Kamera:
Kendži TakeharaHudba:
Jóko KannoHrají:
Džun'iči Suwabe, Ken'iči Suzumura, Nobuhiko Okamoto, Nozomi Sasaki, Maaja Učida, Aja Endó, Jošimasa Hosoja, Šóko Cuda, Júiči Iguči, Masako Džó, Ako Majama (více)Epizody(12)
-
Moanin' (E01)
-
Summertime (E02)
-
Icuka ódži-sama ga (E03)
-
But not for me (E04)
-
Birdland no komoriuta (E05)
-
You don't know what love is (E06)
-
Now's the time (E07)
-
These foolish things (E08)
-
Love me or leave me (E09)
-
In a sentimental mood (E10)
-
Left alone (E11)
-
All blues (E12)
Obsahy(1)
Díky otcově práci, která je spojena s věčným stěhováním, si Nišimi Kaoru nikdy nestihl najít kamarády. Momentálně se přestěhoval ke své tetě na Kjúšu, aby zde začal jako prvák na vyšší střední. Seznamuje se zde s Kawabučim Sentaróem, který je tak trochu recidivista. Ačkoliv Kaoru je premiant a má perfektní známky, dá to dohromady se Sentaróem, protože právě s ním se cítí být sám sebou. Mají totiž jednu věc společnou - lásku k hudbě. (Zíza)
(více)Videa (1)
Recenze (17)
Krátký příjemný anime seriál o přátelství a vášni pro jazzovou hudbu. I když je fakt, že ten jazz je spíš taková hezká kulisa, zatímco se všechno točí kolem vztahů ústředních postav. Někdy je to krapet zamotané a navíc mi místy vadilo chování Nišimiho, ale v rámci příběhu o středoškolácích, kteří mají celý život před sebou, a nemají zdaleka jasno v tom, co by chtěli, a jak se správně zachovat, je to vlastně docela autentické. Forma poměrně jednoduchá, přímočará, věci se dějí rychle, ale na malém prostoru dvanácti dvacetiminutových dílů se to dá čekat. Místy se tam najdou opravdu krásné a dojemné momenty. Obzvlášť se mi líbil konec. ~(3,7★)~ ()
Romantický - tej romantiky sa, ale veľa nedočkáte. Ono je to skôr vzťahové anime medzi hlavnými hrdinami mužského pohlavia. Čiže kamarátsky vzťah na vysokej úrovni. A v podstate len to ma zabavilo. Bolo načrtnutých xy tém namiesto toho aby sa snažili rozobrať jednu do úplného detailu a to tiež škodí kvalite. Tá romantika muž/žena je tam nejakým spôsobom dosť zabitá a podľa mňa je to spôsobené aj malým počtom dielov. Vôbec to nie je "jednohubka" a má to aj koniec. S koncom som maximálne nespokojný a nechápem ako sa s niekoho mohlo stať to čo sa stalo (však uvidíte). Dokonca je to tam také ako keby odstrihnuté a človek sa len pozerá čo to má znamenať a nechápe. Hudba mi nevadila a ani nejako moc nevyhovovala, až na opening, akože toto je opening pre hudobné anime?. Za opening som, ale nestrhával body lebo to je moc subjektívny pocit. Možno pre fanúšikov Jazzu to má ešte nejaké plusy. Celkom prepracované bolo správanie jednotlivých postáv (uveriteľné správanie). Malo to veľký potenciál a bavilo ma to, ale pre isté aspekty som nakoniec nemohol zdvihnúť hodnotenie. V každom prípade flintu do žita nehádžem a nehovorím, že to nestojí za to. ()
Jazz nikdy nebyl mým prioritním koníčkem, avšak v tomto počinu jsem nad ním chvíli uvažoval. Protože jsem sám klavírista, dost dobře jsem chápal citové projevy Bona a protože jsem i prožil pár zamilování, chápal jsem i ostatní. Proč si vybrat tento příběh před seriály jinými? Krom toho, že je zde viditelná absence ecchi, hentai, fanservice a dalších ptákovin dnešní doby? -> Nenásilný příběh. Sešel se jeden námořník s tichou myškou a zjistili, že mají dohromady společnou hudbu. A nevěřili byste, jak i v reálném životě společná hudba přibližuje. Když do toho dáte ještě dívku, avšak ne obvyklý milostný trojúhelník, je tu 12 dílů, do kterých se vleze opravdu dost věcí. Co víc, konec byl naprosto úžasný. Hudba, animace a tak jsou na velmi dobré úrovni. Není to Nodame Contabile, ale nachází se zde velké množství různorodých skladeb, odkazů na zpěváky a dokonce i lehce ta klasika. Co díl, to potěšení u srdce. Závěr: neřekl bych, že je to nějak extrémní dílo, které bych si musel opět někdy shlédnout, ale to jedno podívání stálo za to. Občas na to pomyslím, nezapadne to zcela jistě do dějin zapomnění. 75% ()
Sakamichi no Apollon je anime romance žánru z prostředí školy a hudby. Každá z postav má svůj originální charakter, tzn. žádné tsundere a podobné hovadinky. Poslední dobou mě už docela přestaly bavit stokrát ohrané náměty podobného ražení, proto jsem byl příjemně překvapen, když jsem zjistil, že toto anime naprosto vybočuje z davu. V celém anime asi 2 nebo 3 holky a milostný trojuhelník. Žádné nesmyslné harémy s holkami bez vlastní sebeúcty. Jedno z mála anime tohoto žánru, do kterého se opravdu vyplatí investovat čas. ()
Tak jsem se na to podívala znovu a musím konstatovat, že jsem si tentokrát mnohem více užila budování jejich vztahů. Ačkoliv tedy nevím proč, to, že se příběh odehrává v minulosti, jsem si uvědomila až tehdy, když Džun-nii protestoval se svými vysokoškolskými kamarády. Nějak mi to celou dobu nedocházelo. Ale to nic nemění na tom, že jako vztahovka je to velmi zajímavé, neboť to není obyčejný milostný mnohoúhelník, protože v něm dochází k vývoji a protože je v něm spousty ryzích pocitů. Bylo to fajn. I přestože nejsem žádný fanoušek jazzu, já raději swing, ale nakonec jsem asi tuhle nepořádnou hudbu pochopila – naplno k nim patřila. Jediné, co se mi nelíbilo, byla animace a celkový vzhled postav. Ale to nebylo nic, kvůli čemu bych musela přestávat se sledováním. Hodnocení nechávám na 3*, ale jsou to velmi silné 3*. ()
Galerie (305)
Photo © Fuji Television
![Sakamiči no Apollon: Kids on the Slope - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/165/052/165052002_841606.jpg)
Zajímavosti (1)
- Názvy jednotlivých dílů jsou pojmenovány po známých jazzových skladbách. Podobný postup použil režisér Watanabe i v pozdějším Carole & Tuesday (od r. 2019), kde pojmenoval díly po významných popových a rockových skladbách. (Hromino)
Reklama