Režie:
Jérôme EnricoScénář:
Jérôme EnricoKamera:
Bruno PrivatHudba:
Michel OchowiakHrají:
Bernadette Lafont, Carmen Maura, Dominique Lavanant, Françoise Bertin, André Penvern, Jean-Baptiste Anoumon, Axelle Laffont, Paco Boublard (více)Obsahy(1)
Paulette je zapšklá stará babka žijící sama v paneláku na předměstí Paříže. Důchod má malý, exekuce jí zabavila skoro všechen nábytek, odstřihli jí telefon a ona neví, jak dál. Jednoho večera se stane náhodným svědkem pochybného obchodu. Vidí v tom znamení osudu a rozhodne se, že začne prodávat hašiš. A proč by ne? Paulette byla kdysi cukrářkou. Její smysl pro obchod i kuchařský talent jsou pro ni dostatečnými trumfy, aby našla originální řešení k provozování svého nového „povolání“. Přesto ale není jednoduché stát se ze dne na den dealerem! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (197)
Perníková babka. Francúzi na to išli s nemravným šarmom, ale chcelo to viac dravosti a gangsterského čierneho humoru. Nápad nebol zlý, no chýbala tomu hutnejšia realizácia, babka to herecky zvládala a tak bola škoda nevyužitého potenciálu. Inak ale nápadité a hlavne svižné, no a skončí to celé skôr, než si uvedomíte, že to začína byť otravné. 60%. ()
Hezký, milý, vtipný film podobného rázu jako Bílá vdova. Na to, že jsou babči dávno v důchodu, tak dokáží pobavit a rozesmát úplně stejně (možná i více, protože jim to prostě věříte) než nějací trapní mlaďáci v rádoby vtipných teen komediích. Za mě 3* + jedna osobní bonusová. Konečně jsem se zase pořádně zasmál. ()
Standart francouzské komedie. Po pár dobrých nápadech v úvodních minutách se to brzy přelomí pouze do otravnosti a trapnosti. Amsterodamské vypointování považuji za vyloženě slabé. Navíc velmi nemám rád filmy s přihlouplými mafiány, drogovými dealery a jinou podobnou rádobydrsnou havětí se kterou si nakonec vytře řiť ten největší lulan. 40% ()
Francouzské komedie jsou většinou u nás přijímané velmi dobře, umí se nám zkrátka trefit do vkusu a ani já nejsem výjimka. Bohužel takhle "komedie" výjimka je. Nesympatickou hlavní hrdinkou (představitelkou i charakterem) počínaje, trapným humorem a doslova hloupým příběhem konče. Za jednu scénu s černým zpovědníkem dávám jednu hvězdu, za víc to nestojí. ()
Roztomilá přeháňka, který v závěru drobánek přerostla. Bernadette Lafont mi dost připomínala Ninu Divíškovou (ND je o dva roky starší) a byla tím sympatičtější, čím "věrohodnější" skutky ve jménu barevných eurobankovek páchala. Nečekejte moc, ale i absence smutných motivů může v dnešním předramatizovaném kině dost potěšit. Festival francouzských filmů 2012, Brno, Art s nádechem exkluzivity, film půjde do domácích (francouzských) kin až v lednu 2013. ()
Reklama