Režie:
Martin FričKamera:
Václav HanušHrají:
Vlasta Chramostová, Majka Marie Tomášová, Miloslav Holub, Vladimír Ráž, Otomar Krejča st., Karel Peyr, Jaroslav Mareš, Věra Kalendová, Terezie Brzková (více)Obsahy(1)
Drama z doby nacistické okupace začíná na nádraží, kudy projíždí transport s německými vojáky. Vlak zůstane stát kvůli improvizované sabotáži jednoho z železničářů. Odbojářská spojka Růžena Kubínová (Vlasta Chramostová) je zatčena při náhodné razii. Cynický rada Dönnert (Miroslav Holub) odhalí její falešné doklady a nechá ji krutě vyslýchat. Tuší, že by mohla přispět k odhalení celé skupiny. Do její cely nasadí konfidentku Hertu (Majka Tomášová), jež se vydává za bezúhonnou Anču Novákovou. Německá agentka vzhledem ke svým hereckým schopnostem dočasně získá Růženinu důvěru. Klíčovou informaci se ale nedozví... Film měl původně točit režisér Václav Gajer. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (70)
Silně naivní závěrečný zátah působil ve srovnání s mrazivým zbytkem filmu jako pěst na oko a chtě nechtě za něj musím ubrat hvězdičku. Jinak ale bylo všechno v nejlepším pořádku - ze scén z Pankráce se až zvedal žaludek, Dalibor C. Vačkář opět složil skvělou hudbu a herci byli do jednoho stoprocentně přesvědčiví. ()
Druhý film Vlasty Chramostové, ve kterém předvádí silný a nezlomný charakter ženy, která se v období protektorátu zaplete do odbojové činnosti proti Říši, je zatčena gestapem a krutě vyslýchána. Za velkou zmínku stojí role vrchního gestapáckého rady v podání Miloslava Holuba, jenž je tak nechutně slizký a zákeřně jedovatý, že z něho jde opravdová hrůza, a role konfidentky gestapa, kterou bravurně ztvárnila Majka Marie Tomášová. Film by se mohl zdát být jako komunistická agitka, poněvadž všichni odbojáři jsou samozřejmě komouši, ale to by nesměl být režisérem Mac Frič, který místo na agitační stránku zatlačil na pilu mnohem více na dramatičnosti, budováním atmosféry a vyvrcholením děje. ()
Uživatel Willy Kufalt mě psychologickým manévrem našťouchal ve Wacově diskuzi "filmová řežba pro pamětníky" do téhlé Pasti plné německých fašistických hovad a dobře udělal. Teda vlastně i já. No i v padesátých letech měli ti čecháčci hlavičky chytrý a už i tam pramenily obrovský náznaky vychcanosti. Ač jsem milovník Pasti té smrtonosné a radši koukám na německý teroristy bez svastiky, tak i tohle stálo za to! 70% ()
Martin Frič patřil k režisérům, kteří dokázali i v budovatelsky orientovaném období první poloviny 50.let točit velice kvalitní filmy. V tomto polozapomenutém válečném snímku až do konce se stávají hlavními protagonistami dvě ženy. Poprvé se setkávají v cele v zdánlivě stejné pozici vězenkyň, jenomže jedna z nich je statečná hrdinka a druhá nacistická mrcha... Od úvodního příjezdu vlaku z filmu dýchá nadupaná hustá atmosféra, silně propracovaná psychologická stránka a postupně rostoucí napětí, které se neustále stupňuje a končí až posledním výbuchem v závěru. Poměrně drsné scény z věznice i výslechové místnosti odlehčuje alespoň neutíchající pocit jisté naděje. Past se může svrhnout na každého, kdo je do špionážního zločinu zamotán, ať stojí na kterékoliv straně... Velikou hereckou příležitost ve filmu dostala začínající Vlasta Chramostová, která zde již ve 24 letech prokázala svůj hluboký dramatický talent. Roli její přetvařující se sokyně se skvěle chopila téměř neznámá Majka Tomášová (jež si narozdíl od své slavnější jmenovkyně již víckrát další významou roli nezahrála), v některých scénách připomínající západní hvězdy stříbrného plátna. Snímek doprovází zajímavé herecké výkony i ve vedlejších rolích v podání Otomara Krejči a Vladimíra Ráže, spieciální znímku si zaslouží slizoun gestapák v podání Jaroslava Mareše. Jako celek výtečná záležitost, jež spolu s o rok starší Dalekou cestou v rámci filmů s tematikou 2. světové války rozhodně stojí za pozornost! 90% (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin) ()
