Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vlasta Burian jako mazaný petrohradský úředník zcela rozvrátí poklid ruského provinčního městečka... Ze vzpomínek partnerů a pamětníků Vlasty Buriana víme, jak nezvládnutelným hereckým živlem byl náš král komiků. Jeho nechuť ke zkouškám, improvizace a extempore na jevišti i ve filmových ateliérech byly pověstné. Na jeho živelnost platil jediný člověk – Martin Frič. S Vlastou Burianem natočil tři filmy, v nichž publikum svého miláčka téměř nepoznávalo, protože jeho projev byl uměřený, střídmý, pečlivě propracovaný a respektující okolí. Jedním z těchto snímků je přepis satirické komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola Revizor z roku 1933. Revizora pro film přeložil a spolu s Václavem Šolínem (pseudonym Václava Wassermana) scenáristicky upravil herec a spisovatel Václav Menger. Nad literární a etnografickou přesností filmu bděl zasvěcený znalec a překladatel ruské literatury Bohumil Mathesius. V jejich spolupráci vznikl věrný přepis díla, i když Gogolova kritika ruské maloměšťácké společnosti byla zmírněna a dostala smířlivější a dobromyslnější tvářnost. Chlestakov se ve Fričově a Burianově pojetí stal postavou téměř sympatickou. Na Burianově výkonu pochválila kritika jeho ukázněnost, kdy se vystříhal obvyklého přehánění v mimice i slovním projevu. Podobně pochválila i Jaroslava Marvana, Václava Trégla i vynikající komickou dvojici Josef VošalíkAlois Dvorský v rolích Bobčinského a Dobčinského. (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

Rejčka 

všechny recenze uživatele

Moc se mi na našich starých filmech líbí, jak herci hrají očima. Ani není třeba slov. Jakoby pozůstatek z časů němého filmu. Třeba Zdeňka Baldová je zde nádherná, jak se očima nabízí Chlestakovovi. Z těch veselých scének na diváka přechází radost. Lidská hloupost je pořád stejná, ale při Gogolovi z ní člověk aspoň nedostává depresi. Podmáznout, opít a ještě nabídnout vlastní dceru. ()

yelcin 

všechny recenze uživatele

Vlasta Burian je pre mňa to naj z českej kinematografie, jeho životný príbeh ako aj umelecká tvorba ma fascinuje. Hlavne podľa rozprávania spoluhercov ako dokázal V.Burian skvele improvizovať v divadle aj vo filme. Film ma skvelú knižnu predlohu a Gogolova tvorba patrí medzi skvosty svetovej literatúry.Rola Chlestakova nie je práve tá ,ktorú sme videli iných V.Burianových komédiách /Funebrák-tanec,spev .Prednosta stanice-spev/ ,ale herec aj tak exceluje. Filmová klasika ,ktorú chvalabohu vlastním ako aj veĺa ďalšich V.Burianových filmov a možem si ju pustiť kedykoľvek. ()

Reklama

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Skvělá adaptace, navíc přizpůsobená Burianovu herectví a s příjemnou stopáží lehce nad hodinu, s perfektními herci, z nichž se uplatní naprosto všichni (což v burianovkách není pravidlem) a naprosto výtečným závěrem, takže v zásadě není co vytknout. Tuhle komedii naše televize moc nevysílají, což je veliká škoda. Jednak je to kvalitní film a jednak je to klasika světové literatury. Tedy ideální kombinace! 80%. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Niekde som čítal, že Martina Friča museli prehovárať, aby do úlohy Chlesťakova obsadil Vlastu Buriana. Obával sa jeho nezvládnuteľného temperamentu a sebastrednosti. Nakoniec sa to ukázalo byť veľmi dobrou voľbou. Burian sa disciplinovane podriadil charakteru diela a svoju úlohu nakoniec zvládol tak, ako by bola písaná pre neho. Skromné kulisy, krátku stopáž a figúrkovitý charakter ostatných postáv vysvetľuje rok vzniku filmu a vrcholiaca hospodárska kríza. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Pravda, Frič dokázal Buriana usměrňovat a zde je to nejvíc patrné ze všech jejich spoluprací. V tomto filmu se zkrátka tvůrci snažili držet předlohy seč mohli a do nějakých veseloher či improvizací se nepouštěli. Na druhé straně je celý děj hodně diskrétní a Chlestakov nepůsobí jako hamižný hajzl*k. Taky netuším, proč se v závěru Burianův dopis objeví nejprve v angličtině. Že by zahraniční ambice? Konec mi navíc přijde moc urychlený a zjednodušený. Komediální prvky zde jsou, ale v porovnání třeba s divadelním, zpracováním s Kodetem, Abrhámem, Hrzánem či Růžičkovou je to sto a jedna. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (3)

  • Komedie měla premiéru 29. září 1933 v kinech Adria a Hvězda. (Cucina_Rc)
  • Postava falešného revizora Chlestakova a rytmistr Kilián z filmu U snědeného krámu (1933) byli jedinými vážnými filmovými rolemi Vlasty Buriana. (Olík)
  • Děj se sice odehrává v Rusku, ale veškerý psaný text (dopisy atp.) jsou psány buď v češtině nebo angličtině. (Jan.Kanak)

Reklama

Reklama