Insidious 2

Ani sa nedivím, že Wan sa rozhodol dať si hororovú pauzu, pretože sa zdá, že svoj kvalitatívny hororový prínos vystrieľal vo svojich prvých 3 hororových bombách (Saw, Dead Silence, Insidious) a teraz už tak trochu iba varí z vody. Tento rok má síce už druhý hororový hit, no nahráva mu hlavne to, že jeho počiny sa dostanú aj k ľuďom, čo o horory ináč ani nezavadia a následne sa z toho chtiac-nechtiac vyvrbí prechválená vec. Ale nevadí, ja Insidious 2 síce hodnotím vcelku vysoko a kladne, no je to za jeho čiastkové hororové momenty / scénky / úseky, rozhodne nie za výsledný dojem, ktorý mi príde dosť rozporuplný a neuspokojivý, nehovoriac o tom, že (subjektívne) som v tomto roku videl už minimálne desiatku lepších hororov, ktoré o takomto prijatí a „sláve“ nemôžu ani len snívať. (09.12.2013)

Vždycky, když režisér uvěří iluzi vlastní geniality, nastává problém. Stalo se to Woody Allenovi a stalo se to i Jamesi Wanovi. Jen Wanovi se to z pochopitelných důvodů stalo mnohem dříve. Jeho pokračování "hororu, který každý viděl, ale po týdnu si z něj nic nepamatuje" je velmi nepřekvapivě opět přesně takové, jen už to nemá ani punc té jednorázové zábavy. Je to jen nudné (málem jsem v kině usnul) a občasné lekačky už působí vyloženě směšně. Dějově to je jako u Wana vždy nedotažené, stereotypní. Bublina splaskla. Rutina. Průměr. (07.11.2013)

Oproti úvodnímu dílu mi připadá, že Insidious 2 trochu strádá ve vystavění příběhu, ale jinak se stále jedná o poctivou, hororovou žánrovku. Nyní s přídavkem humoru a také četným výskytem (předpokládaných) lekaček a ostatních děsivých scén, které mě jedna za druhou postupně na chvíli odrovnávaly:) Darth Maul se zde sice neukázal, ale závěr snímku dává tušit, že jeho kralování ve světě "za zrcadlem" ještě možná tak úplně neskončilo:) (12.03.2014)

Ták, a máme to za sebou. Finálny zlom vo Wanovej kariére, a veľkolepá rozlúčka s hororovým žánrom (aspoň dočasne). Dvojka má ten problém, že sme už všetko raz videli, a tak hlavným ťahákom je tentoraz príbeh. Atmosféra je o niečo slabšia, a po prvý krát si začínam plne uvedomovať slabiny Whanellových scenárov, teda miernu opotrebovanosť a nutnosť silného reťazca infarktových scén (keďže mu kvalitná scenáristika robí malé problémy), ale práve toto v prvom Insidious vyšlo na jedničku. Druhá kapitola sa snaží zabodovať bez toho, je vlastne výpravnou púťou za hľadaním stratenej duše, a tak sa musí improvizovať, čo znamená menej kvalitných ľakačiek a opatrnejší postup príbehom. Škoda, že najlepšou ľakačkou celého filmu je zopakovaná scéna z minula - a dokonca aj Bishara mi začína pripadať, ako by len recykloval svoje klasické motívy. Sečteno a podtrženo, jeden z najlepších hororov roka, ale je vidieť, že na V zajatí démonov si dal záležať viac. (24.01.2014)

Opravdu to nechápu. V zajetí démonů ukázal nejprofláklejší současný Bubuťaman, že dobrý horor natočit opravdu umí, a tak jsem naivně uvěřil, že si v další kapitole Inshitdious konečně začne pořádně vyskakovat. Nestalo se. Je to opět jen narychlo splácané, tupé, omleté a nudné Mistrovství světa ve skřípání dveřmi a sáhodlouhých procházkách v potemnělých chodbách cigánských baráků, plné pseudoastrálních sraček. Vyděsil jsem se akorát jednou, a to hned při úvodních titulcích, když jsem uviděl, že v tom má prsty i obřezaný autor Abnormálních Pasivit Orál Feli. Nedbal jsem, doufal jsem a akorát jsem se nasral, neboli jak pravíme my, klasiky vzdělaní latiníci a erudovaní filmoví kritikové "Veni, vidi, vpiči!". Tři krátké bafy moukou popatlaných, sešklebených xichtů na stoosm minut reklamy na špatně namazané panty a opravdu důkladných temných studií oprýskaných, plesnivých stěn nuzně svítící baterkou, to je na vystrašení a zabavení verbala opravdu málo. Možná, kdyby si na tom někdo pořádně zařádil nůžkami, mohla z toho být alespoň príma dvacetiminutová epizoda Příběhů ze záhrobí. (08.12.2013)