Jackpot

Neuvěřitelné černá komedie s dost překvapivým koncem. Je vidět že v Norsku vládne úplně jiný druh humoru než ve zbytku světa, což rozhodně není na škodu. Smál jsem se opravdu od začátku do konce a to i když samotná dějová linie byla trochu slabší. Ona už jenom továrna na vánoční stromečky působí neuvěřitelně vtipně.....to jakým způsobem ty stromečky dělají, všichni zaměstnanci...... rozhodně fajn kousek. Atmosféra samotného Severského filmového podzimu a i kina Atlas už se mi docela dostala pod kůži a myslím že od teď už budu chodit převážně do Atlasu. [Severský filmový podzim 2012 - Kino Atlas - 16.11.2012] (17.11.2012)

Viditelně asi snaha o mix Norského Ritchieho a Tarantina se zastavila tak někde na půl cesty. Ano, občas se objeví nějaký zpravidla dost brutální vtipek, který je povedený, ale na každý povedený je tu jeden špatný, a tak je to ve filmu vesměs se vším. Na jednu ujetou ztřeštěnost padá jedno naprosto nelogické chování postav, na jednu sympatickou postavu padá jedna krajně nesympatická. (05.06.2024)

S černými komediemi je to hrozně těžké, hit or miss a tohle mne bohužel minulo. Občas jsem se pousmál, ale to je tak všechno a to jsem tomu šel hodně naproti, mám rád severskou tvorbu i Nesba, který k tomu napsal scénář, nikoliv předlohu, ale scénář. A je možná dobře že ve scénářích už nepokračoval a radši se věnoval knížkám. Ta zápletka se uzavírala příšerně nezábavně a pak už mi to bylo vlastně dost jedno 5,5/10 (05.06.2020)

Táto málo známa nórska "ritchieovka", ktorú Jo Nesbø - obrazne povedané - vytiahol zo šuflíka, ma svojim spôsobom zaujala. Netreba v tom síce hľadať žiaden hlboký zmysel, ideu či napríklad, dajme tomu, nejaké tie prevratné filmárske metódy, no aj tak ma to relatívne slušne pobavilo. Jasné, s tými pôvodnými britskými ritchieovkami (nemyslím všetky, ale tie konkrétne od Ritchieho, ktoré spomínaný subžáner sformovali :-)) sa to rovnať nemôže, keďže príbeh nie je až tak prekombinovaný a prepletený rôznymi inými vychytávkami či detailmi, no a sem-tam mi dokonca pripadalo, že zbytočne až moc tlačia na pílu a skĺzajú do akejsi nepríjemnej parodujúcej a trápnej polohy, avšak na druhej strane, tieto svoje nedostatky príjemne vyvažuje typickým severským čiernym humorom, ktorý miestami fakt stál za to. Škoda len už spomínaných faktorov, za ktoré som musel nejaký ten bodík ubrať - to by bol ten jeden, no a druhý som strhol za slabučký záver, ktorý sa mi zdal príšerne odfláknutý a tým pádom aj do značnej miery skazil celkový dojem, aký vo mne tento film zanechal. Napriek tomu som sa však pri pozeraní nenudil ani chvíľku - stopáž našťastie prepísknutá nebola (tá bežná severská hodinka a pol mi začína vyhovovať stále viac a viac), a tak Arme Riddere môžem s kľudným svedomím zaradiť medzi akési solídne "jednohubky", ktorými viacmenej nie je čo pokaziť. 3/5 (16.01.2015)

Bravurní honba za recyklací hnijících trupů zdatně uhňácaná příjemnými a politicky nekorektními, severskými prstíky. A to i přesto, že se závan papírové vypočítavosti neostýchá divákovi proplesknout čichové buňky a zanechat za sebou nedůvěřivě roztažené nozdry, neboť bez té naší papírové vypočítavosti by zábava byla cudná, obrýlená katolička s ohmataným růžencem v pravé kapse a sukní po kotníky. Do posledního cípu čtyřech zářivých hvězd nahrává fakt, že je celá mozaika protkána známými norskými ksichty a humorem černějším než etiopský maratonec (ne)šťastně vběhnuvší do análu Asi Akiry. A teď už snad jen dodám starý, teatrální a dokola omílaný povzdech, že takové pichlavé mnohovrstevné krimošky by mohly vznikat i v tom našem vrásčitém řiťáku Evropy, ale ti zodpovědní zrovna chlemtají další misku plytké tragikomické polévky. (14.08.2013)