Stárnoucí gigolo

Celou dobu jsem si říkal, že to je hodně slabá Allenovka a ona to Allenovka vůbec není, jen mě zmátla Woodyho hlavní role. Stárnoucí Gigolo je asi nejznámější film Johna Turturra a přestože je herecky zvládnutý velice dobře, režijně už tolik nezaujme a to hlavně kvůli neskutečně pomalému tempu příběhu a minimu vyloženě vtipných situací. (03.11.2018)

Nedostatkem sebevědomí tedy John Turturro evidentně netrpí. Pasovat se v šedesáti letech do role neodolatelného milovníka, na to už jsou potřeba jó velký koule. To už nelze brát ani jako nadsázku, byť tady se s ní pracovalo v míře vrchovaté, čehož nejzářnějším příkladem je osmdesátiletý Woody v roli přičinlivého pasáka. Celkově je to jakási rebélie seniorů- nikomu z sexu chtivých hlavních hrdinů nebylo pod čtyřicet. Moc bych se nedivil, kdyby se z toho výrazně mladším divákům dělalo lehce nevolno. Tohle mě nepostihlo, ale magi v kostkách z toho taky nečůrám. Neškodná zábava zlobivé, možná lehce senilní, krapet infantilní hollywoodské partičky. (06.10.2018)

John Torturro má za sebou asi zvláštní zkušenost: Jeden si jako herec s ambicemi horko těžko zajistí režii filmu, jako posilu přizve hrajícího režiséra, a ten z ničeho nic a jako z udělání píše a režíruje místo něho. Bylo to tak? Nebylo? Je evidentní, že přinejmenším svou postavu si Woody napsal sám [k útočící židovské domobraně: What is this? I think you've got the wrong guy. I've already been circumsized! ], a i když možná přímo nehulákal non-stop megafonem na štáb, je nesporné, že přítomnost na placu či jen vědomí angažmá newyorské ikony mělo na hnětení tvaru zásadní vliv. Všechno, co tu není Woody, je televizně mdlé. Dobře, že toho není moc, ale není jisté, že by vznikl lepší film svého druhu, kdyby byl poměr složek namíchán v jiném poměru. Pro příznivce je dokonalá slast vidět Woodyho Allena zase jednou plně soustředěného na herecké úkoly, bez ohledu na to, že se jich zhošťuje stále stejně (dobře). Torturrův přínos spočívá v romantické rovině filmu. Ta ho posouvá blíže k neosobité hallmarkovosti sobotně odpoledních televizních výplní v takové míře, jakou by Woody Allen ve vlastní produkci nikdy nepřipustil. Vidět ho ale v něčem takovém je skoro zajímavé a někteří si vzpomenou na Zahraj to znovu, Same, film, který Woody zkraje své kariéry svým přínosem obohatil, zároveň ale úplně nepohltil. Na všechny v luxusním ansámblu, jaký jsou pro své nevelké filmy schopni zajistit jen režírující herci, se skvěle kouká a to je asi tak to nejlepší, co lze o nich říci. Donde hay amor, hay dolor. (25.03.2017)

Opäť jeden snímok, ktorý som si pozrel len kvôli jednej nožnej scéne, ale nevšimol som si, že tu hrá Woody Allen, čo je vždy zárukou veľkej nudy. Fading Gigolo je typickým malým filmom spoliehajúcim na dobre napísané dialógy a kvalitný herecký ansámbel. Neurazí, neprekvapí, nepobaví. Všetko v sprievode príšernej jazzovej hudby. Na dej si už absolútne neviem spomenúť a to tempo bolo neskutočne vlečúce. Aj dialógy boli absolútne nezáživné a celkovo scenár a príbeh boli jedno veľké sklamanie. Režisér John Turturro sa preukázal ako pozorný allenovský žiak a ovplyvnený svojim "učiteľom" dokázal nakrútiť skoro dokonalú napodobeninu typicky nudnej Allenovej snímky. (12.03.2020)

Film, ktorý by hravo zapadol do Woodyho poslednej, už tak trochu "zotrvačníckej" fimografie. To nemyslím v zlom, pretože tento typ totálne ľahkých, nič neriešiacich filmov mám naozaj rád, so všetkými pozitívami aj negatívami. Aj tak mám z toho celého pocit, že John Torturro mal hlavnú motiváciu zahrať si s Woodym a dať trojku so Sharom a Sofiou, len nevedel ako na to, tak si to celé sám napísal aj zrežíroval týmto spôsobom:) (29.06.2015)