není schopný zastavit či vychýlit z osy. Oproti tomu inspektorka, která skrze lidi, jež Santos zastřelil, se dostává na stopu stejného případu, nemá možnost jej vyřešit v rámci policejního systému, který ji neustále hází vědomě i nevědomě klacky pod nohy. Po vzoru starých kriminálek nám takto je řečeno, že v chaotickém světě organizovaného zločinu není možné uspět tím, že se jeho systému přizpůsobíte, nýbrž, že potřebujete čas od času neřízenou střelu, která je schopná prorazit se až k jádru a vyrvat mu srdce, často za cenu vlastního života. Akorát Santos není kontroverzní bonviván ve střihu Belmonda, ale cynik, troska a vrah, který si žádnou  scénou neříká o divákovy sympatie. Pokud je tenhle film obhajobou jeho přístupu asi úplně nevím, nicméně rozhodně je výbornou obhajobou jednoho filmového žánru. (07.07.2021)

[SPFF 2012, Sydney] Bystro vystavaná kriminálka upomínajúca na staré "dobré" časy kedy korupcia nekontrolovateľne expandovala a na nedocenenosť antihrdinov, ktorých odjakživa verejnosť zväčša odsudzovala, zatracovala. Priemer to u mňa neni ani náhodou, to by Santos Trinidad (bravúrny José Coronado) nemohol byť tak démonický badass motherfucker, dianie by muselo byť zahalené impotentnými strielačkami na úkor plíživého tempa s nejedným momentom prekvapenia a záver by nesmel do mäsa zarezávať ako Guillotinova gilotína. Tlieskať postojačky sa tomu u nás asi nebude (na to tam je jak málo alibizmu, tak eye-candy scén), ale kto si užíva vyšetrovacie metódy neposlušných policajtov ala Terence McDonagh z "Bad Lieutenanta" nespokojný neodíde. Neprekvapí ma keď tu časom niekto vyrukuje s tým, že ústredná postava sa nevyvíja, jej konanie nie je ozrejmené, že to smrdí rasizmom (čož je ale totálna kravina pretože štatistiky nepustia) alebo že zápletka je chaotická, nefunkčná. No veď nič sa nedeje, stále tu máme mrštného predátora Baya, ktorý Vás milerád (kľudne aj 2x) obšťastní svojím hysterickým výplachom za doprovodu supercool zlých chlapcov. "No habrá paz para los malvados" je ich presným opakom, strohejším/staromódnejším a - i keď reprodukčnou filozofiou úplne rozdielny - predsa o niekoľko tried pôsobivejší. Ram and Kouk. (05.07.2012)

Španělský film roku dle výročních národních filmových cen Goya. Obratně vystavěný scénář, hitchcockovské vyprávění obrazem a především těžkotonážní charizma José Coronada (ocenění za nejlepšího herce), který vládne celému filmu. Málomluvný "rum s colou" drsňák jako by vypadl z amerických kriminálek pár desítek let dozadu. Už dlouho jsem si během filmu neříkal, že bych s touhle postavou chtěl vidět další příběhy, nebo klidně celou sérii filmů. -- Jinak tenhle film vůbec nepřipomíná tón španělské kinematografie, na jaký jsem zvyklý posledních pár let - lehce přepjatá melodramatičnost (herecky, dialogově, hudebně, vizuálně). Tohle je nefalšovaná málomluvná cynická kriminálka, které by slušelo velké plátno. (27.02.2012)

,,NECHÁPU, JAK TENHLE MUŽ MŮŽE BEJT U POLICIE.“ … ,,OBVINÍTE HO?“ … ,,JEŠTĚ NE.“….. /// Jsa vrhnut rovnou do děje, lehce tápu, páč nechápu, proč třeba Santos vystřílí bar, proč… a co… a jak…? Policie pátrá, Santos pátrá, prokurátorka pátrá a i idiotovi jako su já dojde, že všechno směřuje k jednomu cíli. Jen jinak, než je v našich krajích zvykem. Kolumbijci, Arabáči… všechno si to pomalým (ale jistým) tempem (nezaměňovat s uondanejma filmama, táhnoucíma se jak smrad!) buduje zajímavou atmosféru BALADY O POLICAJTOVI, kterej dřív než skončil na oddělení pohřešovaných, makal u speciální jednotky. Atmosféra krásně houstne a člověk zjistí, že to pomalý tempo je vlastně super a začne si to užívat. ,,SANTOSI, KAM JDEŠ?“ ,,DO HAJZLU!“ /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč správnej polda vždycky všechno řeší sám (a po svým). 2.) Po okolí se toulaj Arabáči a měněj hasičáky. 3.) Páč myslím, že film, kterej posbíral 6 španělských filmových cen Goya 2011 ( nejepší film, režie, scénář, střih, zvuk, herec v hlavní roli - José Coronado) za vidění stojí. 4.) Thx za titule ,,Rob Roy“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (07.09.2012)

Absolútne chápem, že je tento film v modrých číslach a mnohým ľuďom nesadol. Tento policajný triler nie je okrem začiatku a konca vôbec akčný a obsahuje na prvý pohľad zdanlivo veľa hluchých miest. Na druhej strane tak vytvára špecifické napätie, ukryté v bežnom veľkomestskom každodennom živote, čo sa potvrdí záverečnou sériou záberov. Z jednej strany pocta žánru (určite si vieme predstaviť, že v 70. rokoch by na takýto scenár reagovali Belmondo, Delon a ďalší), z tej druhej komentár k súčasným sociologickým problémom, akými sú terorizmus a obrovská neprehľadná celosvetová sieť drog. Môžeme ich vnímať ako svoje ekvivalenty, voči ktorým je polícia a špeciálne zložky vždy aspoň sčasti bezbranné. Potešia detaily ako telefonát sudkyne so svojim dieťaťom, ktorý v závere nadobudne svoj konotačný význam. Toľko aj k tým zdanlivo bezvýznamným a hluchým miestam. (05.12.2015)