Jackpot

"Zkušenost mě naučila, že opice se velmi nerady dělí." Nerad trávím čas s debilama, leč stalo se. Mistři Norska ve vymýšlení blbejch plánů do toho šli naplno a já jsem neměl komu fandit. Na jejich obranu musím napsat, že 1,739.361 se opravdu špatně dělí čtyřmi. Třemi to jde, ale když jsou kladivo, pistole a brokovnice nepřátelé dělení, tak to musí jít jinak. Já jsem se tedy bavil nad absurditou některejch scén, ale nebavilo mě každou chvíli se utírat od krve. A nejvíc mě zaujalo, že Rosenborg Trondheim nemusí vždycky vyhrát. To bylo šokující zjištění. (31.03.2022)

Bravurní honba za recyklací hnijících trupů zdatně uhňácaná příjemnými a politicky nekorektními, severskými prstíky. A to i přesto, že se závan papírové vypočítavosti neostýchá divákovi proplesknout čichové buňky a zanechat za sebou nedůvěřivě roztažené nozdry, neboť bez té naší papírové vypočítavosti by zábava byla cudná, obrýlená katolička s ohmataným růžencem v pravé kapse a sukní po kotníky. Do posledního cípu čtyřech zářivých hvězd nahrává fakt, že je celá mozaika protkána známými norskými ksichty a humorem černějším než etiopský maratonec (ne)šťastně vběhnuvší do análu Asi Akiry. A teď už snad jen dodám starý, teatrální a dokola omílaný povzdech, že takové pichlavé mnohovrstevné krimošky by mohly vznikat i v tom našem vrásčitém řiťáku Evropy, ale ti zodpovědní zrovna chlemtají další misku plytké tragikomické polévky. (14.08.2013)

Norský Quentin Tarantino natočil film podle nikdy nevydaného příběhu Joa Nesbøho. Ten vypráví o partičce čtyř prazvláštních individuí, které spojí dohromady jedna téměř dvoumilionová výhra. Následují usekané končetiny, těla narvaná do drtičky ve výrobně vánočních stromků i díry v hlavě maskované bílou čelenkou začínající po několika vteřinách připomínat spíše japonskou vlajku. Je to černohumorné a jste-li, narozdíl ode mě, fanouškem stylu ala Pulp Fiction i velmi vtipné. [47th Karlovy Vary International Film Festival] (02.07.2012)

Když Rudá hvězda Oslo náhodou zremizuje s Baníkem Bergen a blbý, blbější, nejblbější a nějaký Thor Heyerdahl s půlkou mozku tak pustí norskému Horáčkovi trochu žilou, zvrhne se to v celku roztomilou a dynamickou vybíjenou. Scénář z Nesbøva zaprášeného šuplíku z dob, kdy ještě míval malé péro a servilně obrážel s Netopýrem nakladatele sice kdovíjakou originalitou neoplývá, nicméně několikrát jsem si poprskal rozžvýkanou treskou televizi a to se mi při mé naprosté absenci syslu pro tumor jen tak nestává! (11.09.2013)

Podle mého velmi povedená černohumorná severská akční syrovinka z pera Jo Nesbø . Vzbuzujeto i dojem spříznění s tarantinovkami - třeba s Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994), ty jsou o 11 let mladší.  Za vidění to stojí nejen pro příznivce severských černohumorných akčních filmů bez ohledu na nízká hodnocení na ČSFD. (26.03.2024)