Tetička

„Víte, že cizí dopisy se nečtou?!“ Příjemná, nenáročná, předvídatelná (jak jinak také?) komedie, u které jsem se po celou dobu sledování usmíval. Ale vyloženě vtipných scén či hlášek, u kterých bych se za břicho popadal, tu bylo až překvapivě málo. Herecké obsazení je sice kvalitní, postavy také nejsou vůbec špatně napsané, ale spíš se u nich sází na jednoduchost a v některých případech hlavně přehrávání. Což bez hluchých míst funguje jen u výtečného Ference Futuristy, suverénního tahouna (a nejzábavnějšího protagonisty) celého filmu. Humoru také moc neprospívá přespříliš sentimentu, který do filmu vhání postavy Naskové a Smolíka, má to jistě svoje opodstatnění vzhledem k hlavnímu tématu Tetičky, ovšem zábavy to prostě a jednoduše nepřidá (stejně jako přehnaný důraz na rádoby strašidelnost). Téhle Fričově staromilské veselohře, která neurazí, příjemně uteče, ale salvy smíchu nenabídne, přiklepnu ještě slabší 4*. „Vybral jsem si vás po pečlivé úvaze…a také proto, že tady nikdo jiný nebyl.“ (22.03.2018)

Na přelomu třicátých a čtyřicátých let se dostalo stárnoucí Naskové v českém hraném filmu nabídky na několik mimořádně zajímavých dramatických rolí. Herečka, která svou kariéru započala ještě před první světovou válkou, nabídnuté příležitosti beze zbytku využila. Její noblesní dámy pokročilejšího středního věku jsou vytvářeny jako lehce nostalgické, ale vlastním vzděláním a hlubokou životní zkušeností zralé a moudré ženy, jejichž hodnotový konzervatismus je otevřen s bedlivou přátelskostí novým podnětům. Rozvaha a schopnost obklopovat se důvěryhodnými, pokud možno i přátelskými lidmi je chrání proti nejrůznějším nástrahám a lstím, jímž jsou vystavovány. V TETIČCE je takovou spásnou osobností služebný, ztvárněný mimořádně skvěle Ferencem Futuristou-Fialou. V této laskavé Fričově veselohře se v nehostinném čase německé nacistické okupace českému divákovi nabízela útěšná, laskavá podívaná, která se s úspěchem dokázala vyhnout všem pastem podlézání a obcházení jeho vkusu. Tehdy i dnes. (26.03.2008)

Musím se ztotožnit s většinou zdejších komentářů, že filmu jednozačně dominuje Ferenc Futurista. Jinak se jedná o takový ten klasický humorný prvorepublikový příběh (byť tedy točen už za války) s ponaučením. Chvílemi přehnané, chvílemi milé, chvílemi i docela humorné. Řekl bych takové lepší 3 hvězdičky. (DVD) (13.04.2013)

"To ani Felixovi nemají!" zaznívá v běžné protektorátní veselohře Martina Friče. Svým obsazením ve vedlejších rolích a dávkou často velmi podobného humoru navazuje na takové filmy jako Roztomilý člověk nebo v jiném směnu (hlavní role Růženy Naskové) na Cikánovy Příklady táhnou. Soupeření příbuzných je stejně obludné jako v pozdějším Vávrově Přijdu hned... A dnes? Tetička je degradována na pouhý film Františka Smolíka a vychází v trapné kombinaci s Vyšším principem. Je tak de facto ukraden právě příjemné Naskové a geniálnímu Ferenci Futuristovi, o kterém Marie Štrosová - Steinerová prohlásila (jako klasický protektorátní dorost), že byl komikem kdysi. No ano, tehdejší osmnáctiletá žába odkojená americkým muzikálem nám dokázala, že stejně jako tehdy i dnes se dostávají do filmu taková děvčata pouze na základě zevnějšku a není problém, aby dnes ve zcela stejném duchu celá armáda slečinek z filmů Karla Janáka reagovala podobně i méně "vzdáleného" Milana Šteindlera. Netvrdím, že jde o srovnání Šteindler x Futurista, ale o generační přístup k retru, který mi dělá mráčky. Závěrem jen poznamenám, že Nancy Rubensovou opravdu mohu, ale Lídy Chválové nebyla škoda nikdy, že nezazářila víc. (02.04.2009)

