Komorník

Vtip dokončím za film "...cunt is tight." Vlastně jsem překvapenej, že při tom, jak očividně byl film přestříháván tak devětsetkrát a ještě k úplně jinému vyznění to relativně na sebe navazuje a dává smysl. Leč na jakoukoli morální ambivalenci se to tentokrát definitivně vykašlalo a místo toho se díváme spíš na ódu na Demokraty, přesně podle stylu "Yes we can.... No, you can!" Je z toho bolestivě vidět, že to měl být úplně jiný film - tvrdší, s ujasněným názorem a nekompromisnější. Viz v traileru naznačená přestřelka mezi policí a Černými pantery - zde celá organizace omezena na bandu teoretiků jak z kavárny Jericho. Tarantino by se mohl zmínit o tom, že zkrátka studio využilo tří submisivních hrbolků negří lebky Lee Danielse, mě asi nejvíce bavily karikatury prezidentů přesně dle blue state vidění - sympatický idealista Kennedy, absolutně nesvéprávné přerostlé dítě Nixon (během první scény s Cusackem jsem poprskal obrazovku) či arogantní mimoň Reagan, který je v záběrech vždy nasvícen ostře zprava, aby upomínal na jeho nejznámější fotku před praporem. Filmu hrozně uškodilo snížení ratingu, aby to mohl být uvědomělý poučný film a z toho vyplývající umírněné vyznění filmu, protože když už chci nahnat do kina hromady dospívajících černochů, logicky je nechci nasrat. Takže je to rasistický. (13.02.2014)

Podle mého názoru kvalitou Komorník výrazně převyšuje jiný snímek z roku 2013 zabývající se tématem rasismu, a sice baseballové 42. To má dokonce vyšší hodnocení, ale přitom nabízí daleko více „tendenční“ pohled na rasovou diskriminaci. Oproti tomu Komorník není v tomto tak černobílý, nabízí totiž dva ne zcela stejné pohledy. Jeden patří Cecilu Gainesovi, který pro svou rodinu vybudoval něco, o čem jako kluk na jižanské plantáži ani nesnil. Druhý pohled je pohledem syna, který nemá tušení, čím si jeho otec musel projít a svoje postavení ve společnosti vnímá jako silně neuspokojivé. Otec nedokáže pochopit radikálnost synových názorů, protože sám se v dětství potýkal s rasismem v mnohonásobně syrovější formě a pro svého syna přeci vytvořil prvotřídní podmínky (bez dětské práce a s umožněním vzdělání). Sám se však s rasismem setkává denně přímo u nejvyšších představitelů země. Film nemusel být na konci tak melodramatický a Obamu mohli vynechat, nijak by tam nechyběl. Jinak se ale jedná o mimořádně zajímavý pohled na problematiku amerického rasismu. Nelze opomenout skvělé herecké výkony, v čele s Forestem Whitakerem a Oprah Winfrey, které doplňují další prvotřídní afroameričtí herci Terrence Howard, Lenny Kravitz a Cuba Gooding Jr. Film zpestřuje i obsazení amerických prezidentů (Robin Williams, James Marsden, Liev Schreiber, John Cusack, Alan Rickman). (27.01.2014)

Životní zkušenost Afroameričana ve 20. století v kostce. Postavy spíš než živí (a životní) lidé fungovaly spíš jako nosiče tezí a postojů. A aby bylo nějak zužitkováno povolání té hlavní, museli ještě dostat prostor známí herci v rolích amerických prezidentů. Přes občas zajímavé obsazení a některé zvraty v životě komorníkova staršího syna mi většina filmu přesně zapadala do škatulky „ušlechtilá nuda“. (16.12.2016)

Temnota nedokáže zahnat temnotu. To dokáže jen světlo.......... Nějak jsem nachápal, kde vzal otrok fotoaparát. No nic, je to jen film. Příběh podle skutečné události. Příběh jednoho negra, který si splnil svůj Americký sen. Příběh zajímavý, pěkný a asi mi dlouho zůstane v paměti......... CITÁT- Naučím tě vše, co domácí negr musí umět......... (27.07.2014)

Vždyť to nemělo žádnou obsahovou sdělnost, tedy krom myšlenky že vše se postupem času vyvijí...úžasnej objev...víte, že v cukrárně prodávaj dorty ?.....To je v jedný věty objevů a myšlenek co ? Hlavní hrdina nestačí říct ani dvě vety a už je o deset let dál. Cecil zažil sice osm prezidentů, ale ve filmu je jich tak půlka, samozřejmě ta mediálně známější, přinese jim čaj, chvíli kouká, pak jde za starou dát řeč, řeší syna, kterej řeší rasismus ostatně jako celej film a tím to hasne, to je celej zázrak, no kinder vajíčko ten film fakt nesnes. (27.02.2015)