Hasta la vista!

Zase taková pecka to nebyla. Čekal jsem hodně bláznivou jízdu, když to má takový základ, ale občas jsem radši přepnul na celkem nudný fotbal. Vtípky na adresu postihů byly občas zdařilé a díky slepci jsem se párkrát zasmál víc, než jsem čekal. Jenže dva z postihů byli pěkní sráči a dramatická poslední část mě nechávala chladným. Někde v kině se spoustou podobně laděných lidí okolo by to asi bylo lepší, ale v telce trochu lepší půrměr. (04.09.2015)

Jeden z nejhezčích filmových začátků. Hodně úsměvná komedie ve stylu, jehož prosazování se mi horzně líbí. Pokud Amíci uspějí s remakem Nedotknutelných, řekl bych, že mají dalšího adepta na domácí předělávku. Neskutečně mile lidský humor, bořící zdi přebytečně politicky korektního pohledu (ano, i kriplové si ze sebe mohou dělat srandu a ze všech ostatních). Skvěle vystavěné a odehrané charaktery z nichž bych měl problém vybrat nejoblíbenějšího, ale Jozef, neustále vtipkující o své slepotě, mě současně rozesmíval i dojímal. (03.07.2017)

S Belgií, jakožto s filmovou zemí, jsem byl ve většině případů víceméně spokojený. Ani tento film není žádnou negativní výjimkou. Hasta la vista! je totiž výborně zvládnuté drama, které je zároveň komedií a road movie tří kamarádů, pro nějž výlet značí i podstatný krok v jejich životě. Mně se hrozně líbilo, že film samotný z nikoho nedělá blbce. Před Vámi jsou tři naprosto sympatické postavy, kterým nesmírně fandíte. Dokonce i z na první pohled nesympatické řidičky se nakonec vyklube opravdu příjemná postava. Musím říct, že z filmu šla řada pozitivních emocí, a i když víte, jak to skončí, pořád se na film hrozně krásně kouká. (24.12.2012)

Vzhledem k tomu, že esaque rozumí mému stylu humoru, rád si od něj nechám doporučit snímek, který by mě mohl pobavit, a tady to opět vyšlo. Hned scéna v průběhu úvodních titulků byla tak odporně sexistická, že by si z ní nejedna fanatická feministka vzteky poprskala knírek, pak už ale nastoupila ta pravá zábava pro nás kriply. Jasně, nebyli to žádní Nedotknutelní, film byl postižen různými klišoidy a patosoidy, faktem ale je, že tvůrci dokázali obojí ukočírovat, takže jsem nemusel znechuceně ffwovat a mohl jsem si tenhle zvláštní road trip užít až do konce. Jakožto odpůrce dětských herců (tedy jejich většiny) musím tentokrát paradoxně vyzdvihnout výkon Kimke Desart, které jsem její roli bez potíží "sežral". Rozhodně to není jedna z mnoha zoufalých recitátorek a recitátorů, jenž jsou tak často k vidění. (01.10.2021)

Pro ty, kteří mají radši jih než sever. Třeba to bude znít divně, ale při sledování Enthovenova snímku jsem si nejvíc vzpomnínal na různé závislé i nezávislé americké road movies a teen komedie o klasických puberťácích, kteří myslí jen na to jedno. Jasně, zhulených rastamanů ani jablkového koláče se tu nedočkáte, ale ta atmosféra tam prostě je a bylo by ode mne pokrytecké, kdybych jen kvůli tomu, že jsou hlavní postavy hendikepované, nad tím zavíral oči. Ono ostatně ani Enthoven nemá čisté svědomí, když do hlavních rolí obsadil herce, kteří hendikep jen předstírají a kteří(ne všichni) by jinak klidně v nějaké teen komedii hrát mohli. Ale on ostatně ani Asta Philpot, podle jehož životního příběhu je snímek natočený, nemá označení "disabled" rád a ve svém životě mu opravdu není věrný. Takže bych to nakonec Geoffreymu ani neměl za zlé, že se chtěl vyhnout vážnému pohledu, který je možná zodpovědný a sociálně uvědomělý a kdesi cosi, ale zároveň nebetyčně nudný. (21.04.2015)