Princezna se zlatou hvězdou

Krále Kazisvěta jsem považovala za jednoho z řady polských panovníků (Kazisvět, Kazimír, všechno je to jedna famílie). Nechápala jsem, kdo mohl mít tak šílený nápad a šít kožich z myšek, zvrhlé a pracné. Dodnes nechápu, jak se princezně udržela na čele ta hvězda a to nemluvím o tom, jak se jí tam asi mohla dostat. Kuchař není žádný neřád, však je samý řád za to jak je vzorný a laskavý. (30.11.2010)

Klasická naivná česká rozprávka, t.j. ideálna pre deti. Veľkú úlohu (prípadnej) nostalgie, životnosti a čara zohráva výborná výprava, kostyméri, maskéri, využitie veselých a živých farieb a samozrejme námet. Pri scenári by som ale zaspal, keby nebol zostavený v rýmových prehovoroch. A taktiež herectvo princa bolo miestami až desivé. (27.12.2013)

V rámci české, potažmo československé pohádkové tvorbě se jedná o vysoký nadprůměr, jež je nedílnou součástí každých Vánoc. Je to totiž nádherně staromilská veršovaná záležitost, jaká se dnes již bohužel netočí. Skvělá práce! „To vám, milý princi, nemohu a nesmím říci. Myslete si, že jsem třeba u vás v zámku služebnicí.“ (24.12.2019)

Nikdy jsem tuhle pohádku neměl rád a nikdy ji mít rád nebudu. Možná že to je místy i trochu vtipné, ale premisa krásné princezny se zlatou hvězdou na čele a "ošklivou" šmudlou oblečenou v myšším kožíšu mě iritovala už jako malýho špunta. Asi jak Natalia Oreiro (nebo jak) v tom bláznivém seriálu převlečená za kluka jen pomocí kšiltovky. Mít takový kozy, tak si na kluka rozhodně hrát nebudu. (19.06.2011)

Řekl bych výchovné, nikoliv angažované a nevkusné. A takové vlastně pohádky mají být. Mají vychovávat děti, učit je rozlišovat co je dobré a co špatné, které charakterové vlastnosti lidí jsou nepřijatelné a odsouzeníhodné a které by naopak slušný člověk měl mít. A opět se nestačím divit, že někteří, – promiňte mi ten výraz – "skrblíci", slovně hodnotí tuto pohádku nadmíru pozitivně, ale plný počet hvězdiček nepřidělí. Máme snad v naší filmové pohádkové pokladnici přenádherných umě natočených pohádek odehrávajících se ve skutečných interiérech zámků, hradů a exteriérech naší krásné země tolik, aby jsme si mohli dovolit "šetřit" hvězdičkovým hodnocením? Myslím, že určitě ne. Pohádka je určena dětem. Pokud se mi pohádka líbila v dětství, je to pro autory odměna, a neměl bych hodnotit pak v dospělosti pohádku pohledem dospělého člověka, nýbrž pohledem dětským, který mi zůstal v dětské mysli. Pro mě zůstala a zůstane tato nádherná pohádka navždy jednou z nejlepších, kterou si může česká kinematografie připsat na svůj účet. I když je z hlediska dnešní doby "sladší", než by mohla být. Na pohádku se musí dospělý člověk dívat a hodnotit s nadhledem. Je určena přece pro děti, nikoliv pro dospělé. Že odpad? Ale fuj TDK!!! :-) (23.12.2008)