Upraveno v červnu 2020. Film Tetička je bláznivější skopičinou s přímým vztahem k satirizující moralitě. Martin Frič použil divadelní předlohu Jaroslava Tumlíře jako důvtipně extrémní způsob vytrestání nevděčného příbuzenstva, tolik lačného po tučnějším dědictví. Ušlechtilost skutkové myšlenky se samo předem hlásí o poslání a humanitární výpomoc. Zběsilý dech strkanice ostrých loktů a vzájemného osočování dostal nátěr grotesky, Frič se sžil s již několikrát osvědčeným postupem i podrobnostmi. Honba za testamentem karikuje a škádlí, byť se nevyhne drobné strnulosti. Hlavní bodem morálního sváru je Berta (snad příliš patetická Růžena Nasková), tetička a osamělá žena v cudném přesvědčení o životě a lásce. Niterná nenaplněnost má z rozpaků červené líce, doufá v sounáležitost příbuzenských vztahů a vysvobozením se nakonec stává až humanistická mise. Hlavní mužskou postavou je Hynek (velmi dobrý Ferenc Futurista), Bertin spolehlivý a v mnohém inovativní majordomus. On je tím průvodcem satirickou moralitou, vytyčil svéráznou trasu očištění, přes kterou musí projít každý dědictví chtivý příbuzný. Důležitým prvkem hamižnosti je Mařenka Dusbabová (dobrá Růžena Šlemrová), žádostivě vypočítavá a panovačná ženština, která se důrazně ohrazuje svým výsostným dědickým právem. K ní je navždy připoután Arnošt Dusbaba (skvělý Jaroslav Marvan), prokurista a Mařenčin povětšinou poslušný manžílek, i když nejsou jeho interní názory zcela shodné. Výraznější postavou je též Čeněk Felix (velmi zajímavý Miloš Nedbal), komerční rada a velmi ješitný muž, který se ihned ohrazuje proti jakékoliv výtce, vždyť jde o společensky důstojného pána. Pozadu nezůstává ani jeho manželka (dobrá Zdeňka Baldová), v přímém střetu o dědictví získává děsivou podobu hysterického amoku. K výrazným postavám patří také paleontolog, dr. Jindřich Dusbaba (příjemný Jiří Dohnal) a Slávka Felixová (zajímavá Lída Chválová), děti obou rodičovských párů v rozpacích ze zběsilého počínání hamižnosti a v tělesném okouzlení vzájemné přitažlivosti. Starý versus nový dostává podobný, byť trochu odlišnější než ve Fričových o deset a méně let starších filmech, náboj a mládí zůstává nadějí budoucnosti. Z dalších rolí: Bertina životní láska a po dvaceti letech znovu objevený strýček Eduard Švagrovský (Theodor Pištěk), vytrvale odmítaný Bertin nápadník a ušlechtilý lékař MUDr. Jelínek (František Smolík), noví a nedokonalí sloužící u Berty Jeřábek (Vladimír Řepa) a Víchová (Darja Hajská), předstíraný právní zástupce JUDr. Hrůza (Karel Beníško), děsivě němá hospodyně tety Berty (Marie Nademlejnská), vzdálený a po dědictví stejně dravý příbuzný Oskar (František Kreuzmann st.), či služka u Dusbabů Anežka (Milada Smolíková). Film Tetička je neposedné škádlení ve formě nadneseného přednesu satirické morality. Občas může něco zaskřípat, něco trpí strnulostí, přesto jde ještě dnes o příjemné filmové pobavení. (15.08.2011)