Girls
Tvůrci:
Lena DunhamHudba:
Michael PennHrají:
Lena Dunham, Allison Williams, Jemima Kirke, Adam Driver, Zosia Mamet, Alex Karpovsky, Andrew Rannells, Peter Scolari, Becky Ann Baker, Chris O'Dowd (více)VOD (1)
Série(6) / Epizody(62)
Videa (93)
Recenze (143)
Seriál ze života o holkách a klucích, jejich každodenních problémech a vztazích. Na rozdíl od přeameričtěných seriálů se složitýma zápletkama, drogama a chlastáním je Girls z pera Leny Dunham odpočinkovou záležitostí, která se vám dostane pod kůži, ani nevíte jak. Nic není moc přehnané a vyumělkované, což je mi sympatické. Každá postava má svoje problémy a nedokonalosti a tak působí velmi reálně. (Edit 2/17) Poslední tři sezóny koukám epizody tak, jak vycházejí, a hrozně mě baví. Přistihla jsem se, že na seriál často myslím a nemůžu se dočkat, až bude pokračovat. Což je úplný opak lhostejnosti, kterou jsem k němu měla ze začátku. Je jiný a tím pro mě zajímavý - baví mě cesty do nitra postav, jejich syrové dialogy a často kontroverzní témata, která odhaluje. Z pěti hvězd ale ubírám jednu za mdlý rozjezd. ()
Pokud chcete feministický seriál plný sebevědomých a vtipných žen, tak doporučuji jít o dům dál (The Mindy Project, 30 rock). Hrdinky Girls jsou zamindrákované holky, které se po studiu snaží zapojit do pracovního života, i když v podstatě neví jak. Hannah by se chtěla nechat živit od rodičů, zatímco bude psát své eseje (ale spíš se jen tak válet nebo vysedávat u twitteru). Místo hledání "toho pravého" zůstávají hrdinky s losery, kteří jim přinášejí alespoň nějakou jistotu. Omýlaná fráze "realistický Sex ve městě" naprosto sedí, protože Girls zdůrazňují právě ty momenty, které se váží ke každodenním zkušenostem divaček (a zatímco málokterá žije jako Carrie, tak spousta přežívá způsobem ala Hannah). Chybí důrazný dramatický oblouk, zatím chybí i výraznější vývoj postav (jsem v první sérii), stylově je to velmi umírněné (kamera je často statická a snímá postavy v celcích), a to všechno v nás vyvolává pocit, že se díváme na něco "ze života", přestože realističnost je samozřejmě jen iluze. Když o tom tak uvažuji, tak už jsem dlouho neviděla seriál, který by byl tak silně založen na předpokladu ztotožnění se s postavou/situací/náladou. Možná i to může za rozporuplné hodnocení. Stačí si jen přečíst komentáře, které se nedokáží vyrovnat s tím, že Hannah není typická seriálová kráska a kladná hrdinka. ()
V době supermoderních seriálů plných záhad, akce, šokujících zvratů, nebo alespoň dramat vyhrocených na ostří nože je potěšující, že všeumělka Lena Dunham (created by, written by, directed by, starring) přispěla svojí troškou do televizního mlýna seriálem, který jde docela jinou cestou, aneb o normálně nenormálním životě čtyřech twentysomething holek. Neurotická lajdácká baculatá Hannah má tendence neustále všechno analyzovat a vztahovat na sebe, britským přízvukem mluvící dobrodružná Jessa zase neřeší nic, dokud už opravdu nemusí, její plachá sestřenice Shoshanna je ještě ve dvaadvaceti pannou, a kráska party Marnie, jediná ve stabilním dlouholetém vztahu s milujícím partnerem, je k smrti znuděná. Všechny čtyři řeší sex (mimochodem velice sympatickým způsobem, a sice ukazují, že to není vždycky jenom dokonalý a strhující animální zážitek, ale často je to hodně ujetý, mnohdy všechno, jenom ne rajcovní, a sem tam je to taky pěkná otrava) a lásku, vztahy a práci, bydlení či nedostatek peněz, a sem tam deptí nad svými špeky nebo špatnými rozhodnutími. Tolikrát řečená podobnost se Sexem ve městě tam samozřejmě je, jenže zatímco SATC se věnoval především vztahům, nadneseně, a navíc z pohledu čtyřech profesně už úspěšných čtyřicátnic, u kterých spokojenost v partnerském životě byla to poslední, co chybělo ke štěstí, holky z Girls, kterým svítí na čelech obří nápis LOSER, ani ještě nevědí, kde by měli na cestě za svým štěstím začít. Asi jako když se po půl roce rozhodnete konečně uklidit tu hromadu hadrů, co se vám nastřádala v koutě pokoje, ale mezitím jste si nakoupili oblečení nové, a tak to jaksi není kam dát. Co začalo trochu nejistě, s postupem času přerůstá v nejpřesnější televizní zrcadlo mojí generace, a ač bych to během nějaké druhé série určitě netipoval, nakonec i velkou srdcovku. Děkujeme, Leno. 1. sezóna - 4*, 2. sezóna - 3*, 3. sezóna - 4*, 4. sezóna - 4*, 5. sezóna - 5* 6. sezóna - 5* ()
“I give zero fucks about anything, yet I have a strong opinion on everything, even topics I'm not informed on.” Ono se na první dobrou nabízí napsat, že jde o Sex ve městě (protože komediální drama ze života čtveřice zástupkyň něžného pohlaví v New Yorku pod patronátem HBO) pro mladší generaci, ale to by nebylo k této samozvané generační výpovědi ani trochu férové a natož pak trefné. Ony ty dva seriály totiž už ani nemůžou být rozdílnější; stylem, humorem, cílovkou i zaměřením. Sex ve městě byl nechtěnou parodií sebe sama (a tedy vynikající guilty pleasure, ne že ne) o věkem sešlých „předstírejme, že jsme třicátnice“ a rozumem mdlých metropolitních kravkách v kramflecích a jejich sháňce po chlapech/hadrech/koktejlech a… A nic více. To neurotická Hannah aka Lena „tuze moc a někdy až ke své škodě wannabe Woody Allen s kozama“ Dunham má o své generaci privilegovaných bělošek "co nevědí co by", dospívání, hledání sebe sama, osamostatňování se, vztazích a o životě jako takovém rozhodně co říci a nebojí se to říci; hodně otevřeně, natvrdo, k věci, sebeironicky, sprostě a v roztodivných sexuálních polohách i praktikách. Otázka pouze je, zda to co říká (a hlavně jakým způsobem to říká; jedno zda skrze své alter ego či svá slova vkládá do úst jiným sympaticky životným postavám), je něco, co v první řadě chcete vůbec slyšet. A to je onen polarizující bod, protože z velké části je líbí/nelíbí závislé na tom, jak moc (ne)skousnete značně svébytný projev právě Leny Dunham. Buď vám nebetyčně poleze na nervy (a skrze ní i celý seriál, protože je za psacím strojem, za kamerou i před ní) či ne. A ani v jednom z těch případů se není moc co divit, ale když nic jiného, tak je to vděčný terč trefných skečů. | S1: 3/5 | S2: 3/5 | S3: 5/5 | S4: 5/5 | S5: 4/5 | S6: 4/5 | ()
Galerie (755)
Zajímavosti (8)
- V epizodě zazní úryvek písně „On The Floor“ od Jennifer Lopez ft. Pitbull. (noelcoward73)
- V epizodě zazní úryvek písně „Skyscraper“ od Demi Lovato. (noelcoward73)
- Několikrát v seriálu zazní, že Marnie (Allison Williams) je podobná Audrey Gelman. Ta je ve skutečnosti nejlepší přítelkyně Leny Dunham, představitelky Hannah. (zuza99)
Související novinky
71. Zlaté glóby - výsledky
71. udělování Zlatých glóbů v hotelu Beverly Hilton skončilo. Moderátorská dvojice Tina Fey a Amy Poehler dala rychle zapomenout na nepříjemnost, kdy prasklý vodovod kolem poledne zatopil červený… (více)
71. Zlaté glóby - nominace
V odpoledních hodinách našeho času vyhlásila Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu nominace na 71. Zlaté glóby. Největšími favority se staly se sedmi nominacemi filmy 12 let v řetězech a… (více)
1. série - 80% - I ve zdánlivě důkladně prostudovaném vztahovém žánru se dá najít něco nového. Nebo znovuobjevit cosi zcela jasného - třeba pravdu. Lena Dunham totiž svoji holčičí partu píše tak uvěřitelně, že některé situace, vzplanutí a rozchody rozehrají svou autentičností na zádech povědomé mrazení. S tím ale přichází i nebezpečí toho, že stejně jako v životě vám pár lidí bude nesympatických, což u Girls platí o většině mužských postav (křečovitý Charlie nebo creepy Adam) a bohužel i o té ústřední ženské. Hannah je sice zajímavě upovídaná, ale zároveň i do sebe zahleděná, trochu sobecká a velmi často divná nepříliš milým způsobem. To pak překvapí o to víc, že zbylé tři holčiny mě náramně baví, i když se zrovna rozhodnou všelijak, jen ne správně. A našlápnuto zatím mají až překvapivě sebejistě. 2. série - 70% - Jestli to takhle vážně chodí i ve skutečnosti, tak oficiálně hlásím, že holkám nerozumím o nic víc než v pubertě. Jenom je škoda, že trochu přestávám rozumět i celému seriálu. Dialogy jsou sice pořád psané zlatým písmem, ale série jako taková mi k srdci (i přes dokonale rozjetou první polovinu) nepřirostla. Neberu OCD linku, neberu zničehonic úspěšného Charlieho a problém mám i s přerodem Adama do sympatického damaged chlapíka s upřímným srdcem. Díky několika skvělým nápadům (epizoda s Patrickem Wilsonem), přesně poskládanému soundtracku a tahounce Marnie i tentokrát sledovatelné bez zaváhání, ale začínám mít strach, zda děvčatům nezačíná chybět kus srdce. 3. série - 75% - Z mojí strany trochu bezradnost, ze strany seriálu pak snad i sázka na jistotu. Největším otazníkem je pro mě stále onen masochismus, kdy Lena píše sama sebe jako tu nejnesnesitelnější osobu pod sluncem. I svéhlavec Adam nebo rozmařilá Shoshanna se svým rokem svobody se dají vnímat jako zajímavé postavy, zato každé rozhodnutí v podání Hannah kvituji tichým skřípěním zubů. A to je škoda o to větší, že třetí řada uháněla dopředu velmi sebevědomě a skrz zmatenou (ovšem stále jasně nejzlatější) Marnie nebo úžasného zloděje scén Elijaha kráčela pro o pořádný kus vyšší hodnocení. Takhle ale jenom hodně fajn nadprůměr s tím, že onen dojem scénáře podle nahodilých historek bez stupňovaného dějového podloží už funguje docela na hranici. Jestli se na ní udrží, můžou Holky fungovat klidně ještě pět sezón. Jestli z ní sklouzne, omrzí se daný koncept během pár dílů. 4. série - 85% - Podezírám miss Dunham z toho, že se při psaní nejnovějších zážitků hlavních hrdinek i hrdinů cítila v soukromém životě šťastně. I přes nejrůznější vztahové či rodinné karamboly totiž ze čtvrté sezóny Girls čiší neustálá špetka optimismu a nepřehlédnutelné světlo naděje. Díky tomu je tak z Raye místo nenápadného mouly najednou schopný sympaťák, z Adama i přes jeden klíčový omyl překvapivě milý chlapík a i sobeckost samotné Hannah najednou dává jistou logiku a je snadněji pochopitelná. Snad jen Jessa by nemusela být v každém svém sarkastickém projevu na zabití, ale nemůžu mít všechno. O celkový směr seriálu, i díky nápaditým vedlejším rolím známých tváří a sebejistým scénářům nebojících se opřít do nezvyklých témat ale najednou vůbec nemám strach. A jak se ukázalo, tak plným právem. 5. série - 100% - Jessa pořád nesnesitelná - a přesto jí chvílemi plně rozumím. Marnie stále nimrající se v detailech - a přesto ji nedokážu nemilovat. Shosh i nadále nejistá ve chvílích, kdy to není úplně záhodno - a přesto jí fandím. A konečně Hannah, největší tvrdohlavec široko daleko, sebestředná až k zbláznění - a já ji zkrátka chci vidět šťastnou. Girls dozrály tak jako dozrává Lena Dunham, nebojí se experimentovat (sólo díl v Tokyu, Marniina introspekce skrz návštěvu vlastní minulosti) a konečně dosahují tam, kam měly celou dobu namířeno. Na pozici konverzační perly, která svým specifickým humorem musí buď urazit nebo nadchnout. Ta dokonalost tu byla vždycky, jen jí trvalo čtyři sezóny, než se proklubala ven. 6. série - 100% - Ať už si hlavní hrdinky užívají radosti či strasti, řeší se záležitosti pracovní nebo se uzavírají či znovu otevírají vztahy, které divák celých šest let sledoval, je jasně patrné, že takhle nějak podobně to každý z nás zažil, takhle to každý z nás v tomhle věku cítil. Navíc nejen, že Lena Dunham dozrála jako tvůrce, tentokrát dosahuje i vrcholu hereckého. Ať si užívá v přímořské destinaci, řeší novou životní kapitolu nebo se staví tomu, co pro ni znamenal, znamená a vůbec kdy mohl znamenat Adam, je tak precizní a citlivá zároveň, že bych neváhal a okamžitě jí vrazil do ruky Zlatý glóbus. Tohle je hrdinka, se kterou nelze než slzet nebo se smát. Kdyby mi někdo pár sezón zpátky řekl, že právě Hannah Horvath, tehdy rozmazleně působící nevděčnice, bude charakterem, za který bych dýchal, jen kdybych jí mohl nějak pomoct, vysmál bych se mu. A právě tam vidím ten největší přerod, který mě, jako opatrného příznivce změnil na nefalšovaného fanouška, který seriál doporučuje, kudy chodí. Zatímco první tři roky se jednalo o příjemnou konverzačku, kde se objevovaly slabší i silnější místa, poslední dva roky jsou čirým, ze života odkoukaným zlatem, které považuji za úzkou špičku toho, co bylo v televizi k vidění. () (méně) (více)