Insidious 2

Dvojka sice jedničku zpětně uvádí do souvislostí, vysvětluje kontext i původ zla. Je tu nicméně jedno velké ALE - už to není moc horor, thrillerové pasáže nepřináší nic originálního a citelný je především nevyužitý potenciál Joshovy postavy, ze které se dalo subjektivizujícím pohledem a hlubším vnořením do myšlenek vytěžit daleko více (ztracená duše vs. démon, který ovládá tělo viz např. Pavučina snů). Trojka by podle mě už neměla vzniknout, protože tohle téma je vyčerpané a bude se jen dále recyklovat jako u série Saw. (23.11.2014)

Není to tam. Odchod k sérii Rychle a zběsile se pro Wana ukazuje být tak trochu záchranným kruhem, který mu jedno z největších hollywoodských studií téměř na poslední chvíli hodilo. Po několikáté za sebou už prostě tyhle nalajnované duchařské archetypy stoprocentně nefungují, nebaví, a začínají kupodivu i mírně vyčpívat. První hodinu jsem se vážně nebavil, všechno už jsem to viděl nejméně stokrát. Vše zachraňuje atmosférický konec, který má po dějové a "vysvětlovací" stránce naštěstí stále co nabídnout (démonická mytologie JE vděčné téma, jen se na ně musí opatrně), a pochopitelně nadmíru líbivý režisérský talent. (07.11.2013)

Vždycky, když režisér uvěří iluzi vlastní geniality, nastává problém. Stalo se to Woody Allenovi a stalo se to i Jamesi Wanovi. Jen Wanovi se to z pochopitelných důvodů stalo mnohem dříve. Jeho pokračování "hororu, který každý viděl, ale po týdnu si z něj nic nepamatuje" je velmi nepřekvapivě opět přesně takové, jen už to nemá ani punc té jednorázové zábavy. Je to jen nudné (málem jsem v kině usnul) a občasné lekačky už působí vyloženě směšně. Dějově to je jako u Wana vždy nedotažené, stereotypní. Bublina splaskla. Rutina. Průměr. (07.11.2013)

Zhlédnuto v kině. Chtělo by se až napsat "volejte sláva a tři dny se radujte!". Insidious: Chapter 2 je totiž, pokud ne lepším, tak rozhodně stejně dobrým filmem, jako byla jednička. A nejen to, ukazuje se, že Wan je, co se týče pokračování, machr. Už dlouho jsem neviděl pokračovaní HOROROVÉHO filmu, které by se nedalo nazvat zbytečné. Viděl jsem zábavná pokračování, špatná, ale tohle je dost možná první hororové pokračování, kdy tvůrce rozvíjí původní příběh do krásně zvrácených a děsivých detailů, aniž by se do toho nějak zapletl (teda, počkám, co na to poví pánové ze CinemaSins či ScreenJunkies, pokud vůbec něco) či úplně pohnojil, hodně slušně řečeno, první díl. Upřímně můžu říct, že jsem si tento film užil stejně, jako předchozí. Nemám důvod váhat s hodnocením. P. S. A přál bych vám někdy zažít Skoty v kině. Byl jsem v plném kině a pár sedaček nalevo ode mě seděl týpek s hodně silným akcentem, který pokaždé, když se něco mělo stát, řekl: "Oh, come on now!", a pak se za pár vteřin lekl. :-) (14.11.2013)

AMITYVILLE potkává PSYCHO. Totéž co jednička - řemeslně zdatně natočená hromada klišé, lekaček a Whannelových/Wanových trademarků (panenky) s vydatným rozvíjením mytologie originálu. Patrick Wilson se pěkně mrazivě usmívá a Rose Byrne sice nemá co hrát, ale permanentně vyděšený výraz jí sluší. Z žádné Wanovy duchařiny jsem si zatím na prdel nesedl, ale v rámci žánrové zábavy všechny nadprůměrně pobaví. (06.01.2014)