Brána do záhrobí

Negatívne ohlasy ma vopred varovali najmä pred nejasnou či dokonca chýbajúcou dejovou štruktúrou, tie pozitívne vyzdvihovali film ako najlepšie Fulciho dielo. Po projekcii konštatujem, že ani jedna strana nemala pravdu. "Záhrobie" patrí ku skupine štyroch top Fulciho hororov, ktoré sú kvalitatívne úplne vyvážené a ja si ani v najmenšom netrúfam určovať poradie. Film je pamätný tým, že má neoddiskutovateľne najdesivejší možný koniec, aký možno k filmovému hororu vymyslieť. Filmoví šovinisti bohužiaľ túto skutočnosť zámerne prehliadajú, súc viazaní akousi profesionálnou cťou (alebo zbabelstvom). Čo sa týka nejasností okolo vnútornej štruktúry, asi budem jediný na svete, kto zaregistroval jasnú dejovú líniu, Fulci sa len oslobodil od prebytočnej nutnosti zdôvodňovať každý krok. Jednotlivé scény a ich nadväznosť sú naozaj poňaté iracionálne, no nie alogicky. V prípade predchádzajúcich filmov (Zvuky temna) Fulci ukázal, že klasickú rozprávačskú filmovú logiku brilantne zvláda, jeho horory teda pôsobia mätúco a divne preto, lebo to tak majster chcel a ja netuším, prečo by mi to malo vadiť. Na legendy o šibeničných produkčných termínoch príliš nedám - aj keby mal Lucio dostatok času, z jeho dielne by vždy vypadol film, ktorý by sa len minimálne líšil od filmu vytvoreného v časovej tiesni, tým som si istý. "Záhrobie" je film, ktorý sa zdá byť zo všetkých Fulciho počinov naozaj najmenej literárne zaťažený. To, že je značne aliterárny, je skôr jeho prednosť - voľné reťazenie predstáv a asociácií dodáva filmu závideniahodný surreálny drajv, zároveň i neobyčajne silné vizuálne vyznenie, jednoducho je to kinematografická kvalita par excellence. Vzhľadom k diabolsky fascinujúcej atmosfére v súčinnosti s niektorými kresťanskými i klasickými mytologickými alúziami si dovolím tvrdiť, že toto je umelecké dielo. Jan Brueghel st. by dal 5. (20.11.2009)

Mé oblíbené téma pekla/démonů/duchů apod., dobré zdejší hodnocení a zařazení v "101 hororů, které musíte vidět, než umřete". Problém ale nastává, když má divák co dělat aby vydržel prvních 10minut, natož celý film. Nejsem si jistý, zda děj (pokud se tomu zde dá tak říkat) je opravdu tak dementní a nebo mi jen něco uniká, ale to myslím že ne. Aby toho nebylo málo, tak mi k tomu dají ještě tak hroznou kameru, že found footage filmy u mě hned poskočily o level více. Herci asi byli také jen bezdomovci, stejně jako nahá těla ležící na zemi na konci v Abyssu, jen zkultivovaní. Ale asi to bylo spíše těmi blbými dialogy. Abych si snímek ještě více užil, tak Fabio Frizzi asi někde zapomněl hudbu pro tento film, protože hudba mi někdy připomínala spíše dramatickou Pobřežní hlídku (např. scéna v márnici. hudba ve 30 minutě) než hororový snímek a rok 1981 fakt argument není. Samotné gore scény již působí spíše úsměvně než nechutně a jsou to jediné, na čem tento snímek stojí, proč je někde zakázaný a asi i proč má takový ohlas. Atmosféry, natož hororové, snímek totiž také moc nepobral. Celkově ale tento snímek je ztráta hodiny a půl života. (19.04.2013)

Začátek nevypadal vůbec zle. Žádná klasická hororová oťukávací půlhodina, zkrátka od první minuty akce. Jenže čím víc se blížil konec a začali se objevovat příšery, tím víc šla kvalita snímku dolů. Vše vrcholí tím, že studovaný doktor, ani po stopadesáti vystřelených nábojích nepochopí, že jediné místo, které uspí zombieka je hlava. 3*, 3.5.2014, pc (04.05.2014)

„Hotel zdarma? Blbá karma.“ Vysoká mortalita řemeslníků při rekonstrukci je fajn, faktury můžou letět do koše. Ušetříme za malíře, instalatéra zedníka, zámečníka, kominíka a správcovou. I za pokojskou, neb prostěradla zdarma škrobí syn správcové, mírně retardovaný Arthur, při práci zpocený jak úchyl, co měsíc abstinoval. ZAZDĚNÉ OKÉNKO: [][] Nejveselejší momenty této vykopávky: 1) Pipi Krátká punčocha, coby budoucí sirotek Pipi Kalné oko. 2) Louže malinového sirupu, honící copatu holčičku po pitevně. 3) Rozpouštění gumové maminky, ze které bublaly celé barely tělesných tekutin stylem Hrnečku, vař! 4) Slepá, která vyběhla (!) z baráku takovým fofrem, že za ní běžící slepecký pes nestíhal. 5) Jeden uživatel z TOP50, čili tzv csfd zombie :-), který neví, že bubínková zbraň se nazývá revolver a tak tomu říká „pistole“. [][] Scénář sice je spíchnutý horkou jehlou patologa (co ani mrtvole neoholí gorilí hlupy na hrudníku, než ji začne pitvat) , ale zase jsou v tom taková „kvanta slizké samoúčelnosti... a nesourodá směs všemožných gore scén“ (© Mr.Apache), které hravý úchyl Fulci točil s láskou k žánru, že si fandové i po 40 letech pošmáknou. Proto nad scénářem své kalné oko přimhouřím a čtyři lopaty nehašeného vápna do krvavých ran sypu. (27.07.2023)

Doslovný preklad názvu filmu je "...a budete žiť v hrôze! Posmrtný život". V úvode z roku 1927 maliar, ktorého podozrieva miestna komunita so styku s démonickým svetom zla, má v pracovni obraz. Výjav na ňom (vo filme opakovane použitý) je zrkadlovým obrazom sveta záhrobia, použitého vo finálnej scéne, ktoré čaká živých po smrti. Pustá, sivo okrová krajina, pokrývajúca prachom zvyšky tiel, je viditeľná slepým zrakom tých, čo vlastný pohľad stratili. Čímsi pripomína úzkostne nepríjemné opisy záhrobného sveta vo fantasy knihách Ursuly K. Le Guinovej, či pustý kamenitý svet mŕtvych z ruského filmu Kukuška (2002). Slepota, zánik vlastného videnia je v priebehu deja rôzne variovaná. Prázdnymi očnými jamkami nemŕtvych, skleneným pohľadom tých, čo sú na ceste do záhrobia alebo vylupovaním očných buliev na rôzne spôsoby. Fulci naznačuje možnosti vyhnutia sa bezútešnej posmrtnej ceste. Spočívajúce vo viere v racionálne vysvetlenia, štúdium pôdorysov pôvodných stavieb, čítanie mystickej literatúry, či medicínsku liečbu. Zároveň, druhým dychom, každé z týchto východísk spochybňuje a zhadzuje ako neúčinné. Vyznením ponurý, no výtvarne výnimočne podarený trip do podsvetia, vrcholnými scénami rozpadu a roztekania tiel, miestami pripomínajúci experimentálne filmy 60. a 70. rokov. (18.11.2020)