Dům u hřbitova

Toto je jeden z original horror produktov od pre niekoho možno kontroverzného talianskeho režiséra Lucia Fulciho. Snímok "Quella villa accanto al cimitero" (Dom pri cintoríne) má okrem hustej atmosféry aj dosť slušný, usporiadaný príbeh, čo u talianských horrorových filmov z tohto obdobia nie je celkom bežné. I voľba prostredia sa nadmieru podarila. Dom pri cintoríne  s náhrobným kameňov v jedálni pôsobí vskutku skľučujúco a strašidelne. Za najsilnejší prvok tohto snímku však pokladám prácu s kamerou. Tá tomu dáva ten správny, chladný horrorový feeling. Je geniálna. Perfettamente! Kladom je tiež aj to, že to celé nie je prepchaté nechutnými samoúčelnými gore scénami, i keď nejaké samozrejme nemôžu chýbať. To by predsa nebol maestro Lucio Fulci. **** (14.04.2008)

Typickej horor ze sedmdesátejch a osmdesátejch let se skvěle strašidelnou hudbou a totálně krutejma gore efektama. Ostatně režisér si to fakt dával a skoro bych až řek, že se v těch brutálně kravejch, až skoro nechutnejch scénách vyžíval, něco jako Peter Jackson v Braindeadu. Co se týká příběhu, tak už sem určitě viděl lepší, ale o napjatou atmosféru fakt neni nouze a tak i když sem se teda moc nebál, tak sem si ten horor docela užil, teda až na toho kluka, toho sem nesnášel od prvního záběru, ten jeho hlas píštivej byl naprosto šílenej, ale nakonec i na něho sem si zvyk (10.07.2007)

Pochmurné podzimní počasí a bezútěšné prostředí zrušeného hřbitova s náhrobky mezi žlutavým spadaným listím zahušťují už beztak hustou atmosféru. Lokace domu je dokonale vybraná, na osamělém místě u lesa, stranou mimo hlavní silnici, což zvyšuje ztísněnost pocitu, že tady se člověk pomoci nedovolá. A samotný dům, postavený ve starém stylu, je jako stvořený pro nějaké satanské rituály či blackmetalové dýchánky :o)). Tenhle film je tak krásně strašidelný a dobrý, že by se klidně obešel i bez těch gore scén. Paradoxně právě jejich až přílišna naturaličnost a propracovanost mi tu neseděla, narušovala mi tu krásně tajemnou atmosféru. Ale co bych si stěžoval, drsné násilí vždycky k Fulcimu patřilo a ještě musím Maestra pochválit za ten krásný, nejednoznačný závěr. (28.09.2003)

Dům u hřbitova mě nikdy nebral. Sice má správně pošmournou atmosféru raných osmdesátek i novoanglického podzimu, fajn barák (ve kterém o 7 let později natočil Lenzi podobný Ghosthouse 3), pár pěkných záběrů, nějaké to gore a výrazná děcka (výborná Silvia Collatina), ale dějově to je přece jen až moc dietní a natahované. (22.01.2022)

Aj aj aj. Pane Fulci, jestli mě tam dole v pekle slyšíte. Jak jste mohl pokazit tak výborný děj. Prostorný dům někde u hřbitova a do toho depresivní podzimní počasí. Čekal jsem mnohem více, protože na tento snímek všichni pěli samou chválu. Vždyť z toho šel udělat hit mezi horory. Nechápu, co se ostatním divákům na tomto snímku líbilo. Mě skoro nic. Možná trochu jen Dr. Freudstain, který vypadá fakt hrozivě. Vraždy jsou brutální, ale velmi nechutné. Jelikož je to 5. film, který jsem od Fulciho viděl, tak mě ty brutálnosti a nechutnosti už ani nepřekvapili. Jinak bych se z toho asi pozvracel. A to mám doma zakoupen ještě film Koncert hrůzy. Ale myslím si, že si ho asi nikdy nepustím. Fim Dům u hřbitova si budu pamatovat jen díky tomu, že jeden italský režisér pokazil velice zajímavou zápletku. (19.09.2008)