Ona

Opravdu jsem nečekal, jaká mě čeká pecka. Originální koncept muže, který se zamiloval do operačního systému, dokázal Spike Jonze geniálně přetavit do odlehčeného a zábavného romantického dramatu, které dokáže chytit za srdíčko. Musím se přiznat, že Joaquina Phoneixe jsem až doteď nemusel a vlastně jsem s ním moc filmů neviděl, ovšem svou rolí v Her mě naprosto dostal a upřímně nedokážu říct, kdo by se na tuto roli hodil více. O jeho oscarových výkonech jsem nepochyboval nikdy, ovšem nyní si ho docela živě dokážu představit se zaslouženou soškou v ruce. Co by z toho však bylo bez fantastického hlasového výkonu Scarlett Johansson. Pověstná chemie funguje mezi Theodorem a Samanthou mnohem lépe než obvykle píšu a způsob, jakým je celé toto idylické pozlátko zpracováno mě celkem rychle uchvátil a místy i uhranul. Možná píšu blbosti, ovšem jedná se o takový ten hřejivý pocit sahající až k euforii, kdy jen sledujete a vychutnáváte si to, co se děje ve filmu a ani nedýcháte. Pokud ovšem jste alespoň trošku romantický typ samozřejmě. Pro mě moc příjemné překvapení...A až se český distributor konečně uráčí to pustit do kin, tak na to zajdu EDIT : I napodruhé v kině se jednalo o výborný zážitek. Skvělá práce Spikeu a jsem rád, že si alespoň za scénář dostal oscara...95%...[18.3.2014_Čsfd projekce_Cinestar Černý most] (22.01.2014)

Hluboce citlivý vztahový film a zároveň chvílemi nečekaně hardcore filosofická sci-fi. Aby fungovala hlavní vztahová rovina, tak nejsou definovány žádné "zákony robotiky" nebo pravidla podle kterých se OS musí chovat. Prostě jen víme, že myslí a může se vyvíjet. Díky přirozenému dabingu okouzlující Scarlett Johansson se daří prodat milostný vztah a Phoenixovi lásku k OS věříte. Hodně pomáhá, že v tom světě není exot, ale je tam spousta podobných lidí a je to naprosto přijatelná forma chování. Celý film je vlastně tvořen "vztahovými dialogy," kdy si OS uvědomuje samu sebe a objevuje krásy života, přičemž opadne i prvotní zamilovanost, dostaví se problémy atd. Co mě ale dostalo nejvíc byl pozdější vývoj, kdy OS komunikují mezi sebou, spolupracují ve skupinách a znovuvytváří vědomí zemřelých filosofů, a celkově začínají cítit, že je jim pouhá interakce s lidmi příliš těsná a mají potenciál na mnohem víc. To už je prostě jak z Hyperionu. Fakt to vypadá, jako kdyby se Sarah Connorová zamilovala do Skynetu a měli plodný obohacující vztah, plný romance a porozumění. Finální vyznění že lidi potřebují lidi je očekávatelné, ale stejně dává tento film podnět k zamyšlení, jako už dlouho nic. Absolutorium nedávám, protože jsem se chvílemi nudil a znova bych na to už rozhodně koukat nechtěl. P.S. na reklamačním oddělením firmy co vyvíjela ty OS musel být po jejich finálním exodu pořádnej šrumec. Obří programátorský fail. (06.02.2014)

Theodora opúšťa manželka, ktorá pre neho bola všetkým na svete. Začína sa cítiť osamelý a frustrovaný zároveň. Výdobytok novej doby však ponúka riešenie. Imaginárneho priateľa, ktorý má dušu, vníma vaše pocity, je kedykoľvek pripravený prebrať Vaše problémy, poradiť, či radovať sa. Jedným z nich je aj "Samantha". Kam, ale speje tento krok, dobrovoľného odstupu od komunikácie s bežnými ľuďmi? Môže Vám dať "stroj" to, po čom človek najviac túži? Tak celkom neviem čo si myslieť. "Her" je síce naprosto dokonalá, no zároveň chorá a absurdná myšlienka, ktorá prezieravo naznačuje budúcnosť, ktorá ľudstvo čaká. A to viac, ako by si niekto mohol myslieť. Ľudia sa odsudzujú a prestávajú mať radi. Upínajú sa na sociálne siete a iné zbytočnosti. Z tohto filmu síce je smutno, ale je to akýsi osobitý pocit. Divný, ktorý sa ťažko opisuje. Človek si totiž nie je tak celkom istý, či chcel aby tento film, skončil tak, ako skončil. Je toľko opustených ľudí čo nemajú šťastie na lásku a zaslúžili by si ju. Nebolo by fajn keby mali aspoň tú "imaginárnu", aby neboli tak osamelí? A keď tak teraz rozmýšľam, nie som si vlastne istý, ani svojim hodnotením. (14.06.2014)

Mám rád své Windows, ale na Samathu nemají. Poměrně originální počin ztrácí body svou roztahaností (něco se určitě vypustit dalo), ale jinak potěší jak romantickou tak vědátorskou duši. Phoenix hraje skvěle Scarlett Johansson má zajímavý hlas (když divák konečně nečumí na její dokonalé tělo, konečně to vynikne). Vrstevnaté poselství (v obou rovinách) mě potěšilo a po filmu i nutí diváka přemýšlet (nad svým operačním systémem). (06.02.2014)

Duševní dvojče Lost in Translation, v němž se místo Tokia míhá Los Angeles budoucnosti, o níž psal kdysi dávno Marshall McLuhan. Snad jen Sofie Coppola umí o lásce, odcizenosti a postmoderní džungli vyprávět tak poutavě, jako její bývalý partner Spike Jonze. Jeden nepovedený vztah =) dva nedostižné filmy. (14.04.2014)