Dvanáct měsíčků

Ha, záhada Stonehenge vyřešena! Od Karla Janáka jsem čekal jen to nejhorší... A tentokrát to nebyl úplný odpad. Atmosféra sice vykrádala Tři oříšky pro Popelku, macecha s nevlastní sestrou zase jako by přijely na prasaty tažených saních přímo z Mrazíka, nicméně klady tu byly. Především představitelka Marušky, neokoukaná, moc hezká a přirozená dívka. Líbila se mi i kamera, která si zasněžené exteriéry vyloženě užívala a spolu s hudebním doprovodem vyráběla vcelku působivé scény. Škoda, že pohádka byla až příliš ukřičená, jak už to u českých pohádek poslední doby bývá, že si měsíčkové až příliš hráli na "něco na způsob nebe z Anděla páně" a že celé to "velkolepé" finále bylo pořádně směšné. Dvě a půl hvězdy, čistý průměr. Den po zhlédnutí zaokrouhluji dolů. (24.12.2012)

Super. To nemá chybu. Užasný humor a musím vyzdvihnout soundtrack, protože ta ustřední písnička (ale i ostatní znělky) ta je naprosto dokonalá a jedna z uplně, ale uplně nejlepších, co jsem kdy vůbec slyšela. Chvilkama byly lehce slabší herecké projevy, ale zaznamenala jsem to jen párkrát a 12 měsíčků v podání takových velikánů, to rozhodně okamžitě zastínili. Jako rádoby druidové ve stonehenge byly dokonalí. Moc se mi líbilo, jak to spracovali, jak to vypadalo, jak čarovali ... prostě vše. Musím říct, že jsem nesmírně překvapena, nečekala jsem, že se mi ta pohádka bude až tak moc líbit. Ale vážně super. Hvězdy bych dala 4, ale ta jedna navíc je tam trochu pro zlepšení průměru. (28.12.2012)

Vánoční pohádky by patrně měly mít zakázáno hýbat mou žlučí, ale tahle mi spolehlivě zkazila sváteční večer. Evidentně za to nemohou Měsíčci, protože ti jediní byli celkem v pohodě, ale opravdovým utrpením pro mne bylo sledovat dementně přehrávající, vesměs nesympatické herce, kterým kostrbaté repliky z úst plynuly naprosto nepřirozeně. (25.12.2012)

K jedné věci mě tahle pohádka-nepohádka inspirovala, a sice vymyslet si na režiséra taky jeden úkol: hybaj, Karle Janáku přetočit konec a nevracej se, dokud nebude vypilovaný! Jedno, a to mnohem podstatnější, ti upřít nelze a sice tvůj zcela originální režijní rukopis, inovativní, i když poněkud svérázný přístup ke klasické látce troufale zabalené do postmoderny a navrch přidané prvky velmi rázovité frašky, ve které se jinak obvykle zcela nepohádková slova, jako jsou "trubka" a "rajda", říkají a zapadají do ní. Bohatý mládenec Karel se po dlouhé době vrací z ciziny a všechny děvy z vesnice po něm šílí, ale jemu se do ženění ještě nechce. Vymyslí si proto za tím účelem tři zdánlivě nesplnitelné úkoly, a která dívka je splní, stane se jeho ženou. Jenže i sebeabsurdnější úkol se dá splnit, když je při ruce dvanáct měsíčků (ne, opravdu se nejedná o ženskou periodu, zajít tak daleko si scénář přece jenom netroufl), řeč je o hodných a laskavých "strýčcích" v hábitech, kteří jsou ztělesněním kalendářních měsíců v roce a ovládají nejedno kouzlo. Tím pádem není problém v lednu z lesa přinést fialky, jahody anebo zařídit, aby stará, uschlá jabloň se v mrazu obsypala jablky. Janákovi ani tak nešlo o věrné převedení klasické pohádky, a hned po prvních minutách je patrný sympatický ironický odklon. A aby té volnější inspirace nebylo málo, tak se ještě nad to jeho počin nebere příliš vážně. To se hodně odráží na hereckých výkonech. Zatímco Roman Vojtek jako mládenec Karel a Marie Majkusová jako Maruška své role pojali v mezích serioznosti, u dalších postav už tomu tak docela není. Macecha s dcerou Květou, neboli bezvadné záporačky Veronika Žilková a Ivana Korolová spustily lavinu balancující na hranici fraškoidního pojetí svých postav, což mě jako diváka hodně bavilo. Ve stejném duchu pokračoval, ačkoliv už se nejednalo o negativní postavu, také Jan Komínek coby Karlův mladší bratr a také mezi skupinkou Měsíčků se našel nejeden náznak či přímo delikátní antiseriozní uchopení charakteru jednotlivých postav. Všechno vtipně a neotřele šlapalo až na dvě věci: lásku mezi Karlem a Maruškou jsem jim vlivem nezanedbatelných okolností a jistého upozadění této dějové linie až tak nevěřil a zdegenerovaný konec s nekvalitním vytrestáním obou záporných postav se měl ze scénáře bez milosti vyškrtnout, anebo celkově předělat. V mnoha ohledech by tenhle pohádkový příběh snesl i velké plátno, ale na televizních obrazovkách se cítí evidentně jistější v kramflecích. Originálně sympaticky přidrzlý režisér Karel Janák ukazuje po všech těch bludných současných "pohádkářích" Zelencích, Macharáčkách, Karasech a jim podobných, že k pohádkové látce se dá přistoupit se svérázným espritem, bez laciné komiky a s ryzím odhodláním divákovi naservírovat něco, co se za nějakou dobu bude řadit k vyhledávaným kouskům, které nahradí až tak notoricky obehrané pohádkové evergreeny. 80% (29.12.2013)

"Popeluška meets Děduška Morozko at Stonehenge" ~~~ Na jednu stranu milé, že se někdo pokusil znovu a moderněji přinést na svět poměrně hezkou, řekněme, pohádku, na druhou stranu je škoda, že nejsou nějaké další nové vlastní nápady, protože Mrazíkovská macecha s Marfuškou tu lehce bily do očí a křížily se s podobnými postavami z Popelky a určitě dalších pohádek,které ale netvrdím, že si nemusí být také dosti podobné, přesto to byl pro mě poněkud rušivý element. ~ Máří Majkusovou neznám, doteď jsem ji nikde neviděl, ale byla celkem příjemným překvapením, byť by mohla být postava Marušky místy trochu pohádkověji "uťáplejší". Žilková se také vyblbla, ale překvapili mě další dva, pro mě, televizně-filmově neznámé tváře - Korolová & Komínek. Ti byli oba skvělí a jen díky nim přidávám k hodnocení další *. Jinak to totiž nebyla patrná pohádka, ale Strachova Anděla páně netrumfla, bohužel. Byť na TV produkci to mělo hezké obrázky, výpravu a i ty vlasy pánů Měsíčků byly vtipné (Pavel Kříž se lví hřívou z jablek a hroznů.., ehm :D). Byť to není to nejlepší za poslední roky, rozhodně jde o konečně klasičtější a pohádkovější pohádku, než mnohé modernější koniny, jako např. vyloženě trapná Micimutr, ugh. Bylo to dobré. A příští rok, prosím, to zvládněte ještě lépe! :) (25.12.2012)