Hamburger Hill

Zase trochu jiný pohled na Vietnam. Film je, po úvodních minutách zasvěcených drobnému představení osazení čety a kusém přešlapování na místě, jedna velkolepá řezničina ve jménu dobytí bezvýznamného kopce. Postavy jsou tu skutečně poměrně dost anonymní a málo prokreslené, ale nebál bych se tipovat, že je to úmyslem. Zapadá to totiž do celé koláže filmu, kdy voják je jen ono maso do mlýnku. (13.10.2015)

Pre mňa tento film nič nové nepriniesol, ale zato ani neurazil. John Irvin sa snažil (aj na základe vlastných zážitkov) realisticky zachytiť atmosféru vojnového besnenia a ja len konštatujem, že sa mu to podarilo na výbornú. Trošku mi však vadili priemerné výkony ešte vtedy nie moc známych hercov a slabá dejová línia, ale na druhej strane to film vyvažuje realistickým zobrazením bojových scén a už zmienenou atmosférou v duchu reklamného sloganu na film "While the rest of the world wondered why, the Screamin' Eagles fought and died in the fiercest battle of America's bloodiest war." (29.07.2008)

Příšerný válečný film. Nemyslím, co do obsahu (bylo to určitě v realu horší), ale jak vůbec lze takovou hrůzu a beznaděj dát na filmové plátno ? Byla to určitě jedna z těch "zbytečných válek", takový ten mlýnek na maso, aby se vyzkoušely nové zbraně a dobylo nějaké území ( v tomto případě kopec), který byl z hlediska důležitosti absolutně nedůležitý a z hlediska územní stratégie Američanům absolutně na 2 věci : na nic a na hovno. (27.02.2013)

Snímek sice stojí ve stínu slavnějších bratříčků jako je Četa nebo Olověná vesta, ale určitě si nezaslouží zajít prachem. Hamburger Hill nejde do hloubky konfliktu ani se nesnaží pohybovat v psychologických rovinách jako výše zmíněné filmy, spíš nám přibližuje v plné "kráse" bitvu o strategicky důležitý kopec. Příběh vpodstatě chybí a postavy se nijak nevyvíjí (popravdě jsem se v nich občas ztrácel), film se spíše soustředí na akci, která je na rok vzniku povedená a neztratila by se ani v dnešní konkurenci. Samozřejmě se nestřílí celých 110 minut a boje jsou prokládány tradičním rozmluvami vojáků. Narozdíl od Údolí stínů se nejedná o patetické kecy, například mapování protiválečných nálad ve Státech jedním z vojáků na mě dost zapůsobilo. Na odfláknutý dabing jsem si zvykl a po chvíli jsem ho už ani nevnímal. Tento film by měl vidět každý kdo se o vietnamskou válku zajímá, výsledné hodnocení už je pak jen na něm. (18.04.2009)

Vypadalo to na ambiciozní válečný film, ale na to se dá po zhlédnutí zapomenout. S herci jsem problém neměl, ale se zhola průměrnou, místy zmatenou a nijak nápaditou režií Johna Irvina, ano. Bojovým scénám se vyhýbal a v dialogových scénách to bylo na ručník. Film se nepříjemně vlekl a nějaké peklo nebo vřavu jsem pociťoval tak maximálně u sebe. Závěrečné titulky byly pro mě vysvobozením. A bylo mně jedno, jestli hrdinní američtí vojáci bojovali proti žlutému, modrému, nebo fialovému nepříteli. Tento slabý odvar válečného filmu si už stejně nikdy nepustím. Jednoznačně kategorie B a níže. 40% (19.02.2011)