Dvanáct měsíčků

Jmenovalo se to Dvanáct měsíčků a to taky bylo to jediné, co za něco stálo. Žilková nebyla špatná, měsíčci byli dobří, zbytek by potřeboval naplácat na holou. Marfuška, či jak se Nastěnčina sestra jmenovala, by měla být ztrestána stětím. Jo, aha, on to prý nebyl Mrazík, takže ty nevlastní sestry byly Květa a Marie. Ale jinak jako kdyby to Mrazíkovi z berly mrazilky odpadlo. A i účes, či co to bylo, Karla nápadně připomínal vlasovou přílbici Ivanovu. (24.12.2012)

Jsem celkem konzerva a tudíž dím, že na některé věci by se nemělo sahat a měly by se nechat tak jak jsou. To se týká i našich klasických pohádek. A tohle je zrovna případ, kdy si Karel Janák s předlohy vzal jen tu hlavní osu a zbytek tam tak nějak dolepil . Ale nevím, buď na mně lezou ty vánoce, nebo si vážím každé tradiční staroevropské pohádky, kam nám neimportují v rámci korektnosti exotické herce, nebo to bylo tou hezkou hudbou pana Brzobohatého, zkrátka mi to tentokráte nevadilo. Prava měsícové byli krapátko afektovaní, ale já nejsem cílová skupina a potomstvu se pohádka líbila. Takže dávám za solidní průměr za tři bílé králíky. * * * (23.12.2019)

Super. To nemá chybu. Užasný humor a musím vyzdvihnout soundtrack, protože ta ustřední písnička (ale i ostatní znělky) ta je naprosto dokonalá a jedna z uplně, ale uplně nejlepších, co jsem kdy vůbec slyšela. Chvilkama byly lehce slabší herecké projevy, ale zaznamenala jsem to jen párkrát a 12 měsíčků v podání takových velikánů, to rozhodně okamžitě zastínili. Jako rádoby druidové ve stonehenge byly dokonalí. Moc se mi líbilo, jak to spracovali, jak to vypadalo, jak čarovali ... prostě vše. Musím říct, že jsem nesmírně překvapena, nečekala jsem, že se mi ta pohádka bude až tak moc líbit. Ale vážně super. Hvězdy bych dala 4, ale ta jedna navíc je tam trochu pro zlepšení průměru. (28.12.2012)

Přeci jen pohádka, která vybočuje ze štědrovečerního televizního standardu. Žádný křečovitý pokus o humor, žádná Bohdalka, ani zápletky o zakletých či unesených princeznách vzaté přes kopírák. Dvanáct měsíčků si bere průzračně jednoduchý příběh nejklasičtějšího rodu a zachovává k němu střídmý postoj. Snaží se v první řadě o vlastní poetiku a atmosféru, i když se dá určitě namítat, že mix dvou největších vánočních klasik zavání plagiátem nejhrubšího zrna. Na druhou stranu nejde o znásilnění příběhu cizorodými prvky, jelikož situování děje do zimního Valašska, nejvýchodnější výspy naší země s tradiční architekturou, kroji, lidovými zvyky byl ze strany tvůrců prozíravý nápad. Nakonec funguje i humor a ani nadsázka v hereckých výkonech typově vyhovující Žilkové a Ivany Korolové většinou nepřesáhne míru únosnosti. Ostatní postavy v čele s Marií Majkusovou působí velmi příjemným dojmem a díky tomu nás jejich problémy dokáží hlouběji zaujmout, nejde o pouhé scenáristické kličky a konstrukce. Navíc prožitek povznáší i rozhodnutí nenabalovat na zápletku žádné zbytečné vedlejší motivy a postavy a nechat místo toho prostor pro tiché záběry zasněžené krajiny (za doprovodu emotivní hudby Ondřeje Brzobohatého), v nichž plně rezonuje převládající tklivý ráz souznějící s údělem hlavní postavy. Dvanáct měsíčků je tedy poctivě odvyprávěnou pohádkou odehrávající se v osobitém prostředí, která by mohla fungovat i při opakovaných zhlédnutích především díky živým postavám a osobité melancholii, která během svátků vždy spolehlivě zapůsobí. (25.12.2013)

Vánoční pohádky by patrně měly mít zakázáno hýbat mou žlučí, ale tahle mi spolehlivě zkazila sváteční večer. Evidentně za to nemohou Měsíčci, protože ti jediní byli celkem v pohodě, ale opravdovým utrpením pro mne bylo sledovat dementně přehrávající, vesměs nesympatické herce, kterým kostrbaté repliky z úst plynuly naprosto nepřirozeně. (25.12.2012)