Pobočník Jeho Výsosti

Nejsem "burianofil", asi jsem neviděla všechny filmy s VB, ale z těch, které jsem viděla, je tenhle nejhorší. V Burianových filmech by se nemělo rajtovat na logice, přesto: Jeho výsost, v úvodu filmu bedlivě střežena a krutě šmírována nastávající manželkou si vesele (a bez ostrahy) pobíhala inkognito po světě a vysedávala v průměrných kavárnách, kde na ni zhusta, pokaždé náhodně, narážel nadporučík Patera. Kde tou dobou dlela jeho žárlivá novomanželka? Těžko říct, ale zřejmě někde daleko, možná ji čert vzal a země pohltila- rozhodně o ní do konce filmu nepadlo jediné slovo. Taky osud Paterova přítele je nejasný- spáchal on tu sebevraždu skrzevá čestný dluh v kartách, íli nět? A co poslední slova Jeho Výsosti k Paterovu nadřízenému - "Už asi vím, kdo je tady nejhorší voják!" (I Vy jeden, že já Vám nabacám, oficíre ošklivá!)- ráda věřím, že taková výhrůžka dostala plísněného pána do kolen a doživotně mu podlomila duševní zdraví. Herecký rejstřík přítelkyně Jeho Výsosti rovněž stojí za zmínku, nabízí hned dva výrazy: 1.) ramena skleslá, oči zabodnuté do země ("Ach běda, musíme se navždy rozejít:"), 2.) ruce sepjaté, oči obrácené k nebesům ("Snad ještě svítá naděje, že Vás budu moci spatřiti!"). Ničemu nepřidají ani technické nedostatky filmu- z dvaceti koňů s jezdci na hřbetě neuslyšíte ani cinknutí podkovy, zato polohlasem vedený dialog oficírů si vychutnáte naplno. Pro mne dost katastrofální počin a naprostá ztráta času. (07.02.2009)

Upraveno v květnu 2020. Pobočník Jeho Výsosti je volným pokračováním C. a k. polního maršálka, obojí má svůj základ v divadelní předloze Emila Artura Longena a předchozím úspěchu Burianova kabaretního exhibicionismu. Filmový režisér Martin Frič i nadále pokračoval v osvědčeném filmobraní, švejkovská revolta je základem nálady i všeho snažení, varietní klaun obdržel královským darem prostor pro křiklounství a hulvátství, inu musela se vyslyšet potřeba poptávky trhu. Vždyť ani transvestitismus, ani opilství nejsou vynechány. Hvězdou kabaretní taškařice je Alois Patera (dobře připravený Vlasta Burian), nadporučík rakouské armády a nově jmenovaný pobočník korunního prince. Švejkovský rozpor je tu oponentním postojem k vojenské disciplíně, neboť delikátní úkoly se řeší halasně, přitom pro pochvalu se skáče až do plápolající vatry, kterou viní za vartu. Spravedlnost rakouskou minulost úsečně zesměšňuje. Důležitou postavou je Evžen (velmi příjemný Nora Stallich), korunní princ a vrchní Paterův velitel. Je vyvolený pro blahu státu a jeho obyvatel, proto je nucen rozloučit se se svým současným soukromým životem. Z dalších rolí: pedantsky pomstychtivý Paterův nadřízený podplukovník Kinzl (Bedřich Vrbský), Paterův čestný kamarád, poručík Richard Mádr (Ladislav Hemmer), budoucího korunovaného ženicha žárlivě střežící princezna Anna Luisa (Suzanne Marwille), zuřivě neoblomný Paterův veřejný nepřítel policejní rada Guth (Alexander Třebovský), z náhlé rozhazovačnosti nadšená bardáma (Ela Šárková), princova upřímná pražská prostá láska Pepička Kalašová (Helga Nováková), vždy připravený vrchní v baru Belveder (Čeněk Šlégl), či nešťastný kuchař vojenské posádky v Mňuku (František Černý). Pobočník Jeho Výsosti je typickým filmovým produktem z počátku režisérské kariéry Martina Friče. Je také ozvěnou Burianovy slávy. Uspokojivé kabaretní hromobití českého klauna. (20.09.2009)

Roli v tomto filmu dostala Suzanne Marwille jako svatební dar a na odškodněnou, protože přednost v Lelíčkovi dostala Lída Baarová. Tak aspoň, že tak :) Jinak jsem tedy v opozici, neb se mi film celkově báječně líbí a beru ho jako lepší Burianovku z první půle 30. let. Lamačovky jsou sice větší masakr, ale tady je navíc Ella Šárková, Mary Grossová, Míla Reymonová a Helga Nováková a ty všechny můžu absolutně. Krom toho Burianovky v uniformách, to se líbí. (15.02.2009)

Tak trochu anarchistický humor byl v první polovině 30. let běžnou součástí mnoha komedií (viz Funebrák, Nezlobte dědečka...). Charakteristickou známkou byl scénář, který se místo příběhu soustředil na gagy (a to často hodně šílené). "Pobočníka" tedy musíme brát jako produkt tohoto subžánru a podřídit se jeho skečovité formě. 7/10 (11.08.2006)

Další snímek s takzvanou uniformovanou rolí Vlasty Buriana, ve které se opět vyřádil dosytosti. A také další film, na kterém se bohužel vyřádil zub času. Kvalita filmové kopie je prostě opět strašná. Diskutabilní je také i technická stránka natáčení, ale na první polovinu třicátých let, ohledně daných možností, dejme tomu. Jako obvykle byl scénář zpracován na základě divadelní hry, takže kromě dialogů je hlavně přemíra různého skotačení a komediálně pojatého přehrávání. Ne nadarmo se o filmu mluví jako o situační frašce. Příběh sází na dodnes používanou záměnu a situací z toho vzniklých. Vlasta Burian plný energie po herecké stránce řádí, jak utržený z řetězu a tak očekávaně kulometnou salvou tradičně vypouští ze svých úst jednu hlášku za druhou. Na dnešní dobu místy ztřeštěné až moc, ale i tak celý koncept pobaví, a to právě oním humorem Vlastu Burianovi sobě vlastní. Bez něj by film neobstál vůbec. (05.09.2022)