Galerie (7)
Zajímavosti (2)
- Vůz gestapa pro hromadné zatýkání je ze série Praga RN/RND z let 1934–1955. Tyto vozy mimo jiné sloužily po válce také jako pojízdné knihovny. (sator)
- Úvodní sabotáž železničářů u vlaku 513 se odehrává na Hlavním nádraží. Je otázka, proč je odpojována lokomotiva 434.2139 (zvaná Čtyřkolák) a vzápětí zase připojena – pokud měl být stroj vyměněn, pak je nesmyslné, aby se vracela k vlaku ta samá lokomotiva. (Robbi)
Upraveno v červnu 2020. Past je ideologicky zidealizovaný pohled na český odboj během druhé světové války. Film měl sloužit lidu, ale nakonec zastřešoval ortodoxní státně stranickou víru. Past je úspěšné oslavení vítězství komunismu nad nacismem a vítězná strana musí ve svém vlastním zájmu o blaho lidu pokořit a zesměšnit germánského arciďábla. Pokud možno, co nejvíce. Bílá je červenou a černá je hnědou, a přestože mnohé slouží Martinu Fričovi ke cti, jsou politické karty rozdány předem a postavy podle toho musí náležitě také konat. Prostoru pro nitro se raději nedostává, špatní musí být pro své chování vysmíváni, ti dobří jsou nuceni občas pronášet politická hesla a zaujímat patetické postoje, aby slova byla též podpořena i skutkem. Past by pro svá schémata chování zasloužila humorný nadhled, ale strana dala přednost dramatu a ideologické oslavě konečného válečného triumfu. Martin Frič na základě literární předlohy Karla Josefa Beneše zkušeně vybudoval atmosféru napětí. Ale ten groteskní rozměr zápletky, kdy nešťastná náhoda vede přes zatčení přímo k lstivému plánování léčky, která se škodolibě otáčí proti svým plánovačům, se do dramatu nehodí. Inu, český národ se může plácat po ramenou za svůj důvtip a odvahu, byť ve skutečnosti je film především potvrzením souhlasu o "jediné správné politické straně". Hrdinkou pohádkového vyprávění stranické ideologie je Růžena Kubínová alias Marie Kopalová (příjemná Vlasta Chramostová), důležitý, přesto současně i křehký, článek odboje. Nešťastné polapení následuje brutální pokus o zneužití gestapem v jejich sebestředném přesvědčení o důvtipné rafinovanosti. A "strana" o své velebené hrdiny pečuje. Důležitou postavou je Herta Lenz alias Anča Nováková (snaživá Majka Marie Tomášová), bývalá herečka, evidentně nepříliš dobrá. Herectví je snad předpokladem pro výkon funkce tajného agenta, byť v jejím podání se ta kamufláž otřásá nepřesvědčivou nevyrovnaností. Hlavní mužskou postavou je zde Anton Dönnert (pozoruhodný Miloslav Holub), kriminální rada pražského gestapa. Pevný a nemilosrdně krutý je ve svém úřadě i přesvědčení. Touha po uznání a povýšení vyplétá rafinovaný plán. K výraznějším postavám filmu patří též Ferda Antoš alias Vachek (velmi zajímavý Vladimír Ráž) a Bor (sympatický Otomar Krejča st.), dva z vrcholných článků odboje a nejvěrnější ochránci mýtického odkazu "Čermák". Germánská zběsilost je na českou vyčůranost krátká, inu tak se vše s klidem vysvětluje. Z dalších rolí: z nevypátrání Čermáka zlostný velitel gestapa Cortus (Karel Peyr), Dönnertův sadistický pohůnek Hans (Jaroslav Mareš), zuřivá dozorkyně pankrácké věznice Kraftová (Věra Kalendová), bankovní úředník bezpečnostních schránek Diviš (Bedřich Bozděch), hlavní pardubický odbojář Taraba (Vladimír Hlavatý), důležitá kontaktní spojka odboje Božena Dokoupilová (Ella Nollová), odbojářům pomáhající železničář Václav Lát (Jiří Kostka), pardubický hostinský Berka (Bohuš Hradil), či Růženin domácí Pánek (Josef Kozák). Past nepatří k úchvatným válečným dramatům. Groteskní rámec zápletky může vzbudit nadšení nad českou obratností. Vítězem filmu byla jednoznačně pouze strana. Vtip bez humoru, to je zvrácená podstata bytí. () (méně) (více)