Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historická komedie Počestné paní pardubické je zasazena do prostředí barokních Pardubic někdy kolem roku 1710. Základem byla divadelní hra dnes již zapomenutého a léta neuváděného autora Karla Krpaty "Mistr ostrého meče", a na první pohled připomíná slavný Cech panen kutnohorských. Humornou formou staví na pomyslný pranýř sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví „počestných“ paniček, a do kontrastu k nim „osoby snížené“, rozvážného mistra popravčího a jeho lepou hubatou ženušku Rozinu. Film má historické jádro a opírá se o skutečné postavy dějin Pardubic: mistra popravčího Zelingera, purkmistra Martina Ignáce Kutnohorského a podivínskou hraběnku Terezii Eleonoru Ugartovou... Film byl uveden do kin na podzim roku 1944, v předposledním roce nacistického protektorátu, kdy pokračoval zostřený dohled německé cenzury. Přednost měla být dávána nekonfliktním, kostýmním filmům. Martin Frič a jeho spolupracovníci splnili tyto direktivní příkazy jen částečně. Do filmu se dostaly četné jinotajné narážky, kterými bylo české protektorátní obecenstvo upřímně potěšeno, a film patřil mezi nejnavštěvovanější filmy čtyřicátých let. Za povšimnutí stojí početný herecký soubor sestavený z předních osobností českého divadla. Obsazení herců i do malých rolí je uchránilo od hrozícího pracovního nasazení. Vedle dobře známých tváří se objevuje v tomto filmu i dcera režiséra Marta Fričová v roli Aninky. A ještě jedna zajímavost v obsazení: v malé roli uvidíte také Danu Medřickou, která krátce předtím debutovala ve filmu Skalní plemeno. (Česká televize)

(více)

Recenze (90)

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Trochu vážněji pojatý snímek, nežli Vávrův „Cech panen kutnohorských“ . Já raději legraci, a proto se mi „cech“ líbil více. Ovšem i tento snímek má spoustu dobrých herců a kostýmů. Jen ten scénář už není tak skvělý. Přesto se mi snímek líbil a jistě jej mohu vidět vícekrát. ()

junxi91 

všechny recenze uživatele

Povedená protektorátní historická komedie z období baroka o zkažené morálce pardubických měšťáků a zejména drben - tzv. počestných paniček, která je však aktuální dodnes. Tehdy měly Pardubice svého purkmistra, konšely a kata Jiřího, který měl za ženu pohlednou katovku jménem Rosina. Ta způsobí mezi místními drbnami neboli "počestnými paničkami! velké pozdvižení, když se vydá ven s čepcem na hlavě nebo když si sedne v kostele mezi ostatní. Místní berou katovské řemeslo jako cosi špinavého a nečestného, a moudrý kat, který pouze vykonává tresty, o kterých rozhodli soudci, se snaží své řemeslo ospravedlnit, ale marně. Rozhodne se tedy, že bude vykonávat jiné řemeslo. Jsou zde také rychtářův písař Prokop Trubka a mladá krásná slečna Anička Dražická, o kterou se stará podivínská hraběnka. Ti dva jsou do sebe zamilováni, ale hraběnka chce, aby si Aninka vzala starého purkmistra, protože se díky tomu spojí jejich polnosti, a na city své schovanky zvysoka sere. Do Pardubic dorazí na jakousi tajnou misi vysoký královský úředník, který řeší městské erby a místní počestné paničky chtějí za peníze nebo za svou počestnost erbovní titul. U hraběnky je zloděje přepadena její druhá schovanka baronesa Helena, ale ta zloděje překvapí a on nestihne nic ukrást. Jedna z těch nejpočestnějších paní pardubických vláká Prokopa do svého příbytku, aby ji učil hrát na klavír, a začne ho svádět (dal bych si říct). On je však čestný, a tak zhrzená panička začne vřískat, že jí chce Prokop znásilnit. Díky tomu o něm začne pochybovat také Aninka a rozhodne se zaslíbit purkmistrovi. Drbna Kostíková se dozví, že rychtářova dcera Dorlička si od katovky koupila očarované punčochy, díky kterým se do ní něm zabouchnout Prokop. Využije toho, zneužije dívku jako svědka a vyvolá konšelské slyšení, během kterého má být katovka konečně pokořena. Do Dorličky je celou dobu zamilovaný perníkář Flaška a ten Dorličku od svědectví uchrání, a tak má Kostíková opět smůlu. Jak řekl rychtář - "Kde husy tam štěbety, kde ženský tam klevety". Prokop se zoufale snaží získat Aninku a katovka zorganizuje jejich tajné setkání u sebe doma. Na schodech se schovává purkmistr a ten vyslechne jejich rozpravu a pochopí, že ho Aninka nikdy nebude milovat. Po cestě z katovny je přepaden neznámým lupičem, který mu sebere klíče od městské pokladny. Podezřelým je Prokop, který se chvatně chystá opustit město. Skončí dokonce na chvíli na mučidlech... Nakonec se všechno díky moudrému katovi vyjasní, zjistí se, kdo je skutečný zloděj a také je odhalen jeho nečekaný komplic ženského rodu. A tal si purkmistr podá s katem Jiřím ruku a tím jsou on i jeho žena Rosina zbaveni potupného stavu. Falešné paničky ji naoko přijmou mezi sebe, aby jim ukázala novou módu...Velice povedená komedie o jedné mladé lásce, hejnu rádoby počestných farizejských paniček a vykutáleném královském úředníkovi. Film s poselstvím, že jsme si všichni rovni bez ohledu na to, jakou profesi vykonáváme.  ()

Reklama

IvonaK 

všechny recenze uživatele

Moc dobrý film. Konečně si taky jednou Blažena Slavíčková užila velkou roli. S Františkem Filipovským kterého bych tam na první pohled nepoznala jim to moc slušelo. Kdyby řešila básníka, tak by si akorát trápila a já ji přála ať je šťastná. JInak vzhledem k unáhleně předvídatelnému konci ubírám hvězdičku. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Nádherná kostýmní komedie o tom jak to měl ve středověku kat jako osoba snížená těžký. A lidské klebety(dnešní drbny) už tenkrát byli stejné jak dnes. A proto zlatá slova purkmistra-Zatracené ženské pokolení za zmínku stojí slavná scéna s Katovkou u soudu a proti ní paní Kostíková. "ať mě neleze na kůži" a pod. To je k popukání. ()

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

[4,5*]     Svieže a vtipné aj po 77 rokoch. Je to taká spoločenská satira pranierujúca ľudské neresti, ako sú pokrytectvo, ohováranie, intrigy, podplácanie, chamtivosť, nevera. Je tu celá plejáda výborných hercov (škoda len, že jednu z dôležitých roli hraje totálne nevýrazná a ešte aj neatraktívna Marta Fričová), film má perfektnú výpravu a kostýmy, ktoré mu dodávajú historickú vierohodnosť. Človek sa dozvie aj mnoho zaujímavostí z dobových reálií, nie je to ani trochu historicky nudné. ()

Galerie (26)

Zajímavosti (5)

  • Film byl natočen podle divadelní hry Karla Krpaty „Mistr ostrého meče“. (krib)
  • Jindřich Plachta natočil ve stejném roce dalších pět filmů. (M.B)
  • Pro film bylo zapůjčeno několik historických relikvií z pardubického muzea. (krib)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno