Zombi 2

Pomalý, ale atmosferický rozjezd, který je zakončen sympatickým krvavým masakrem v italském podání. Fulci me ještě nikdy dřív tolik nebavil. A to nemluvím o scéně zombie vs. žralok. Nahá a samozřejmě hezky vybavená potapečka je napadená zombíkem (neptejte se mě jak se dostal na dno moře), kterého následně inzultuje žralok. Vpodstatě poetika. (07.03.2007)

Existuje brak, ktorý neponúka nič iné, iba znechutenie nad stratou času. No a potom brak, ktorý napriek viac či menej poľutovaniahodným výkonom v príslušných filmových profesiách je schopný ponúknuť vyšší stupeň intenzity zážitku než ktorékoľvek špičkové štúdiové áčko. Fulci dokáže navodiť tak fascinujúcu atmosféru, že s pokojným svedomím môžete zabudnúť na tzv. "civilizované" hviezdičkovanie. Do newyorského prístavu, kde vo dne i v noci nepretržite húkajú lodné sirény zablúdi opustená loď s nemŕtvym v podpalubí (rád by som vedel, či by to autor rovnako brakového Nosferatu považoval za poctu). Keď sa dej presunie na Antily, sirény sú vystriedané hypnotizujúcim bubnovaním, ktoré akoby vychádzalo z neznáma - žiadneho domorodého bubeníka nevidno a k tejto obrazovej "poéme" to ani nie je potrebné, rovnako ako vysvetľovanie čohosi, čo by nemalo byť vysvetlené (a ani nesmie byť). Žralok a trieska v oku sú síce erbové, na cintorín španielskych conquistadorov však nemajú. Z plytkých hrobov sa po 400 rokoch neznesiteľne pomaly vynárajú kostry oblepené hlinou (konečne sa nejaký autor zombie masiek inšpiroval kapucínskymi katakombami v Palerme). Divák sa môže ich očami znovu pozrieť na Nový svet - zemina a piesok steká po objektíve kamery, prepúšťajúc čoraz viac ostrého svetla. Posledný, najdlhší, majstrovský záber zahŕňa - tak ako klasické maliarstvo - tri priestorové plány. Akcia, ktorá sa v nich odohráva, svojou gradáciou, protipohybom a bizarnosťou ulahodí každému vyznavačovi kultivovanej štylizácie a filmárčiny. Do toho všetkého hrá hudba, ktorej kostra evokuje monotónny disco rytmus, zatiaľ čo celková kompozícia nejaký pochmúrny renesančný madrigal. PS: Scenár k filmu bol hotový ešte predtým, než sa Romerov "Úsvit" stihol presláviť, takže o nejakom príživníctve zo strany autorov sa hovoriť nedá. Zo strany producentov, ktorí z filmu voľbou názvu urobili pseudosequel, áno. (05.07.2007)

Film tak krystalicky špatný a prvoplánový, že se na něj nelze skutečně zlobit. Máte-li slabost pro nezkrotný zombie apetit, trochu toporné a kečupem obdařené italské gore a řadu klasických žánrových výjevů doplněných o exotické prostředí a Fulciho bezmeznou fantazii při psaní těch nejabsurdnějších (žralok vs zombie) i nejkvalitnějších (detailní propíchnutí oka z perspektivy "lovce i kořisti") béčkových scén, může se z vašeho pohledu klidně jednat i o absolutní vrchol této oblasti neseriózního filmového umění. Moje blbost, že podobné ptákoviny moc nevyhledávám a všechny ty delikátní detaily jsem pod tíhou silného amatérismu, všudypřítomných nelogičností a nemožného chování postav zkrátka nedokázal docenit. Mohl jsem se totiž opravdu skvěle pobavit.. 50% (28.03.2014)

Fulciho celkem vydařená řezničina plná zombíků. Zpočátku se film rozjíždí pomalu, ale jakmile čtveřice hrdinů dorazí na hledaný ostrov Matool, začíná boj o život s hromadou oživlých mrtvol. Kamera si libuje v detailních záběrech kousnutí či ustřelených hlav. Hlavní hrdinové nemají proti přesile šanci a jedna z mých favoritek Olga Karlatos, v roli manželky lékaře Paoly, se stane doslova "švédským stolem" zombíků. S ohledem na dobu natáčení, to určitě patří k těm lepším hororům. Italská klasika určitě nezklame a závěr filmu je to správné co k hororu patří. (16.01.2014)

Pro mně první setkání s Luciem Fulcim a nemůžu říct, že bych byl zklamaný. Fulci svého přízviska ´král smrti´ sice dostál až v poslední půlhodině filmu, ale do té doby je i tak na co se dívat. Především přibližně v polovině filmu je tu nesmírně půvabná, pro mně osobně nechtěně komická, scéna souboje zombíka s asi 2-metrovým žralokem. Ačkoliv ta scéna je dost krátká, rozhodně stojí za vidění, nic podobnýho v jiným filmu neuvidíte. Dále jsou zde menší náznaky morbidních "chuťovek", ale ta pravá řežba začne asi 20 minut před koncem. Zombie piknik nad čerstvou mrtvolou, deserty pro zombíky v podobě Molotovových koktejlů, občas krev stříká vesele na všechny strany, zombíci jsou veselí, hraví a chtějí se mazlit :o) Závěrečný záběr na pochodující zombíky vstříc Manhattanu a absence klasického "hepáče" je velmi uspokojivý. (21.09.2003)