Páter Thomas

Tento hit šťastných českých a slovenských vlastníků videopřehrávačů osmdesátých let, rozhodně nepatří k mistrovým nejpovedenějším kouskům. Ovšem vyčítat filmu scénáristické nedostatky v podobě logických lapsů, by bylo (a vhledem k reakcím uživatelů) i je zcela fatální chybou, vycházející z nepochopení a neznalosti jak Fulciho díla, tak i jeho osobnosti. Nahrazení lineární logiky logikou mozaikovu, bylo jedním z důležitých pracovních nástrojů tohoto velkého obdivovatele surrealistů (především pak Bunuela), stejně jako fascinace iracionálnem a temnotou nevědomí, vystupujících na povrch v podobě strachu z neznámého a nepochopitelného, obav z věcí a jevů, které se nachází mimo dosah vědecky zracionalizovaného a utříděného světa, který má zdánlivě pro vše svá uklidňující vysvětlení. Nicméně Paura nella cittè dei morti viventi obsahuje (alespoň dle mého názoru) dva přehmaty, které se měrou zásadní podepisují pod celkovou neuspokojivost snímku. Jsou to jednak výrazně nepovedené (až by se chtělo říct odfláknuté) gore efekty a takřka úplná absence pro Fulciho tolik typického černého humoru (jedna vrtačka v hlavě to nespraví). (13.04.2007)

Hřbitov z 80. let, seance s béčkovejma hercema a ještě béčkovější atmosférou, ojíždění nafukovací panny a to je teprve začátek. Do toho sem tam nějaké ty amatérské gore efekty, k tomu si připočtěte tragickej českej dabing (jeden dabér dabuje víc herců) a máte vyhráno. Teda spíš prohráno. Jeden herec tragičtější ksicht, než druhej... no šílený. Ďábel, peklo, mrtví, červi, žížaly, krysy, kostry, zombíci, no klasicky témata nudnyho 80kovyho hororu. V dnešní době už nemá čím překvapit a bát se u toho můžou leda tak maly děcka nebo mentálně postižení... Bylo to spíš k smíchu, než ke strachu. Ale já se nesmál. Nevím, proč se to považuje za kult, teda jestli to vubec nějakej kult má. Je to hodně špatnej film. Hororem bych to nenazval. Pšoukat do vody je větší zábava, než tohle... (18.02.2016)

Dneska už se tomu směju, řekla by Adina Mandlová a já jsem na tom stejně. Ale když jsem to krátce po s(a)meťáku viděl poprvé jako začínající puberťák, měl jsem z toho oči na vrch hlavy. A co si budem povídat, zvracení vnitřností a jiné chuťovky mají něco do sebe i dnes, v době trikové dokonalosti. Nostalgických 60% (10.05.2013)

Příjemně přímočarý scenář, který si po celou dobu uchovává tajemství a ta pochmurná nálada je k nezaplacení. Tohle je typický Fulci, jak ho mám rád - provokativní v naturalistickém zobrazování násilí (pro mnoho lidí až příliš detailní a nechutné) a silný v navození dusné hororové atmosféry. A k tomu dnes již legendární scéna s vrtačkou v mozku. No neberte to. (23.09.2003)

Noční můra v jednom městečku (co se týče logiky a děje). Film sice pokazí slabé finále, působící dojmem, že tvůrcům došly peníze a museli prostě splácat nějaký konec, ale jinak to má důležité atributy Fulciho klasik - originální brutalita (biologicky trefná nevolnost v autě), temná atmosféra, vyšší rozpočet, Fabio Frizzi jako autor soundtracku a dvorní herečka Catriona MacColl. (01.08.2007)