Newyorská romance

Love Song má civilní Keiru, ležéra Ruffala, atmosférický New York, pošlapané city, vcelku poslouchatelné songy, pár neotřelých nápadů a poloviční happyend. Ale taky příšerné kostýmy, nanicovaté vedlejší postavy a zase ten poloviční happyend... A ještě k tomu se tak úzkostlivě vyhýbá všem klišé, až jde téměř proti svému žánru... Přesto slušně pozeratelné (čeština mi momentálně nenabízí výstižnější ekvivalent). (11.03.2015)

Na skromný a upřímný pohled na život v Dublinu a lásku k hudbě diváci před časem slyšeli. Once Johna Carneyho bylo kouzelné. Stejný tvůrce se vrací, přibral výrazně známější tváře a znovu se motá okolo hudby. Představuje vyhořelého rozevlátého hudebního agenta a skromnou talentovanou písničkářku. Každý z nich s sebou nese nějakou tu bolístku, nikdy ovšem není tak zle, aby z toho bylo divákovi ouvej. A problémy, které se objeví, se vyřeší zatraceně snadno. I tak to má výbornou atmosféru. I své mouchy. Výsledek se totiž tváří nesmírně svobodomyslně a přirozeně, jenže takový tak úplně není, ač je to právě k jeho ústředním hrdinům, kteří jsou mile uvolnění, nefér. Tvůrci celou tuhle jednoduchou story hezky zabalili a měli za to, že je vystaráno. Ono by bylo, až na to, že (jak už jsem naznačoval) chybí pnutí mezi postavami, tudíž nevyskočí tepová frekvence tam, kam bychom chtěli, marně čekáme na slzy, které bychom si otřeli. Herci jsou výborní – dle mého nedoceněný Mark Ruffalo se topí v dluzích, chlastá a dávno se odcizil se svou rodinou (spolehlivé Hailee Steinfeld a Catherine Keener), je výborný a album bych s ním natočil hned. I když by možná nevyšlo, byla by sranda. Keira Knightley je roztomilou sázkou na jistotu, překvapí o to víc, že skutečně zpívá a vůbec ne špatně. Ba naopak. A New York tu pro tentokrát tepe normálním životem!! (29.09.2014)

Vyměklá uslzená mrdka. Šablonovitý, rádoby nezávislý blábol přecpaný teploušským popíkem, z kterého syslům vybuchují makovičky. Hérectvo je přesto docela fajn. Zejména pak pan Ruffalo, jehož jediný problém je jeho agent, který mu už roky dohazuje role v tendenčních kundovinách podobného rázu. Co víc říct? Snad jen, že tahle hudba líže prdele menstruujícím dvacítkám a že jestli její sračkovitost dokáže přenést přes srdce kdokoli jiný, tak ho podezřívám z dlouholetého vztahu se strýčkem ketaminem, který ho naučil hledat v každém hovně zlatou žílu. (26.12.2014)

Tak vám nevím. Mě se to prostě nějak..moc nelíbilo. Film mi přišel takový nijaký, půlku času se tam toho moc nedělo a tu druhou se tam zpívalo. A ty písničky se mi vůbec nelíbili. Keira v nich měla takový unylý hlas a ani ta kapela jí pak moc nepomohla, navíc mi všechny přišli na jedno brdo. Takže příběh mě neuchvátil, písničky mě neoslovili a herecké obsazení mi přišlo dost podivné. Na druhou stranu jsem ale viděla i horší filmy. Takže průměr. 3* (16.12.2014)

V první část příběhu se prolne současnost s blizkou minulostí hlavních hrdinů, což nemám úplně rád, protože to rozmělňuje mou pozornost. Naštěstí se vše poměrně brzy vrátí do normální kolejí a příběh je vyprávěn jen v jedné časové rovině a tou je současnost. Za absolutní dokonalost považuju zachycení přirozeného života New Yorku, jsou to detaily, ale je v nich krása, třeba když Adam sedí s Grettou na schodech, povídají si a před kamerou prochází lidi a "ruší" tak "čistý" záběr na hlavní hrdiny. Další miláčkovej záběr, když Gretta a Dan sedí na lavičce poslouchají hudbu a kamera kouká jejím pohledem, v tu chvíli jsem si připadal jak v sedmdesátkových pohlednicích z NY od Woody Allena. New York tady tepe normálním životem a vůbec nepůsobí filmově. Možná to není hlavní složka filmu, ale mě se tahle "dokumentárnost" hrozně líbila. Jednou z hlavních složek filmu je samozřejmě hudba, texty mě teda dvakrát nebraly, na můj vkus byly až příliš nasládlý, ale některá hudba (jsem absolutní laik) mě chytla, třeba když Dan a Gretta spolu poslouchají "na půl" tu první písničku, ta byla dobrá. Natáčení na veřejných místech bylo dobrý, dialogy taky nepůsobily trapně a pokud jde o Marka s Keirou, mám je rád. Mark tomu filmu vevodí, Keiřin styl trošku nemůžu pochopit, někdy mě přišlo že přehrávala, na druhou stranu s její postavou jsem neměl žádný problém. Největší šok mně způsobila Haliee. Já si jí pamatuju z westernu s Jeffem Bridgesem jako malou holčičku a tady je najednou už solidní bréca. S těma ženskejma je to teda rychlost, jeden večer jim člověk podává do postýlky mončičáčka a druhej večer aby přines kondomy. Jedno ale u Haliee zůstává a to je talent, zase zaválela. Není to vysloveně sladká záležitost, jak by moh název napovídat, dá se to v pohodě ustát i klučíčím okem, vztahy jsou tam udělaný velmi hezky, protože nejsou vysloveny úplně do detailu. (02.07.2014)