Ona

Skvostný, vypiplaný scénář, plný úžasných nápadů, který mi ale - minimálně napoprvé - úplně neprodal ústřední romanci. Přiblížil se tomu velice blízko, ale nakonec to se mnou moc nehlo - rozhodně se to v intenzitě emocí ani nedotklo duchovního bratránka tohohle snímku, Věčného svitu. Joaquin Phoenix byl skvělý, stejně jako obě jeho životní ženy - nejlepší kamarádka Amy a osudová láska Rooney. Každopádně snímek, který by si neměl nechat ujít žádný fanoušek "chytrých" filmů a ultimátní katedrála vystavěná k poctě hipsterské kultury. 80% (16.06.2014)

V krátkometrážní formě to mohla být pětiminutová rychlopalba nebo klidně i dvacetiminutová nostalgie, ale Jonze se rozhodl dát tomuhle nápadu celovečerní podobu - a udělal dobře. Drží totiž celou ideu na tak vysoké úrovni, že je od začátku jasné, že finále nemůže diváckému rozpoložení dostát. Ať totiž dopadne jakkoli, bude znamenat konec onoho splněného snu. A právě na ploše dvou hodin se natolik povznášející i univerzálně osobní premisa zahltí sama sebou a tím, jak moc je pro nás romantické přemýšlivce niterná. Pořád ve mně ale přetrvává úžas nad tím, jak dokonalé jsou všechny scény zobrazující člověka ve stádiu chybějící lásky a vrhání se po očividně slepých uličkách. (28.02.2014)

Svou premisou může Her vyvolávat předsudky o fraškovitosti, prvoplánovosti a jasně předvídatelném ději. V rukách osobitého a skvělého vypravěče Spika Jonzeho se však jedná v podívanou překvapivě citlivou, komorní a mnohovrstevnatou. Navzdory očekávání se nejedná ani o snímek, jenž by se zabýval zejména charakterem lásky v digitální éře, i když samozřejmě téma vztahu s operačním systémem (ve fikčním světě přijímaný téměř bez pozvednutého obočí) hraje hlavní roli (vždyť paradoxní lpění na analogové době je i motivem Theodorovi práce). Je však zejména prostředkem k přenosu všech témat a motivů. Her je překvapivě nejfunkčnější ve svých nejintimnějších fázích. Tedy v částech, kdy Theo sedí ve svém bytě a komunikuje se Samanthou aniž by byl rušen okolním světem. Scarlett Johansson je ve svém hlasovém projevu úchvatná, daří se jí působit emotivně a uvěřitelně. Její naprostá otevřenost, snaha o pochopení naprosto elementárních věcí a zejména pinocchiovské snění o skutečném těle, to jsou věci, které nejen snímku, ale i „postavě“ dodávají jistou duši, vyvolávají porozumění a nabízejí věrohodnost celému ději. Stejně tak jako fakt, že se nejedná o snímek vyprávěný činy, ale dialogy. Netělesná Samantha tak má téměř stejnou váhu jako ostatní, aniž by však přestala podněcovat divákovu představivost. Za trošku méně zdařilou se dá považovat poslední třetina, která rezignuje na intimitu a odehrává se mnohem více ve venkovních prostorech, do popředí se derou znepokojující obrázky ostatních lidí, jež jsou ve virtuální komunikaci a nijak se nekonfrontují s okolními procházejícími. Jonze nechává postupně opadávat motivy a je zbytečně přesný, čímž mírně trpí i tempo. Závěr se pak pohybuje někde mezi naprostým vysvětlením, a symbolickou tečkou. Spíše se však přiklání k první variantě. Nechává děj doplynout v anonymitě budoucnosti a uzavřeně skončí. (17.01.2014)

Nevím jaké bude Transcendence, nicméně věřím tomu že vztah mezi člověkem a počítačem asi těžko někdo popíše lépe než Spike Jonze, který se na celou záležitost nahlíží velmi netradičně, jak jsme u něj pochopitelně zvyklí. Poprávu jeden z nejlépe hodnocených filmů za rok 2013. Chybělo mě více emocí a vypjatých scén, nicméně, příběh ze sebe dokáže vyždímat poslední kapku a prakticky vše na co člověk jen pomyslí se zde odehrává. Sex člověka s počítačem? Proč ne? :) 70% (04.05.2014)

Originální romance nebo spíše pohled na blízkou budoucnost vztahů? Tak jako tak je Her zatím nejpříjemnějším překvapením v oscarových nominacích. V mých očích je v něm mnoho fascinujících prvků, od designu budoucnosti (výtah, mobil) , využití lokací - měst (především kombinace LA + Shanghai) až po třešničku na dortu v podobě americké vysokorychlostní železnice a neustálého pohybu "nad zemí" (všimněte si, že ve městě i v horách se Theodor pohybuje ve vlaku/nadzemce, která je opravdu hodně vysoko nad zemí. Umíte si představit dopravu na úrovni 50-60. patra Shanghaie? Nádherně snové, útěk z reality jako v případě letadla na špičce. Možná tomu chybí ve výsledku opravdový emocionální vrchol, ale nic to nemění na faktu, že tenhle film bude svou myšlenkou a problematikou aktuální ještě hodně dlouhou dobu. A proč taky ne, vždyť je to skvělý film. (02.03.2014)