Prstýnek

Protektorátně selankovitý snímek, který měl obecenstvu v pustém roce 1944 pomoci zapomenout na plytkou současnost. Zaznamenáníhodný je ale jiný fakt, totiž že komedie Martina Friče v sobě archivuje dobové rodičovské a pedagogické zásady (,,Škoda rány, která padne vedle.") a jako taková je v blízké budoucnosti potenciálně na indexu politicky nekorektních filmů. S příchodem zákona zakazujícího rodičům používání fyzických trestů se možná i protektorátní Prstýnek ocitne v trezoru, jistě se najde nějaký patřičně horlivý ministerský úředník či ještě spíše úřednice, stejně jako se dnes v USA z filmů z 50. let digitálně retušují cigarety... (28.12.2012)

Nikdy jsem nechápal, proč se tohle připitomělé cosi stalo jedním z nejúspěšnějších filmů po válce...lidé se asi potřebovali bavit a bylo jim jedno u čeho (tento názor jsem slyšel říkat i o současnosti.) Každopádně film přispěl k popularitě Zdněnka Dítě a Jany Dítětové (žádní příbuzní - viz Polibek ze stadionu.) (20.04.2003)

Film, na který se nezapomíná a a člověk se u něho pobaví příjemným humorem, který se točí kolem zplození knížecího potomka a posléze jeho vztahem s nevlastní sestrou... Nádherný výkon tu předvádí především František Smolík s nezapomenutelnými hláškami ("a to jsou děti někdy ještě nevděčné"), ale i farář Jaroslav Marvan ("Sodoma Gomora") či ústřední postava v dvojroli vystupující Otomar Korbelář. Snad právě jeho narážky tento dnes už zcela nevinně vyhlížející film vedl v padesátých letech k tomu, že byl nepřístupný. Samozřejmě pět hvězdiček. (02.02.2016)

Doslova stokrát omletá komedie především na komerečních stanicích, ale stále stejně zábavná a stále stejně svěží i po těch letech, krásně rozvinutý příběh, se zajímavou zápletkou a s trochu nečekaným koncem..Původně podle námětu od levicového spisovatele Ivana Olbrachta, jako drobná, ale méně známá próza někde z dvacátých let. Herecké výkony tu byli nezapomenutelné, stejně tak jako scéna svádění chasníka Sochora, kněžnou v podání Vlasty Fabiánové a stejně tak jako svérázný humor téměř všech postav. Knežna-Fabianová, kníže-hypochondr-Smolík, chasník Sochor-Korbelář, doktor-Plachta ale i mladý kníže Robert-Dítě. Když jsem to viděl poprvé, jak já jsem jenom přál tomu Sochorovi aby nakonec zůstal s paní kněžnou po jednom boku-bohužel nestalo se a jediným dá-li se říct poutem mezi nimi tak zůstalo jen to řemenem převychované dítě mladý kníže pan Robert...Zajímavosti: jednalo se o poslední český film nasazený do kin ještě za okupace, tedy v tak vypjaté a hektické době, stalo se tak 16.2.1945. (26.08.2007)

Od Friče celkem podprůměr, ale stejně se na to dá docela dobře dívat...mladá kněžna má doma starého dědka a jede se povyrazit na venkov, kde klofne drsného chasníka Korbeláře a samozřejmě z tohoto potkání vzejde syn. Pak už je všechno jasný...jen jsem na konce čekal, že se třeba vysvětlí, že chasník je otec mladého knížete, ale naco z filmu dělat zbytečný drama, že...pohodová stará komedie (08.09.2009)