Komorník

Další z řady filmů s antirasistickým námětem, kterého se Amerika zřejmě díky svému naturelu nikdy nemůže zbavit, nicméně film originálně a zajímavě uchopený. Vše stojí na herectví Foresta Whitakera; možná by film posunulo ještě o kousek výš, kdyby se autoři více zastavili u dění v samotném Bílém domě, které by mohlo být stejně tak zajímavé, jako rodinný příběh černošského komorníka. Ale i tak moc příjemné. (05.04.2014)

Vzrušující a ambivalentní téma redukované na edukativní, dojímavou a plochou vyprávěnku o dějinách boje za emancipaci černochů. Ideologicky navíc placaté až hrůza, Bílý dům je napříč dekádami téměř selankovitým prostorem směřování ke spravedlnosti, zatímco KKK na jihu představuje exces, který je postupně potřený. Válka není, všude mír, Yes, we can. Oh, really? Pro školy asi fajn, jako film mapující problém "identity černocha a negra" hrozně banální. Dobrá zpráva je, že favoritem Oscarů není tenhle servilní prosebník, ale o něco tvrdší černý bratr McQueen. (22.01.2014)

Pohádka o tom, kterak zlý drak ve špičaté kukle dlouho utiskoval černý lid, ale ten se ve svém spravedlivém hněvu vzepřel, mečem verbálního protestu mu uťal hlavu a než se rok s rokem sešel, stal se jeden z bývalých otroků prezidentem. Takže černošská agitka jako prase, kterou příběh komorníka vlastně jen zastřešuje. Záměr byl možná jiný, ale vylezl z toho tradiční protisrasistický blábol. Tady asi měli režii svěřit bělochovi. Ale protože to je film, který nechce, aby černý muž pod bičem otrokáře žil, upsala se tomu pěkná řádka známých jmen, což Komorníka zachraňuje. Třeba obsazení prezidentů bylo vesměs skvostné i trefné. Taktéž ústřední trio lokajů bylo fajn a konečně vím, jak vypadá Kravitz bez brýlí a dredů. Co ovšem nebylo pěkné byla Oprah Winfrey. Jak esteticky, tak herecky to je bída, ale halt tahle celebrita ve Státech táhne, takže její obsazení se asi vyplatilo. Čekal jsem tedy o hodně víc, ale aspoň jsem si ověřil to, co jsem dávno věděl. Černej byl stvořen proto, aby sloužil. 50% (25.02.2014)

Dejin druhé połoviny dvacátého století z pohledu Afroameričanů by byly hodně zajímavé, kdyby se nesnažily za každou cenu diváka dojmout. Pokud už se smíříte se sentimentem na třetí, budete vystaveni velice černobílému pohledu, kdy černí jsou takřka světci a bílí jsou zloduši. Natočeno je to zručně, ale nedkutečně manipulativně. Mám-li film hodnotit jsko agitační video černošské komunity, pak se jedná o zdařilý snímek. V očích ostatních diváků obstojí jen s potížemi. (07.11.2019)

Bijme se za ně, bijme, jen proboha už nepoužívejme tu plochou šablonu, které chybí pořádný konflikt. Příběh Cecila Gainese, jenž poskakoval hned několika americkým prezidentům, je příliš povrchní a hlavně hrdina tu vystupuje pouze jako pozorovatel dějin boje za emancipaci černochů. To hlavní se totiž odehrává v jeho domě, kde se potkává s názorem radikálního syna, odcizením manželky a dalšími životními kopanci, až.. jasně, Barack Obama. Dokument nebo nějaká knížka poslouží lépe, tam se o často marném boji černochů dozvíme mnohem víc. Tady je bohužel cítit, že spousta věcí se přikrášlila, aby byl výsledek dojemnější a peněženky diváků vstřícnější. Zvláštním bonusem filmu je obsazení prezidentů, kde se v cameích vystřídá hned několik slavných tváří. Nikdo však nic objevného nakonec nepřinese. A ano, přesně tak, neobjevné, takové tohle drama je. A šablonovité k tomu. Ještěže se tu objeví kupříkladu slušně zrežírované přepadení autobusu s černošskými pasažéry nebo protestní akce v restauraci, kde barevní sedí na místech pro majoritu. Velké téma? Určitě. Průměrně natočené? Rozhodně. (12.05.2014)