Past

Vysoce kvalitní odbojářské drama. Scény z vězení jsou vynikající, drsné a naprosto by člověk neuhodl, že jde o film z roku 1950. Postavy včetně okupantů nejsou jednorozměrné, Gestapo není sbírka primitivů a odbojová činnost tu nevyznívá vůbec naivně, naopak z filmu je cítit dusno a odbojáři musí každý krok pečlivě zvažovat. Až samotný konec přece jen trochu uhne k nižší uvěřitelnosti, ale jinak nemám výhrady. (12.02.2014)

Hnusní fašouni se za pomocí kolaborantů snaží rozbít činnost Českých partyzánů. Narafičí na ně celkem promyšlenou past, ale kam se hrabe hloupej Skopčák na vychcanýho Čecháčka! Ok jak už je u podobných filmů zvykem, tak se divák při sledování neubrání jisté dávce naivity, taky to nemá žádný strhující tempo, ale zase se pozná Fričova jistá režie a výkon obou dvou hlavních představitelek je určitě slušný. Takže nadprůměr jo.60% (05.03.2016)

Zprůzračnělý konec filmu, který se téměř dokonale vymyká z dobového konceptu "filmů pro lid", nemění nic na jeho převládajících kvalitách. Němci, kteří jsou individuálně odstíněni, nejsou v tomto případě protivníkem, který by byl jednostranně válcován geniálními odbojáři. Naopak. Mnohé napoví jména, která se kolem filmu pohybovala: národně socialistický spisovatel Karel Jan Beneš, sám člen čelné druhoodbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme, spoluautor programu Za svobodu z podzimu 1941, i Martin Frič mluví za všechno. Netypická je i doba: první měsíce po skončení stanného práva se vyznačovaly téměř neoslabenou perzekucí odboje a krvavými ztrátami. Vlasta Chramostová už tenkrát, ve svých 23 letech, naznačuje kvalitu svého jedinečného talentu. V ničem však nezaostávají ani ostatní: Otomar Krejča, pohádkový princ Vladimír Ráž i pro mne zcela neznámá Majka Marie Tomášová či Ostravan Miroslav Holub. Ohlasy minulosti soustředí Terezie Brzková a Ella Nollová či nelítostná, ale přece jen čas od času lidská dozorkyně Milky Balek-Brodské. Vzhledem k době kontextu svého vzniku film působí jako zjevení kvalitou i námětem. (08.04.2013)

Já si Martina Friče spojuju častěji s trošku jinými filmy. Vlasta Chramostová mě hodně překvapila. Většinou jsem ji viděla už jako paní v letech. Místy to bylo hodně naivní, ale jako celek to bylo velmi zajímavé válečné drama, které mě zaujalo a ani na chvilku nenudilo. Miloslavu Holubovi byli Němci zřejmě souzení, ovšem tady byl větší psychopat, který se zřejmě neštítil ničeho. (26.03.2012)

Velké překvapení. V roce 1950 bych nečekal takovýto film o odboji, postavený více na psychologii než akci. A vlastně zcela nedotčený dobovou ideologií. Tedy myslím, že Majka Marie Tomášová zde podala přesvědčivější výkon než Vlasta Chramostová, jejíž odbojářka je trochu naivní. Ten konec, kdy z Němců udělají odbojáři naprosté pitomce, je trochu mimo. (28.05.2017)