Newsroom

Videné už opakovane. Pri prvom sledovaní ma občas vytrhávala neznalosť amerických politických reálií, ori ďalších už som si seriál vyložene len vychutnávala. Odporúčam, okrem drám okolo diania sú najlepšie tie rýchlo hovorené výmeny názorov ilustrujúce wit postáv, to vďaka nim si seriál rada pripomínam. (05.09.2012)

Pokud existuje ukázka seriálové preciznosti, je to právě Newsroom. Samozřejmě, existuje spousta vynikajících seriálových počinů, které dokazují, že má televizní obrazovka co nabídnout. Newsroom je ovšem trochu něco jiného. Tůrčí osobnost Aarona Sorkina ukazuje, proč je považován za jednu z největších scénáristických jistot součastnosti. Newsroom je překvapivě působivý seriál, který se vám pomalu ale jistě zaryje pod kůži a už nebude chtít ven. Precizní dialogy, až filmová atmosféra a vyšperkované obsazení, to je televizní klenot, který se jen tak často nevidí. (09.06.2013)

Domníval jsem se, že z idealismu, jakým je Newsroom prostoupen, už ambicióznější americká filmová a televizní produkce vyrostla, ale vzhledem k vypilovaným, na vteřinu přesně načasovaným slovním výměnám (kamerové tanečky mezi několika herci, předávajícími si slovo v jedné místnosti, jsou úchvatné), sympatickým postavám (v týmu příznačně není jediný záporák, zlý jsou ti, kteří mají v rukou moc a peníze) a neodolatelnému, třebaže utopickému modelu zásadně na faktech založeného zpravodajství (jestli tímhle Sorkin přiměje jediného diváka začít zpravodajství vnímat kritičtěji, splnil svou misi), ani nemohu napsat, že by mi kdovíjak vadil – přesto druhou sérii nebudu vyhlížet zdaleka tak dychtivě jako nikdy nerealizovanou druhou sérii Studia 60. Omlouvám se za prasácky dlouhé souvětí s mnoha závorkami, ale takhle nějak jsou v Newsroomu řešeny výše zmíněné a mnou z celého seriálu nejvíce obdivované dialogové štafety. 80% (18.09.2012)

Velmi chytlavý seriál, který sází na nanejvýš neokoukané a zajímavé prostředí (velmi originální a vděčné), přesné a sympatické herce (ano, úmyslně přehrávající) a často velmi vtipné, kulometně rychlé dialogy/monology (u kterých člověku nevadí si je přehrát znovu…i když nejednou mi kvůli kadenci slov nějaká ta povedená ironická výměna napoprvé unikla). Pokud jsem po první sérii žehral na jistou míru přehnané „proamerickosti“ (přestože první díl naznačuje opak), ale hlavně „převztahovanosti“ projevující se častým přetřásáním intimního života hrdinů přímo na pracovišti během plného nasazení (zvláště ony typické výstupy uprostřed haly chytající až sebeparodující charakter), musím po dalších zhlédnutých dílech tvůrce pochválit. Druhá série mi přišla oproti té předchozí výrazně vyzrálejší. Vztahy se sice i dál přetřásaly na schůzích, ale už ne tak často a divadelně, okatě a s mírnou dávkou trapnosti jako předtím (i když sem tam na ně přece jenom dojde…na druhou stranu se tak děje ve chvílích, kdy je za to divák vlastně i rád). USA už zdaleka nejsou brány za nejlepší místo na planetě, zprávy zas nabraly větší důležitosti, a to i s příchodem týmu právníků, kteří pálili ostrými. Dalo se na odiv, že nikdo není dokonalý a zpravodajský tým si může lehce sám zlomit vaz, a to i přestože jde o profesionály, což jen podtrhlo jejich lidskost. A právě díky oné nastoupivší „ větší vyzrálosti“ jsem si seriál začal užívat mnohem víc. Škoda ovšem, že třetí série si úroveň druhé nedokázala udržet a krapet klesla. Z části tomu napomohlo degradování linky se „zdrojem“, protože vše, co souviselo s FBI, bylo dost groteskní, a to i přes nadsázku, o kterou se Newsroom opírá. A také se na tom podepsal fakt, že tvůrci věděli o blížícím se konci, tudíž (zas) přitlačili na vztahovost, dojímavost a seriál částečně ztratil tu dynamičnost, kterou předtím disponoval. Objektivně si tak už Newsroom plný počet příliš nezaslouží, já mu ho však čistě z toho důvodu, že mi i přes zmíněné nedostatky za ty 3 řady opravdu hodně přirostl k srdci, stejně ponechám. A kdo ví, třeba to není úplný konec (na který to zatím vypadá) a tvůrci v čele se Sorkinem dají časem do kupy další díly (a asi si nepamatuju seriál či film, kde by se v titulcích tak moc kladl důraz na scenáristu, nutno ovšem dodat, že zřejmě oprávněně). „Před 14 měsíci jste odvysílali reportáž, ve které jste Tea Party nazval americkým Tálibánem.“ – „Ano.“ – „A?“- „Tálibánu se to nelíbilo.“ (17.02.2013)

Ano, jsem ateista. Prostě nejsem schopen věřit v boha tak, jak ho podává většina náboženských autorit na téhle planetě. Nějaké to vědomé universum, které má celý tenhle cirkus kolem nás na triku ale uznávám........ Včera jsem se přesvědčil o tom, že se s největší pravděpodobností nemýlím, protože takhle nadupaný seriál, který při každé příležitosti divákovy nabídne tolik energie, jsem ještě nezažil........! Geniální a naprosto vyvážená kombinace hudby (ano, hudba mě okouzlila jako první), kamery, scénáře( který je místy vtipný, místy dramatický) a hereckých výkonů nemá obdoby. Posílám 5 Supernov a jasných 100% (10.08.2013)