Ona

Marně se pokouším deflorovat počítačový operační systém již od doby slavného MS-DOS a tak jsem rád, že v tom nejedu sám. Nicméně jsem si přitom chtěl užít víc zábavy, než jakou mi smutně osamělý Theodore se svým "ušním" vztahem mohl poskytnout. Zkrátka to bylo celkem zajímavé, ale také zdlouhavé a kdo se chce nudit, ten si k tomu prostor mezi filmovými okénky určitě dokáže najít. (26.08.2014)

Už Jonzeho krátkometrážní kyber romance I'm Here byla jasná pocitovka; ten chlápek je romantik a nebojí se nacpat romantické klišé ani mezi dva roboty. V Her však vzniká silný vztah mezi člověkem a operačním systémem. Předsudky o tom, že 'to není ono' jsou brzo pryč. Systém promlouvá hlasem Scarlett Johansson tak přesvědčivě (drze, vtipně, chytře, upřímně, smutně, žárlivě), že i já jsem se do něj na ty dvě hodiny platonicky zamiloval. Jak moc je to guilty pleasure, ukáže čas. (17.01.2014)

Páni :D kde začít... No tak asi se sluší říct, že jsem uchvácen tou režií. V minulosti jsem se hodněkrát zaměřoval na nějakou doslovnost ve filmech a tady je snad nejlepší příklad toho jak by to mělo vypadat. Nějaké climaxy a překážky tady nejsou naznačené ani žádným dialogem, ani žádnou výraznou změnou tempa, ale jen a pouze pocitem. Díváte se na to a najednou si řeknete, teď se něco změnilo, něco není v pořádku. Možná tohle z ní jako prkotina, ale já jsem byl z tohohle vystříkanej možná úplně nejvíc. Celé je to melancholická procházka a možná bych to i zařadil do feel good žánru, ale nechápu jak moc empatický musíte být k tomu abyste napsali takhle citlivej scénář. A teď k těm jasnějším věcem. Herecké výkony naprosto over the top. Scarlett Johansson udělala asi ten nejlepší dabing a i bez tváře ji věříte naprosto všechno a prodává si jednu scénu za druhou. Joaquin Phoenix je chameleon to už víme, tady se jen podepisuju, ten chlápek je genius. Další věc, color grading si tady zaslouží snad půl hodinovou esej o akcentech a psychologii barev, opět jen podepisuju onanující názory. Potom se tady můžeme bavit o filozofii a o tom, že snímek možná víc než o vztahu vypráví o přijmutí samoty a nějakého vyrovnání sama se sebou... A celkově nevím co říct jakákoli další slova by byla zbytečná. Kupte si ten film, podívejte se na něj a bavte se. Myslím si že za posledních pár let tady nebyla žádná romanťárna podobného přesahu (23.11.2020)

Příště se někdo zamiluje třeba do ovce a někdo jiný o tom natočí film. Ale legrácky stranou. Osamělá a odosobněná společnost kolem nás nenechává chladným ani Spikea Jonzeho. Nesmírně osobitý vypravěč nabízí vrstevnatou, tragikomickou a komorní látku, která v plné nahotě představuje lásku v digitálním světě. A znepokojivou vizi lidstva. Jonze se tentokrát obešel bez geniálního scénáristy Charlieho Kaufmana, sám si napsal dle mého oscarový scénář a vtiskl mu smysluplné sdělení v hravém kabátě. Hlasově úžasná Scarlett Johansson sní o skutečném dotyku kůže, naprosto přesný Joaquin Phoenix znovu dává vyniknout svému širokému hereckému rejstříku. Podivně originální, mile šokující, brilantně zahrané. Anonymní zamřížovaná budoucnost nás sežere!! (26.01.2014)

Takto nejako si predstavujem zrod Skynetu. Dlhý, ale napriek tonám dialógov (v podstate tu ani nič iné nie je) sa nejedná o nudný film. Poetická atmosféra/kamera, silný herecký výkon presvedčivého, sústredeného a autentického Joaquina Phoenixa (ktorého pri práci sledujem už nejakých 20 rokov a som rád, že „to“ stále má v sebe) a originálny scenár. Nie je to film, ktorý budem chcieť vidieť každý rok, ale proste je kvalitný a svojím spôsobom jedinečný a tak mu musím dať 80%. (16.05.2018)