Bling Ring: Jako VIPky

Sofia Coppola je chytrá ženská a dobrá režisérka a o to víc mě mrzí a překvapuje zároveň, že se rozhodla pro zpracování příběhu mladých zlodějek, které mají v oblibě byty celebrit a kradení jejich luxusního oblečení. Zpracování nudné a nezajímavé, herečky neskutečně otravné. Mladé pipinky to ale možná bavit bude. (19.11.2013)

Vůbec mě nezajímá, že to točila Sofia Coppola - a už vůbec kvůli jejímu renomé nebudu potit ňáký nesmyslný hvězdičky. Viděl jsem od ní totiž jedinej film, kterej mě uchvátil svym filozofovánim; a tohle je docela dobře přesnej opak Lost in Translation. Snímek povrchní stejně nesnesitelně jako jeho protagonisti. Pokaždý jako bych celých sto let čekal, jestli se konečně stane něco spešl, a ono ne - furt dokolečka, jedna celebrita za druhou, jedna velenudná předváděčka před zrcadlem za druhou ... Všichni v USA by měli bejt obezřetnější a vybraný celebrity stokrát chytřejší. Zhruba to mi Bling Ring dalo. A já teď rozhodně lituju toho, že jsem na takový "sdělení" vyplejtval 90 minut svýho volnýho času. (03.10.2013)

Tenhle kousavý film udělal z Emmy Watson konečně bezkompromisní top sexsymbol jedenadvacátého století, a mě fascinuje, jak málo lidí si to nejspíš uvědomuje. Herecká módní policie podle Sofii Coppoly a zároveň bezkonkurenční modla pro magory, kteří potešeně sledují jepičí životy celebrit. Fetishist and proud. (21.01.2015)

Na Bling Ring jsem se těšila hodně dlouho a moje očekávání byla víceméně naplněna. Pokud se na začátku přenesete přes osmdesáti stránkový scénář plný "yo bitch" a "oh my gosh", plytké vyznění a duckfacy, pak bych řekla, že vám v dobrém zážitku nic nebrání, protože nic z toho rozhodně nebylo bezúčelné. Povrchnost mladých je tu opravdu vyhnána do extrému, což záměrně budí znechucení nad dnešní facebookovou generací. Nad zveřejnováním ukradených trofejí na facebooku a ledabylým chlubením se přátelům "No jo, byli jsme u Paris, it's chill" zůstává prostě rozum stát. Scény z Parisiina domu byly jednoduše nejlepší, ale možná je to jen můj dojem proto, že ji nemám ráda a taky jsem jí to tak trochu přála. :)) Emmu Watson začínám opravdu zbožnovat, navíc jí to s americkým akcentem a tmavými vlasy sluší. Kromě ní si pro sebe všechny scény ukradl Broussard, hodně zajímavý a neokoukaný talent. Coppole se zase jednou něco povedlo, obzvlášt vezmeme-li v potaz, co tím vším chtěla vlastně říct. P.S.: K českému názvu se radši více vyjadřovat nebudu, bez vulgarit by se to neobešlo. (08.09.2013)

Plytký a vyprázděný film zajímavým způsobem ilustruje život amerických teenagerů, který je stejně prázdný. Sofia Coppola dosáhla mistrovství v odosobněné filmařině, které se věnuje od Marie Antionette. Já ji na tenhle styl letím jak vosa na med a patřičně si ho užívám. Drobné výtky mám pouze k přílišnému opakování identických záběrů, i když snad rozumím důvodům, proč se ve filmu objevují. Co mě však, jako ostatně u Coppoly vždycky, přesvědčilo o vysokém hodnocení, je hudba. Skvěle vybrané popové a elektro tracky přesně ilustrují a doplňují prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Hudba hraje "na plný pecky" a strhává na sebe hodně pozornosti. Vyloženě mě potěšil track Freeze od Klause Schulzeho (složen pro film Angst a použit už pro Mannova Mannhuntera), který podbarvoval jednu z mála melancholických scén filmu. EDIT: Koukám, jak tu všichni žehrají, že je snímek bez emocí, vývoje postav a že je nudný. Ale přece - vždyť o to tu jde! (04.07.2013)