Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Jára BenešHrají:
Vlasta Burian, Václav Trégl, Jaroslav Marvan, Zdeňka Baldová, Truda Grosslichtová, Theodor Pištěk, Václav Menger, František Hlavatý, Josef Rovenský (více)Obsahy(1)
Vlasta Burian jako mazaný petrohradský úředník zcela rozvrátí poklid ruského provinčního městečka... Ze vzpomínek partnerů a pamětníků Vlasty Buriana víme, jak nezvládnutelným hereckým živlem byl náš král komiků. Jeho nechuť ke zkouškám, improvizace a extempore na jevišti i ve filmových ateliérech byly pověstné. Na jeho živelnost platil jediný člověk – Martin Frič. S Vlastou Burianem natočil tři filmy, v nichž publikum svého miláčka téměř nepoznávalo, protože jeho projev byl uměřený, střídmý, pečlivě propracovaný a respektující okolí. Jedním z těchto snímků je přepis satirické komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor z roku 1933. Revizora pro film přeložil a spolu s Václavem Šolínem (pseudonym Václava Wassermana) scenáristicky upravil herec a spisovatel Václav Menger. Nad literární a etnografickou přesností filmu bděl zasvěcený znalec a překladatel ruské literatury Bohumil Mathesius. V jejich spolupráci vznikl věrný přepis díla, i když Gogolova kritika ruské maloměšťácké společnosti byla zmírněna a dostala smířlivější a dobromyslnější tvářnost. Chlestakov se ve Fričově a Burianově pojetí stal postavou téměř sympatickou. Na Burianově výkonu pochválila kritika jeho ukázněnost, kdy se vystříhal obvyklého přehánění v mimice i slovním projevu. Podobně pochválila i Jaroslava Marvana, Václava Trégla i vynikající komickou dvojici Josef Vošalík – Alois Dvorský v rolích Bobčinského a Dobčinského. (Česká televize)
(více)Recenze (125)
Moc se mi na našich starých filmech líbí, jak herci hrají očima. Ani není třeba slov. Jakoby pozůstatek z časů němého filmu. Třeba Zdeňka Baldová je zde nádherná, jak se očima nabízí Chlestakovovi. Z těch veselých scének na diváka přechází radost. Lidská hloupost je pořád stejná, ale při Gogolovi z ní člověk aspoň nedostává depresi. Podmáznout, opít a ještě nabídnout vlastní dceru. ()
Vlasta Burian je pre mňa to naj z českej kinematografie, jeho životný príbeh ako aj umelecká tvorba ma fascinuje. Hlavne podľa rozprávania spoluhercov ako dokázal V.Burian skvele improvizovať v divadle aj vo filme. Film ma skvelú knižnu predlohu a Gogolova tvorba patrí medzi skvosty svetovej literatúry.Rola Chlestakova nie je práve tá ,ktorú sme videli iných V.Burianových komédiách /Funebrák-tanec,spev .Prednosta stanice-spev/ ,ale herec aj tak exceluje. Filmová klasika ,ktorú chvalabohu vlastním ako aj veĺa ďalšich V.Burianových filmov a možem si ju pustiť kedykoľvek. ()
Skvělá adaptace, navíc přizpůsobená Burianovu herectví a s příjemnou stopáží lehce nad hodinu, s perfektními herci, z nichž se uplatní naprosto všichni (což v burianovkách není pravidlem) a naprosto výtečným závěrem, takže v zásadě není co vytknout. Tuhle komedii naše televize moc nevysílají, což je veliká škoda. Jednak je to kvalitní film a jednak je to klasika světové literatury. Tedy ideální kombinace! 80%. ()
Niekde som čítal, že Martina Friča museli prehovárať, aby do úlohy Chlesťakova obsadil Vlastu Buriana. Obával sa jeho nezvládnuteľného temperamentu a sebastrednosti. Nakoniec sa to ukázalo byť veľmi dobrou voľbou. Burian sa disciplinovane podriadil charakteru diela a svoju úlohu nakoniec zvládol tak, ako by bola písaná pre neho. Skromné kulisy, krátku stopáž a figúrkovitý charakter ostatných postáv vysvetľuje rok vzniku filmu a vrcholiaca hospodárska kríza. ()
Pravda, Frič dokázal Buriana usměrňovat a zde je to nejvíc patrné ze všech jejich spoluprací. V tomto filmu se zkrátka tvůrci snažili držet předlohy seč mohli a do nějakých veseloher či improvizací se nepouštěli. Na druhé straně je celý děj hodně diskrétní a Chlestakov nepůsobí jako hamižný hajzl*k. Taky netuším, proč se v závěru Burianův dopis objeví nejprve v angličtině. Že by zahraniční ambice? Konec mi navíc přijde moc urychlený a zjednodušený. Komediální prvky zde jsou, ale v porovnání třeba s divadelním, zpracováním s Kodetem, Abrhámem, Hrzánem či Růžičkovou je to sto a jedna. ()
Galerie (12)
Photo © Meissnerfilm
Zajímavosti (3)
- Komedie měla premiéru 29. září 1933 v kinech Adria a Hvězda. (Cucina_Rc)
- Postava falešného revizora Chlestakova a rytmistr Kilián z filmu U snědeného krámu (1933) byli jedinými vážnými filmovými rolemi Vlasty Buriana. (Olík)
- Děj se sice odehrává v Rusku, ale veškerý psaný text (dopisy atp.) jsou psány buď v češtině nebo angličtině. (Jan.Kanak)
Reklama