Newyorská romance

Strašně nezáživný film. Umíral jsem už jenom kvůli Keiře (která mne pak ještě čekala večer v Enigmě!), ale tu bych asi ještě principiálně snést mohl (spíš ne). Rufallo, který mně vždy spíše nevadil než vadil, mne svým opileckým producentem sral možná ještě víc. Zlatá milá Gretta mi byla šumák, stejně jako co se stane s ní nebo s kteroukoli kolem ní se motajících postav. Naprosto zbytečná věc... 30% (30.01.2015)

„Jakou hudbu máš v mobilu?“ - „Svoje písničky ti nepustím, je tam až moc osobních a zahanbujících věcí.“ - „To v mém taky. Podle playlistu můžeš říct o člověku hodně věcí.“ - „Já vím, proto se toho tak bojím.“ - „Tak jdeme na to?“ - „Jasně, jdeme na to!“ Že tento snímek, který mě chytl prakticky hned od scény s „přiděláváním hudebního doprovodu“, natočil režisér Once, jsem zjistil až po zhlédnutí. A příjemně mě překvapuje, jak je atmosférou v porovnání s výše zmíněným na jednu stranu stejný a přitom tak odlišný. Není tak procítěný a smutný, Begin Again má však v sobě tu a tam i nějaký ten humor, spoustu pohodové hudby a nenucených rozhovorů. Sázet může i na velmi sympatický ústřední pár, jehož vývoj se mi moc líbil. Stejně jako všechny ty nahrávky na různých místech, nebo třeba jen takové disco klubové poslouchání si vlastní hudby ve sluchátkách. „Titulkový“ konec bych snad i oželel, ale budiž, ke zbytku filmu (resp. naturelu 1 z postav) se docela hodí. Emočním dopadem se film Once rovnat nemůže, ale silné 4* mu rád dám. (17.02.2018)

Sladké, příjemné, byť realitě okatě vzdálené. Závan atmosféry z Once dýchne na tvář diváka lehký (místy i široký) úsměv, který mu vydrží prakticky po celou dobu. Hudebně založený člověk nemůže z kina odcházet nespokojen, i když zde nejde o převratnou dechberoucí originalitu. Každopádně ART > KÝČ, a to subjektivně v poměru 70%. (20.08.2014)

Love Song má civilní Keiru, ležéra Ruffala, atmosférický New York, pošlapané city, vcelku poslouchatelné songy, pár neotřelých nápadů a poloviční happyend. Ale taky příšerné kostýmy, nanicovaté vedlejší postavy a zase ten poloviční happyend... A ještě k tomu se tak úzkostlivě vyhýbá všem klišé, až jde téměř proti svému žánru... Přesto slušně pozeratelné (čeština mi momentálně nenabízí výstižnější ekvivalent). (11.03.2015)

Nadšení, naivity a čistoty předešlého režisérova počinu Once to sice nedosahuje, ale jak chcete kritizovat něco, kde se na vás skoro po celou dobu kouzelně usmívá to éterické stvoření, co si říká Keira Knightley, do toho hrají moc příjemné pésničky, to vše navíc v ulicích třetího nejkrásnějšího města na světě. O to spíš, když nad světem muzikantů slintáte blahem a užíváte si tak každou scénu, kde se hudba tvoří, nahrává, anebo kde se o hudbě jen povídá. Navíc správně vztyčený prostředníček všem těm nahrávacím a vydavatelským korporacím, které fenomén internet víceméně položil. Zkrátka film pro všechny, kdo poslouchají hudbu srdcem, anebo si to aspoň myslí. (Těším se na Prague Album :-). (19.10.2014)