Insidious 2

Nemám nič osobné proti Wanovi ani vlne ducharín, ktoré stvoril. Je to aj jeho zásluha, že skončila tá odporná éra plná exploatačných nechutností a remakov. Ale toto prosím nie. Chápem, že Insidious 2 funguje v kine, no je to len lunaparková prehliadka ľakačiek doplnených o prvoplánové variácie motívov zo starých hororov (klasické duchariny, Psycho, či The Shinning). Hereditary je prvotriedna ducharina, The Pact je prvotriedny horor postavený na ľakačkách. Toto je generická vata. (03.11.2018)

Kdyby mi džin udělil jedno přání, tak bych si přála, aby se James Wan nikdy nerozhodl být režisérem. Ale jsem si vědoma toho, že tak, jako je zlo o sobě věčné, tak i zloscénáře nakonec vždy najdou někoho, kdo jim dobrovolně věnuje část své duše. Lehce mě pobavila scéna, kde Josh vyráží dveře a tak. A pak ještě že Patrick Wilson je v tom stařeckém make upu přitažlivější než v běžné vizáži. Ale nestačí to, nestačí to, nestačí to vůbec na nic, ani na pokřivený úsměv. (A za ty ustavující záběry baráku bych vážně sekala ruce.) (16.12.2013)

Když jdu do kina jako běžný smrtelník, co páchá hříchy vyhazováním oslabené koruny za filmy, vybírám si místo podle toho, jak daleko ode mě bude plátno. Zatímco jdu-li na projekci jakožto člen božstva ČSFD, musím si křeslo, chca nechca, vybrat podle toho, jak daleko ode mě budou lidi, u kterých mi na radaru bliká červený nápis "Jsem křupan a nebojím se to použít." Fascinuje mě, jak 200 lidí dokáže konsternovaně čumět na trailery a upoutávky, i reklama na psí lejno se hltá jako čerstvě upečená husa, ale jakmile naběhne povel "nezapomeňte film ohodnotit na ČSFD", ozve se znělka a do sálu vstoupí první scéna filmu, těch stejných 200 lidí začne šustit, trhat, lámat, syčet, chřoupat, mlaskat a žvanit, jako kdyby dva roky nejedlo a pět let se nevidělo. A já si vždycky v takové chvíli vzpomenu na poslední větu z e-mailu s kódem, která zní: "Přejeme ti pohodový filmový zážitek ve společnosti největších filmových fanoušků. Tvoje ČSFD.cz." O Insidious 2 vám napíšu jindy, po druhé projekci; až zjistím, kdo z trojlístku já, James Wan a křupani udělal chybu. (15.11.2013)

Nejprve musím říct, že jsem se na pokračování jednoho z nejlepších hororů strašně těšil, dokonce jsem se snažil vytvořit patřičnou atmosféru, abych to mohl hltat plnými doušky. Čekal jsem opět parádní lekačky, kterých bylo bohužel méně, takže jsem byl docela zklamán, ale když to tak vezmu, tak tentokrát byl děj o hodně propracovanější a závěr všechno dokonale objasnil, takže za tohle dávám Wanovi obrovský plus. Pořád si nejsem jist, zda si zaslouží plné hodnocení, přeci jen jsem očekával větší bu bu bu, i když všechno ostatní bylo naservírováno skvěle. (19.01.2014)

Není to tam. Odchod k sérii Rychle a zběsile se pro Wana ukazuje být tak trochu záchranným kruhem, který mu jedno z největších hollywoodských studií téměř na poslední chvíli hodilo. Po několikáté za sebou už prostě tyhle nalajnované duchařské archetypy stoprocentně nefungují, nebaví, a začínají kupodivu i mírně vyčpívat. První hodinu jsem se vážně nebavil, všechno už jsem to viděl nejméně stokrát. Vše zachraňuje atmosférický konec, který má po dějové a "vysvětlovací" stránce naštěstí stále co nabídnout (démonická mytologie JE vděčné téma, jen se na ně musí opatrně), a pochopitelně nadmíru líbivý režisérský talent. (07.11.2013)