Reklama

Reklama

Zvuky temna

  • Itálie Sette note in nero (více)

Obsahy(1)

Žena inspirovaná svou jasnovideckou vizí rozbíjí ve svém domě stěnu, aby zjistila, že vize byla pravdivá a nachází za stěnou mrtvolu. Následně se se svým psychiatrem snaží objevit pravdu. Kdo je ta mrtvola zazděná u nich v domě a kdo ji tam dal? (Chatterer)

Recenze (82)

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Méně známe herecké obsazení, nezajímavé charaktery, banální dialog, málo výrazné spiknutí, téměř nulové napětí (když nepočítám poslední půl hodinu), samotné finální rozuzlení spíše chromé. Naopak nutno skutečně ocenit technickou stránku snímku (kameru, barvy), to je precizní práce. Vskutku zajímavý příběh na téma parapsychologie, která se snad ještě stále řadí do tzv. pseudověd, a pěkný podmanivý hudební motiv (téma zazní i v "Kill Bill"). Na scénáři a příběhu se podílel vedle Fulciho i jeho kamarád, jeden z klasiků žánru, Sacchetii ( "Scorpion with Two Tails", "House by the Cemetery", "Beyond" nebo "Zombi 2"). Toto překvapivě krotké, decentní, duchovně laděné giallo (pokud ho tam vůbec zařazovat, spíše jde o jakési temné krimi) neřadím k těm nejlepším počinům otce gore Fulciho (i když tou dobou byl režisér na samém vrcholu). Jeho první tři nepřekonatelná dílka mě oslovila víc, dokonce je zde hned v úvodu znovu použita scéna pádu z útesu jako v "Don't Torture a Duckling", naopak podobně laděný konec jsme poté mohli vidět v "Černé kočce". Tak možná na druhé zhlédnutí, pokud nějaké bude, můj názor časem přehodnotím.. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Úvod se sebevraždou a následná vize hrdinky navnadily, ale dál se konalo jen velmi průměrné giallo, postavené na potenciálně dobrém, leč z dálky předvídatelném a tím trestuhodně zabitém zvratu. Ten zvrat měl být až na samém konci filmu a ne, že se už někde ve třetině jasně naznačí a za půlkou vysloví na plnou hubu. Stejně tak nepřekvapí odhalená identita vraha, co naopak překvapí je, že vraždy jsou jen dvě (!), hlavně že nájezdů na detail očí je asi tak milion. Aspoň že na hrdinku se dobře kouká. ()

Reklama

obitus 

všechny recenze uživatele

Vyborne giallo, ktere by mohlo presvedcit Fulciho odpurce, ze jeho filmy nejsou jen o vecnem gore. Pribeh, tocici se kolem zeny, ktera ma schopnost videt do minulosti je skvele postaveny a zaverecna pulhodinka neuveritelne graduje. Temna atmosfera, tak prizracna pro mistrovi pozdejsi kousky, uz vystrkuje ruzky a nektere sceny si nezadaji s temi v jeho nejlepsich filmech. Svou zasluhu na tom ma fakt, ze u Sette note in nero uz byli pritomni prakticky vsichni vyznacni Fulciho spolupracovnici - scenarista Sacchetii, na hudbe se podilel Fabio Frizzi, a nejvic je to znat na kamere Sergia Salvatiho, detaily se nesetri a spravny Fulciho fanousek si chrochta blahem. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Mysteriózní detektivka cinknutá decentním hororem s excelentním závěrem prostá vyhřezlých očí a jen s několika deci krve. Fulci překvapil hned dvakrát, skutečným příběhem a minimem pro něj téměř typického gore. Jednání hlavní hrdinky sice chvílemi postrádá hlavu, na druhou stranu to vyvažuje slušnou patou svých krásných očí. Stále přemýšlím, zda bych při nálezu mrtvoly v manželčině domě nejprve zavolal manželce nebo policii a jestli je možný vměstnat člověka do otvoru zvíci tak padesát na výšku, čtyřicet na šířku a max. třicet na hloubku tak, aby sledoval mou zednickou práci téměř zpovzdálí. Na první otázku si snad nebudu muset nikdy odpovídat, manželka nemá dům, a druhou musím s někým vyzkoušet, nedá mi to spát. ()

giallo 

všechny recenze uživatele

Fulci symbolicky začíná tam, kde giallo žánr zanechal naposledy (Non si sevizia un paperino) a s grácií tedy opakuje pád ze skály. Pak už ale rozvíjí zcela nový giallo příběh, který velice vkusně obohaceju o mysteriozní prvky. Maestrovi se tak povedla vytvořit velice vydatná a hustá atmosféra (Frizzi válí), která mi připomínala pozdější The Beyond (já vím, bylo to hlavně díky Frizzimu). Pochvalu si také zaslouží konzistentí scénář a na Fulciho poměry i velice bohatá výprava, díky které nevypadá každý druhý interiér jako z papundeklu. Celkově shrnuto: Jedno z nepovedenějších Luciových děl. Nakonec si neopomenu zmínit, že Sette note in nero mi přišelo velice zlomové. Myšleno v tom slova smyslu, že dělí Fulciho kariéru na dvě půlky. Zde se totiž poprvé objevují režisérovi obvyklé pozdější trade marky (detailní záběry do očí, výrazná Frizziho hudba, Salvatiho kamera a samozřejmě také trochu toho gore). Nic méně stejně považuji za nejlepší režisérovo dílo Non si sevizia un paperino, které tyto trade marky nemá a přesto nebo právě proto je jasně nejlepší. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Scéna z úvodu, při které se padající ženě tříští obličej o útes, je shodná s se scénou, kterou Fulci použil již v Non si sevizia un paperino (1972). (baronGrga)

Reklama

Reklama