Jackpot

Stylove podobny film jako toci G. Ritchie (Sbal prachy a vypadni, nebo RocknRolla) a krvavosti to ma zase blizko k Tarrantinovi (Fargo ...). Podobnych filmu jsem od dob, kdy Ritchie natocil Sbal prachy … videl mnoho, ale vetsinou se ani zdaleka nepriblizily Ritchiemu. Arme Riddere se na stejnou uroven sice nedostava, nektere cernohumorne sceny zas tak zabavne nejsou, originalni na tom neni nic, ale je dobre a urcite lepsi, nez vetsina poddobnych kousku. (20.05.2014)

Viditelně asi snaha o mix Norského Ritchieho a Tarantina se zastavila tak někde na půl cesty. Ano, občas se objeví nějaký zpravidla dost brutální vtipek, který je povedený, ale na každý povedený je tu jeden špatný, a tak je to ve filmu vesměs se vším. Na jednu ujetou ztřeštěnost padá jedno naprosto nelogické chování postav, na jednu sympatickou postavu padá jedna krajně nesympatická. (05.06.2024)

Táto málo známa nórska "ritchieovka", ktorú Jo Nesbø - obrazne povedané - vytiahol zo šuflíka, ma svojim spôsobom zaujala. Netreba v tom síce hľadať žiaden hlboký zmysel, ideu či napríklad, dajme tomu, nejaké tie prevratné filmárske metódy, no aj tak ma to relatívne slušne pobavilo. Jasné, s tými pôvodnými britskými ritchieovkami (nemyslím všetky, ale tie konkrétne od Ritchieho, ktoré spomínaný subžáner sformovali :-)) sa to rovnať nemôže, keďže príbeh nie je až tak prekombinovaný a prepletený rôznymi inými vychytávkami či detailmi, no a sem-tam mi dokonca pripadalo, že zbytočne až moc tlačia na pílu a skĺzajú do akejsi nepríjemnej parodujúcej a trápnej polohy, avšak na druhej strane, tieto svoje nedostatky príjemne vyvažuje typickým severským čiernym humorom, ktorý miestami fakt stál za to. Škoda len už spomínaných faktorov, za ktoré som musel nejaký ten bodík ubrať - to by bol ten jeden, no a druhý som strhol za slabučký záver, ktorý sa mi zdal príšerne odfláknutý a tým pádom aj do značnej miery skazil celkový dojem, aký vo mne tento film zanechal. Napriek tomu som sa však pri pozeraní nenudil ani chvíľku - stopáž našťastie prepísknutá nebola (tá bežná severská hodinka a pol mi začína vyhovovať stále viac a viac), a tak Arme Riddere môžem s kľudným svedomím zaradiť medzi akési solídne "jednohubky", ktorými viacmenej nie je čo pokaziť. 3/5 (16.01.2015)

„Takže to nevyšlo. Tak jsme přešli na plán B.“ - „A to bylo co?“ - „Ne moc dobrej plán.“ A takových ne moc dobrých plánů zakusil Oscar Svendsen opravdu hodně…Sázení na fotbal může být zdraví krajně nebezpečné. Amen. Zvlášť, když se do sázení pustíte s 3 na svobodu propuštěnými mukly, kterým sice do vínku příliš inteligence naděleno nebylo, za to jsou velmi ambiciózní, co se týče získání peněz. Navíc jsou to mistři ve zkoušení slepých uliček a divák se leccos přiučí. Kupříkladu, že při porcování mrtvoly není dobré začínat krkem, člověk u toho nesmí ztrácet hlavu (tím spíš, když nedrží ke zbytku těla), mrtvé komplice se nedoporučuje skladovat v nepoužívaných soláriích, a nevyplácí se zůstávat zadlužen u majitelů pochybných podniků. Problém s celým filmem mám ten, že těch podařených černohumorných situací je povážlivě málo. Spousta krve, brutality a paleta absurdních postaviček tenhle nedostatek tak úplně vyvážit nedokáže. Nenudil jsem se sice, ale o velké zábavnosti bych také nemluvil, vidím to na lepší průměr. (02.10.2022)

Chcete-li jízdu na tobogánu absurdních nahodilostí, při které se vycákáte v bazénku krve a navíc získáte trvalý důvod k pochichtávání nad umělohmotnými vánočními stromky, tak je to film pro Vás. Na severu jsou dlouhé zimy a dlouhé dny bez slunce, na jejich humoru je to poznat. Na závěr rozpitého večera nebo po nedělním obědě, kdy potřebuje mozek vypnout. Já dal tu druhou variantu a sedlo mi to dokonale. 78% (24.02.2013)