School Is the Foundation of Life
Režie:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrají:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (více)Obsahy(1)
Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…! Je celkem zbytečné tázat se, proč jsou filmy ze studentského prostředí tak oblíbené u diváků všech věkových kategorii. Každý z nás prošel (či právě prochází) nějakou školou a ve studentských filmech hledá odraz svých vlastních vzpomínek nebo čerstvých zážitků. Studující mládež pronikla do českého filmu mnohokrát. Ve 30. letech minulého století to byly především sentimentální historky o prvních láskách a popletených profesorech. Režisér Martin Frič natočil v druhé polovině třicátých let dvě výborné veselohry Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše, které byly inspirovány romány Jaroslava Žáka, dokonalého znalce středoškolského prostředí. Oba snímky dodnes patří k divácky nejúspěšnějším snímkům. Škola základ života má prostý děj, dokonale však vystihuje jednotlivé typy studentů i profesorů. Ladislav Pešek se představil v nezapomenutelné roli studenta, který neopomine jedinou příležitost k rošťárně, František Filipovský naopak hraje podlézavého šplhouna a udavače, Antonín Novotný zase obletovaného školního krasavce. Jejich důstojné pány profesory si s chutí zahráli František Kreuzmann, František Smolík, Ladislav Boháč, Jaroslav Marvan a Václav Trégl. Ředitele gymnázia si poté zahrál Theodor Pištěk. (Česká televize)
(více)Recenze (408)
Ne tak dokonalá jako "Študákova duše", přesto výborná komedie, plná nezapomenutelných scén, nesmrtelných hlášek, nezapomenutelných figurek (i když na Máňu by člověk raději zapomněl). Navíc ten jalový závěr hromadného úprku ke šťastným zítřkům vzhledem k roku vzniku působí až mrazivě a dává celému filmu zcela nový rozměr. ()
"Kdo napsal tuhletu sprostotu?" No jo, česká klasika. Akokoľvek budete namietať, že nemáte radi staré filmy, čiernobiele filmy, české prípadne slovenské filmy, musíte uznať, že tento film sa klasikou stáť musel. Každý z nás(teda väčšina) do školy chodila a zážitky má určite každý podobné, prípadne ešte lepšie. Paleta rôznych pováh profesorov je pestrá, preto je stále na čom sa baviť. Výhorky, odpovede pred tabuľou, vystrájanie cez prestávku...na túto tému by mohlo vzniknúť X úspešných filmov, napriek tomu sa dnes točia úplné nezmysly. 80%. ()
Omluvte prosím můj chorý smysl pro humor, ale já se až zas tak moc nebavil. Co se týče originality a vtipnosti tak o trochu horší, než Cesta do hlubin študákovy duše. Nemohu si pomoci, ale jak v takovýchto filmech nehraje český král komiků Vlasta Burian, ztrácí pro mě film ten správný komediální náboj, bohužel. ()
Jo, je to hezké, autentické, svým způsobem i vtipné, technicky dokonalé, ale zároveň tak moc prošlé a mimo dnešní dobu. Chápu, že starší generace, která na tom vyrůstala, to zbožňuje, ale porevolučním lidem už to vlastně nemůže nabídnout vůbec nic kromě té nostalgie. Objektivně tomu není co vytknout, subjektivně je to o ničem. 75% ()
Taky tak rádi vzpomínáte na léta strávená ve školních lavicích? Na nenáviděné, profesí deformované profesory? Na památné výroky, trapasy a první lásky? O tom všem tento film je a ačkoliv se jeho děj odehrává před více než sedmdesáti roky, stále má čím pobavit. V pestré přehlídce kantorů jistě najdete jednoho i více s charakterovými vlastnostmi podobnými kantorům vaším. Je tady věčně dezorientovaný matikář, ultrapřísný němčinář i ředitel celého ústavu vzdáleně připomínající mrože. Jsou tady nezapomenutelné hlášky („Muška jenom zlatá!“) pronášené výbornými herci a celkový dojem z této vydařené veselohry kazí jenom otřesná zvuková i obrazová kvalita. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Zloděj kol ()
Galerie (6)
Photo © UFA
Zajímavosti (29)
- Není doloženo, zda noviny „Řev septimy“ skutečně existovaly. Je však pravdou, že nejedna škola si vlastní periodika vydávala, dokonce i v dobách socialismu měly střední školy vlastní bulletiny pro vnitřní potřebu (například někdejší SEŠ sady N. Krupské, dnes OA Heroldovy sady vydávala časopis SEŠka). Z doby, kdy byly filmy natáčeny, se podařilo sehnat výtisk novin nazvaných „Řev študáctva“, obsahem hodně podobným filmovému „Řevu septimy“, a nelze s ohledem na jeho náplň ani vyloučit, že se autor Jaroslav Žák z podobných vydání inspiroval. (Robbi)
- Jaroslav Průcha, který hraje otce studenta Benetky, je v úvodních titulcích uveden jako „Fr. Průcha“. (milad80)
- Prvú verziu scenár napísal Jaroslav Žák už v marci 1938, ktorý sa pri písaní riadil úspechom divadelnej hry ponechal v scenári všetky dialógy a situácie, ktoré sa stretli s priaznivou odozvou u publika. Zachoval študentský slang. V autorskej explikácii sa Žák vopred dištancuje od filmovej verzie, pokiaľ bude prezentovať „príbeh mladých sŕdc s happyendom a plynúcimi obláčikmi“ a nie o snahu vystihnúť verne stredoškolské prostredie. Túto verziu scenára odovzdal Žák Martinovi Fričovi ako svoju scenáristickú prvotinu k úpravám, ktoré boli Žákom vopred očakávané a povedal: "Udělal jsem to raději delší a nechal tam všechny dialogy, které měly na jevišti úspěch. Škrtat se může vždycky, tak ať máte hodně materiálu.“ (Raccoon.city)
Reklama