Narozen 4. července

Ron Kovic ač se narodil 4. července je rozeným smolařem. Osud si s ním nepěkně zahrává a tak místo aby prožil lásku jde sloužit do Vietnamu. Z nadšeného bojovníka, který obhajuje vlastenectví a nutnost válčit za lidská práva kdekoli na světě se stává po těžkém zranění až fanatický odpůrce války. Ron Kovic neměl v životě potřebné štěstí. Oliver Stone se umí krásně šťourat v nepříjemných amerických tématech a tímto snímkem svou pověst jen potvrdil. (04.05.2007)

Jakživ by mne nenapadlo, že nějaký film bude nejvíc znepokojující svým happy endem. Narozen 4. července takový má. Těžko si představit jízlivější zakončení příběhu „zrazeného“ válečného hrdiny – Stoneovou perspektivou nakonec pouze další oběti obrovského mlýnku na maso. Celkem by mě zajímalo, zda-li s takovou pointou souhlasil samotný Ron Kovic, hlavní hrdina filmu, autor knihy a spoluautor scénáře. Film mapuje jeho životní cestu od mladické naivity, touhy být nejlepší a dělat vše pro svou vlast, přes válečné zranění, které jej upoutá na lůžko a zprvu přiměje opovrhovat všemi „nevděčnými“ kritiky války ve Vietnamu, až k závěrečnému procitnutí, uvědomění si, co mu služba vlasti dala a co vzala a přidání se k zástupu tvrdou silou potlačovaných demonstrantů. Stone kritizuje Spojené státy způsobem drsným a nevybíravým, nicméně ne vulgárním. Jenom občas příliš tlačí na pilu, například v patetické scéně s mlácenými demonstranty, jinak si vystačí s méně podbízivými prostředky. Stačí záběr na pomočenou a pozvracenou podlahu, následný švenk na ochrnutého a bezmocného Kovice, který v tom sajrajtu málem leží, a zbytek už si každý domyslí. Jedním z důležitých motivů jsou hamburgery s „děravým“ masem uvnitř: lákavý zevnějšek a uvnitř něco, co jsme nečekali: velká prázdná díra a s tím související lež, přetvářka a vlastně i jakási lhostejnost a smířenost, protože tyhle burgry jdou dobře na odbyt. Samotné poselství bylo pro Stonea tentokrát bohužel důležitější než způsob, jakým nám jej sděluje. Režie není nikterak světoborná, neklidná kamera Roberta Richardsona mi šla místy vyloženě na nervy a hudba Johna Williamse zůstala ostudně nevyužita (že by pro přílišnou „američnost“?). Není zde žádná velká, do paměti se vrývající, scéna, Tom Cruise ostatně není žádný velký herec, 150 minut je proto příliš. 75% Zajímavé komentáře: Niktorius, wipeout, Bobek15 (17.01.2008)

Oliver Stone znovu poukazuje na peklo Vietnamskej vojny skrz vidiny vlastných osobných zážitkov a tým filmu dodáva väčšiu autenticitu. Tom Cruise znovu dokázal, že nie je len značkovým panáčikom v hollywoodskom priemysle a svoju úlohu traumou postihnutého vojaka zvládol dokonale. V podstate nemám čo vytknúť, hoci kratšia stopáž by neuškodila a nepoložilo ma to na lopatky až tak ako niektorých tu prítomných. Okrem toho, slabšie hodnotený film Obeti války so Seanom Pennom ma nadchol trochu viac. (22.06.2010)

Jak sam Oliver Stone rekl, v Cete doved vojaky do Vietnamu a bylo nacase je dovest zpatky. A povedlo se mu to perfektne. Pribeh je hodne promakanej a sviznej, takze se porad deje neco zajimavyho, at uz to je detstvi, Vietnam, navrat a deprese nebo boj proti vlade, porad se deje neco zajimavyho a originalniho, protoze takle pojatej film o valce jsem asi jeste nevidel. Oscary za rezii a strih jsou naprosto opravneny, jeste bych prihodil za hudbu, ktera byla vyborna a klidne bych ho dal i Cruisovi, kterej sice s knirkem a dlouhejma vlasama vypadal smesne, ale hral perfektne. Jedinou ani ne tak vytku, ale spis pripominku, mam ke kamere behem casti ve valce, prisle mi silene rozklepana a jakoby kameraman neustale hledal herce a maval s kamerou, takze vysledek byl trochu zmatenej, ale mozna to byl ucel, protoze chteli ukazat, v jakym chaosu se bojovalo. Oliver Stone ani tentokrat nezklamal. (08.06.2006)

Největší slabinou snímku je, že tvůrci přesně nevěděli, na co se chtějí soustředit. Počáteční mladická nerozvážnost a nadšené hopsnutí do války by mohlo naznačovat, že se dočkáme nějaké velké bitvy. Stone nám však naservíruje jen několik málo záběrů z Vietnamu a obratným střihem se dostaneme do nemocnice. Jenže pokud nemáte základ pro pochopení a soucítění s hrdinou, co ve válce prožil, ve zbytku filmu to nelze dohnat. Takže ty části, které mají tlačit na city, se pak snaží vynahradit (mnohdy úspěšně) Williamsova hudba. Zde prostě ta „ztracená generace“ (a kontrast mezi prvotní rozjařeností a následným prozřením a skepsí z války, politiky, postoje občanů k veteránům) není tak dobře vykreslená jako v Lovci jelenů. Stone se též neubránil stát mimo děj a svůj film pojal spíše jako protiválečnou agitku. Zaujaly mě ty známé výkřiky (zfanatizovaných) jedinců do davu o tom, jak je válka špatná. To, co se zde bere naprosto vážně, perfektně vystihuje Forrest Gump, a o to víc je snímek úsměvný. Ale to je tak vše, co se dá 4. červenci vytknout. Má to atmosféru, kvalitní kameru a hlavně toho geniálního Cruise!! (27.06.2006)