Princezna se zlatou hvězdou

Řekl bych výchovné, nikoliv angažované a nevkusné. A takové vlastně pohádky mají být. Mají vychovávat děti, učit je rozlišovat co je dobré a co špatné, které charakterové vlastnosti lidí jsou nepřijatelné a odsouzeníhodné a které by naopak slušný člověk měl mít. A opět se nestačím divit, že někteří, – promiňte mi ten výraz – "skrblíci", slovně hodnotí tuto pohádku nadmíru pozitivně, ale plný počet hvězdiček nepřidělí. Máme snad v naší filmové pohádkové pokladnici přenádherných umě natočených pohádek odehrávajících se ve skutečných interiérech zámků, hradů a exteriérech naší krásné země tolik, aby jsme si mohli dovolit "šetřit" hvězdičkovým hodnocením? Myslím, že určitě ne. Pohádka je určena dětem. Pokud se mi pohádka líbila v dětství, je to pro autory odměna, a neměl bych hodnotit pak v dospělosti pohádku pohledem dospělého člověka, nýbrž pohledem dětským, který mi zůstal v dětské mysli. Pro mě zůstala a zůstane tato nádherná pohádka navždy jednou z nejlepších, kterou si může česká kinematografie připsat na svůj účet. I když je z hlediska dnešní doby "sladší", než by mohla být. Na pohádku se musí dospělý člověk dívat a hodnotit s nadhledem. Je určena přece pro děti, nikoliv pro dospělé. Že odpad? Ale fuj TDK!!! :-) (23.12.2008)

Ráj toho opravdu blaženého dětství - to je svět jedné z pohádek v tomto ohledu stále nedoceňované Boženy Němcové a v tomto žánru ne příliš předpokládatelného Martina Friče. Idyla, která je silnější než skutečnost, svět, v němž se lidé mají opravdu beze zbytku až andělsky navzájem rádi. Lze to zpochybňovat, lze s tím polemizovat, ale nedokáže to změnit nic na tom, že Marie Kysilková je opravdu půvabnou princeznou a princ Radovan rázným budoucím králem. Za zmínku stojí i letmé setkání dvou slavných babiček našeho filmu: Jarmily Kurandové a už opravdu stařičké nezapomenutelné Terezie Brzkové. Plechová kavalérie krále Kazisvěta je naopak zosobněním lidského papundeklu se vším všudy. PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU reprezentuje ve vrcholné a stěží překonatelné úrovni vrchol někdejších starých pohádek z nejrůznějších starých kalendářů, zežloutlých čítanek z ještě předminulého století i prvních edic dětských knih, které tak stačily zfousovatět přes těch sto let, jak je znaly ještě naše babičky a pradědové ve svém dětství. Tuto idylu však zdobí navíc skutečný cit a opravdová líbeznost mravu i citu. Můžeme se tomu smát, ale neměli bychom tím pohrdat nebo to přehlížet. V naší době vypjatého hulvátství a hodnotového nihilismu a cynismu je takto pojatá čítankovost pohlazením na duši. Pohlazením, které hladí. Hlazením, které posiluje. A sílí. (17.12.2007)

prvy dialog medzi princa a princeznej po kratkej nahanacke.... princ: ,,pani!" Lada: ,,princi." pr:,,Je to možné, kdo jste?" Lada: ,, To vám, milý princi, nemohu a nesmím říci. Myslete si že jsem třeba u vás v zámku služebnicí. princ:,,Ne, vy jste se narodila v krásném kraji vzdáleném. Pověste, jak se vám líbí zámek náš a naše země?" Lada:,,Vaše zem? Je překrásná. Od hraničných hor i lesú mi tak známá připadá, jako moje rodná země, jako naše zahrada." Princ: ,,Vy mi paní připadáte jako pohádková víla. Jste líbezná a moudrá. Jste vlídná a ušlechtilá. Mluvím s vámi, jako kdybych mluvil k bratru rodnému. Prosím pani, vyslyšte mne, chci si vás vzít za ženu." ... Tomu hovorím odhad osobnosti! :D Toto sa mi trosku nepaci na rozpravkach.. vcera som to videla po niekolkych rokoch opat. Su totiz rozpravky, ktore mam radsej. Tu sa trosku prehnava, vsetko zafarbene do oranzovo-cervenej farby... no..rozpravka raz za niekolko rokov. /jo a pls prepacte pripadne gramaticke chyby v uvode. neviem pisat po cesky/ (24.02.2008)

Pro mne naprostá špička, snad jediná česká veršovaná pohádka. Nádherná Lada Myší Kožíšek - Marie Kyselková; slizký Martin Růžek coby "Kazisvět šestý, z Boží vůle král, mocný panovník a hlava pomazaná"; sympatický mladičký princ Radovan Pepa Zíma a jako bonus kuchařské ucho Josefa Vinkláře. Kazisvět vyhlašuje ultimátum: "Vydejte mi Ladu, princi Radovane, je mou snoubenkou a ženou mou se stane!" Mám rád tu jemnou německo - ruskou symboliku dobyvatelského krále Kazisvěta s rudou armádou zbrojnošů a nehezkých konkubín tančících imitaci kozáčka na Chačaturjanův Šavlový tanec. Kazisvět nabízí Ladě za sňatek snad všechny naloupené poklady s výjimkou hodinek: http://www.youtube.com/watch?v=z2yKlRJEMMg&list=UUvrh3MRqvmE0yMY1aSMNSEw , ale bude vypráskán. V protikladu k tomu je laskavě udělený řád zlaté vařečky, řád myšího kožíšku a řád šunky zlaté. A navíc krásné pěvecké číslo - ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=LWAsPykPAtc. (24.12.2013)

Když odhlédnu od angažovaných režimních vsuvek, tak musím říci, že mám tuto pohádku moc ráda. Asi mi připomíná vánoční čas, prostě má pro mě takovou slavnostní atmosféru. Veršovaný jazyk mě zde vůbec neruší, naopak dodává zpěvnost vyprávění. :) I když mi některé postavy a jejich charakteristiky lezou malinko na nervy, tak se tomu spíš zasměju a nějak mi to dojem nekází. Atletický souboj prince a Kazisvěta na konci je nejlepší =D rovněž seznamovačka prince a princezny je trošku legrační. Princ asi po dvaceti sekundách ví, že záhadná paní je líbezná, vlídná, moudá a ušlechtilá. Nevím nevím, jsem asi moc mírná a nekritická i když me většinou režimní vsuvky apod. dost ruší. Myslím, že je to prostě pohádková klasika s pěkným konzistentním příběhem. pozn. až nedávno jsem si všimla, že jednu z vedlejších postav hraje Theodor Pištěk. (28.12.2015)